Steffen Munter

15. 9. 2022

Léto skončilo. Podzim a zima jsou za dveřmi. Je Německo na cestě k energetickému obratu nebo k energetické krizi?

Vzhledem k opětovnému přerušení dodávek ruského plynu, které podle prohlášení Kremlu nebude obnoveno ani po ukončení západních sankcí, chce Německo pokračovat v energetickém „obratu“ a zahájit novou fotovoltaickou iniciativu. Více solární energie ze střech v Německu má lépe zajistit dodávky energie v zimním období.

Ještě před několika měsíci bylo téměř nemyslitelné, že se k osvětlení a vytápění Německa bude opět přechodně používat uhelná a pravděpodobně i jaderná energie. V rámci nové solární iniciativy chtějí spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) a spolkový ministr financí Christian Lindner (FDP) mimo jiné snížit byrokratické a daňové překážky v této oblasti.

Před několika dny navíc čtyři hlavní provozovatelé rozvodných sítí v Německu, společnosti Tennet, TransnetBW, Amprion a 50Hertz Transmission, vypracovali „zátěžový test“, v němž se zabývali otázkou bezpečnosti dodávek a rozvodných sítí pro nadcházející zimu.

Ve zvláštní analýze se provozovatelé přenosových soustav odpovědní za kontrolní oblasti, které zadalo ministerstvo, zabývali třemi stále kritičtějšími scénáři graficky označenými jako (+, ++, +++).

Zimní zátěžový test důrazně doporučuje uhelné, plynové a jaderné elektrárny

Výsledek: „Ve všech třech uvažovaných scénářích je situace v zásobování v nadcházejícím zimním pololetí mimořádně napjatá – v Evropě nelze plně pokrýt zatížení na trhu s elektřinou.“ Ve dvou kritičtějších scénářích (++, +++) došlo k několikahodinovým výpadkům zatížení i v Německu. Ve scénáři ++ se výpadkům zatížení v Německu stále daří do značné míry předcházet díky protahování provozu jaderných elektráren.

Domácí redispečerské potenciály však nebyly dostatečné pro zvládnutí kritických míst v síti v žádném ze tří scénářů. „V zahraničí je zapotřebí sehnat nejméně 5,8 GW zajištěného potenciálu,“ uvádí se ve zprávě. Skutečná dostupnost tohoto množství energie je však nejistá vzhledem k napjaté situaci v zásobování v celé Evropě. Potenciál dodávek energie požadovaný ze zahraničí by teoreticky mohl být snížen na 4,6 GW díky protažení provozu jaderných elektráren ve scénáři ++, ale i tak by byl považován za kritický.

Přestože tři zbývající jaderné elektrárny Emsland, Isar a Neckarwestheim, které budou 31. prosince 2022 odstaveny, by mohly při přerušeném provozu dodat dalších přibližně 5 TWh elektrické energie, závěr zní: „V Německu jsou nutná další opatření pro řízení přetížení na straně výroby a zatížení a pro zvýšení přepravních kapacit v přenosové soustavě.“

Jeden z nich proto naléhavě doporučuje využít všech možností ke zvýšení výrobních a přepravních kapacit elektřiny, včetně „návratu uhelných elektráren na trh“, zajištění dodávek plynu pro všechny plynové elektrárny, které jsou v zátěžové situaci. Toto považuje zpráva za nezbytné, a uvádí, že dostupnost jaderných elektráren je dalším stavebním kamenem pro zvládnutí kritických situací.

Sebemrskačství obnovitelnými zdroji energie jako nová „náboženská ideologie“

Americký deník „Wall Street Journal“ nedávno hovořil s americkým ekologickým aktivistou a ředitelem kalifornského výzkumného centra pro životní prostředí „Breakthrough Institute“ Michaelem Shellenbergerem.

Autor bestsellerů (mimo jiné „Apokalypsa – nikdy!: Proč nás klimatický alarmismus dělá nemocnými“) v rozhovoru vysvětlil: „Jsme v nejhorší energetické krizi za posledních 50 let“. Na západě a středozápadě USA podle něho hrozí nedostatek elektřiny, protože se příliš spoléhá na obnovitelné zdroje energie závislé na počasí.

Německo má také „příliš mnoho obnovitelných zdrojů energie; jeho elektřina je nyní nejdražší v Evropě“. Kromě toho existovala závislost na ruském zemním plynu, protože Německo ho potřebovalo „k vyrovnávání (dodávek energie z) obnovitelných zdrojů závislých na počasí“.

Shellenberger dokonce obviňuje lidi, kteří „vykřikují o tom, že přichází konec světa kvůli změně klimatu“. Podle něho tito ideologové sledují klimatickou „náboženskou agendu“. Podle něj souvisí současný environmentalismus s historickou vinou, strachem z apokalypsy a sebeobviňováním. „Chtějí něco úplně jiného, než co je skutečně potřeba ke snížení emisí uhlíku,“ říká Shellenberger.

Pellworm model: miniatura energetické transformace?

Když se podíváte na ostrov Pellworm v Německu, můžete z hlediska přechodu na novou energetiku říci: všechno je správně! Již dlouho zde fungují solární parky, větrné elektrárny a bioplynové stanice a ostrov nyní vyrábí sedmkrát více elektřiny, než sám potřebuje, uvedl časopis Der Spiegel. Nicméně Pellworm není nezávislý. Pět procent dodávek elektřiny pochází z pevniny.

Podle zprávy na webu „Blackout-News“ je na Pellwormu problém se skladováním přebytečné energie – a na jeho řešení nejsou peníze. Tento problém byl naposledy řešen v roce 2012 v rámci výzkumného projektu. Byly instalovány kontejnery s lithium-iontovými bateriemi a kapalinovou baterií, které zásobují ostrov jako krátkodobé a dlouhodobé úložiště. Po pěti letech byl projekt ukončen. Vše bylo opět demontováno, protože trvalý provoz byl finančně neúnosný.

Možná se také jedná o kombinaci několika problémů. Svým způsobem pak lidé z Pellwormu hladoví před plnou lednicí. Když je vítr velmi silný a je hodně slunce, turbíny se vypínají, protože přenosová kapacita spojovacího kabelu na pevninu nestačí na to, aby tam elektřinu dopravil. V té době musí obyvatelé Pellwormu kupovat například fosilní elektřinu z pevniny. To by znamenalo, že se ztrácí přibližně 25 % možné výroby elektřiny.

Co když tedy problém se skladování energie v Pellwormu ukazuje, jak by to asi mohlo vypadat ve větším měřítku, kdyby v Německu pokračovali v jednostranné cestě k obnovitelným zdrojům energie?

Vítr a slunce jsou pro všechny nekontrolovatelné

Kromě toho by se však vyskytly problémy s nespolehlivostí větru a slunce, jak upozorňuje Shellenberger. To je totiž druhá strana nezávislosti na ruském plynu a ropě. Pokud je výhodou, že Putin nedokáže vypnout energii z větru a slunce, pak ji zároveň ani němečtí Zelení nedokážou zapnout stisknutím tlačítka.

K čemu je tedy „solární ofenziva“ Roberta Habecka, když v zimě je z tohoto zdroje příliš málo elektřiny a v noci žádná. Naopak v létě solární panely přetěžují rozvodné sítě množstvím energie.

Domácí úložiště pro záchranu energetické transformace?

Již v lednu prohlásil Volker Quaschning, profesor systémů obnovitelné energie v Berlíně, že nekontrolovaný výkup z malých systémů ve střednědobém horizontu nepomůže „ani veřejnosti, tj. ochraně klimatu a provozovatelům elektrických sítí, ani peněženkám majitelů domů“.

Quaschningův postřeh směrovaný k Robertu Habeckovi by ho měl vést spíše k podpoře domácího skladování, napsal list Wirtschaftswoche.

Podle Quaschninga by to nejen motivovalo lidi ke spotřebě elektřiny, kterou si sami vyrobí, ale také by to odlehčilo rozvodným sítím a snížilo náklady na rozšiřování elektrické sítě v rámci energetické transformace.

Dotované skladování a špatná síťová infrastruktura připomínají energetickou transformaci na ostrově Pellworm. Instalace solárních panelů k úspoře elektřiny nestačí. Zkušenosti z minulosti ukazují, že se tím obvykle ještě více zvyšuje spotřeba elektřiny.

Vize o podpoře Evropy plynem a ropou z USA

Shellenbergerovy postřehy z druhé strany oceánu obsahují další komlexnější návrhy, jak by mohly Spojené státy pomáhat Západu bránit se proti Putinově „přiškrcování“ dodávek ropy a plynu, které již ovlivňují celý světový trh.

„Spojené státy mají jedinečnou možnost dodávat ropu a plyn našim asijským a evropským spojencům, tedy vyvážet ropu a plyn. Měli bychom se o to snažit mnohem více,“ říká Shellenberger a vysvětluje, jak toho docílit.

Podle Shellenbergera by Amerika měla rozšířit výrobu jaderné energie, aby nahradila plyn výrobou elektřiny, a díky tomu mohla velkou část plynu vyvážet do Evropy a do Asie, aby tamní země mohly přežít. Shellenberger to označuje za „vizi“, jak dosáhnout dostatku energie, a míní, že by tím došlo i ke snížení emisí CO2.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

USA i Evropa musejí aktivně pomáhat Ukrajině, řekl Fiala po schůzce s Bidenem
USA i Evropa musejí aktivně pomáhat Ukrajině, řekl Fiala po schůzce s Bidenem

Evropa i Spojené státy musejí aktivně pomáhat Ukrajině a nemohou připustit, aby ruská agresivní politika zvítězila. Uvedl to český premiér Petr Fiala po dnešním setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem, které označil za velmi přátelské.

„Výhružný klacek na další evropské státy“. Čeští zákonodárci reagují na „klimatické rozhodnutí“ Evropského soudu pro lidská práva
„Výhružný klacek na další evropské státy“. Čeští zákonodárci reagují na „klimatické rozhodnutí“ Evropského soudu pro lidská práva

Švýcarská vláda dle evropského soudu porušila lidská práva svých občanů, protože nepřijala dostatečná opatření na ochranu před klimatickými riziky. Jak vnímají toto, pro mnohé kontroverzní, rozhodnutí česká ministerstva a politici?

Začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, uchazečů je více než loni
Začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, uchazečů je více než loni

Dnes začínají jednotné přijímací zkoušky na šestiletá a osmiletá gymnázia, druhý termín je vypsaný na středu.

Hrozí nám Velký bratr? Vládní novela o biometrickém sledování je „krokem k policejnímu státu“, varuje advokát
Hrozí nám Velký bratr? Vládní novela o biometrickém sledování je „krokem k policejnímu státu“, varuje advokát

Ministerstvo vnitra předložilo novelu, která se podle kritiků snaží obejít omezení evropského aktu pro používání technologií s funkcí rozpoznávání obličejů. Biometrické kamery se běžně používají v autoritářských režimech.

Výpověď bez udání důvodu? Nyní není k debatě, říká Marian Jurečka
Výpověď bez udání důvodu? Nyní není k debatě, říká Marian Jurečka

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s ministrem Marianem Jurečkou připravuje další novelu zákoníku práce. Novela by mimo jiné měla umožnit větší flexibilitu zaměstnanců na trhu práce.