Zásadní dokument, který má stvrdit směřování české energetiky do roku 2050 a který měl být zveřejněn do konce roku 2023, byl opožděn kvůli Evropské komisi, tvrdí Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Vláda slíbila, že aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK) připraví do konce roku 2023. K tomu ovšem nedošlo. Původní koncepce pochází z roku 2015 a nereflektuje plány na obří přerod české energetiky dle cílů stanovených v Green Dealu (Zelené dohodě).
Včera MPO oznámilo, že návrh aktualizace posílá k meziresortnímu připomínkovému řízení, a připojilo i důvody opoždění. „Součástí přípravy SEK bylo i vypořádání připomínek Evropské komise k Vnitrostátnímu klimaticko-energetickému plánu. Ty jsme obdrželi v druhé půlce prosince a v průběhu ledna jsme je vyhodnocovali. Proto se celý proces mírně zpozdil,“ uvedlo ve středu ministerstvo v tiskové zprávě.
Státní energetická koncepce vytyčuje cestu, jakou se vláda vydá při sestavování zdrojů energie na dalších několik desetiletí, a určuje cíle a priority státu v této oblasti. Důležitá je zejména pro všechny aktéry v energetickém sektoru, ale i pro investory, kteří na jejím základě vyhodnocují své investice do perspektivních zdrojů energie.
„Dnes jsme vložili do meziresortního připomínkového řízení aktualizaci této koncepce. Jejím cílem je zajistit pro občany a podniky dostatek energií a zároveň vyrovnat se s výzvou v podobě klimatických závazků a dekarbonizace energetiky,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Vznik SEK je ovlivňován klimatickými cíli Evropské unie a na její přípravě se významně podílelo i Ministerstvo životního prostředí. Navazuje na Národní klimaticko-energetický plán a klíčovými podklady byly studie projektu SEEPIA a hodnocení státního podniku ČEPS, který zajišťuje přenos elektrické energie v síti.
Deník Epoch Times oslovil Ministerstvo průmyslu a obchodu s dotazem, kdy bude nová energetická koncepce připravena a zveřejněna. Do doby publikace zprávy jsme odpověď nedostali.
Obří změny
Celá evropská energetika přechází transformací s cílem snížit emise skleníkových plynů, zejména CO2. Důraz je kladen na rozvoj obnovitelných zdrojů, jako solární a větrné elektrárny, a odstavení fosilních paliv v čele s uhlím.
Českou energetiku čeká v následujících desetiletích gigantický investiční program v objemu 3 až 4 bilionů korun. Vláda sází na jadernou energetiku a obnovitelné zdroje jako na hlavní zdroje elektřiny. Uhlí má skončit do roku 2033 a do doby, než budou postaveny nové jaderné zdroje, má být uhlí nahrazeno plynem.
Jak jsme již informovali, mnozí odborníci poukazují na fakt, že uhelné elektrárny mohou zkrachovat už za pár let, nezmění-li se cena emisních povolenek, neustále se zvyšujícího poplatku, který musí elektrárny platit za vypouštění skleníkových plynů.
Další kritici poukazují na to, že náhradu za uhelné elektrárny nebudeme mít ani do vládou avizovaného roku 2033. Vzhledem k tomu, že uhlí tvoří významný zdroj české elektřiny i tepla, který nemáme a ještě dlouho nebudeme mít čím nahradit, předčasný odchod od uhlí může způsobit nedostatek elektřiny a další navyšování cen, tvrdí kritici.
Modely SEEPIA také ukazují, že Česko se má od příštího roku proměnit z exportéra na importéra elektřiny.
Další kritici poukazují na fakt, že spoléhat se na obnovitelné zdroje energie (OZE), které fungují jen přerušovaně, jsou masivně dotovány a nejsou stabilním zdrojem, je nejenom idealistické, ale i nákladné a opět povede k růstu cen.
