Nesoustředěný a příliš přísný – tak popisuje francouzský ministr energetiky Bruno Le Maire klimatické cíle EU. Francie chce jít vlastní cestou.
Evropská komise dává v rámci společné energetické transformace přednost masivnímu rozšíření větrných a solárních elektráren, tzv. obnovitelných zdrojů. Požaduje, aby všechny členské státy tyto zdroje energie upřednostňovaly. Komise k tomu opakovaně vyzvala i francouzskou vládu. Odpovědné ministerstvo v Paříži však odmítá metodu výpočtu použitou pro stanovení cílů pro využívání obnovitelných zdrojů energie.
Za energetickou politiku země odpovídá ministr hospodářství a financí Bruno Le Maire. Ten 4. března podle serveru Euractiv prohlásil:
„Cílem již nemůže být mít tu tolik větrných turbín a tam tolik fotovoltaických zařízení. Takovou Evropu už nechceme.“
Paříž říká ne cíli EU
Směrnice o obnovitelných zdrojích energie stanovuje každému členskému státu konkrétní cíl pro podíl obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů elektřiny, kterého musí dosáhnout do roku 2030. EU jako celek usiluje o dosažení 42,5% podílu obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě energie. Na tomto cíli se členské státy EU dohodly v březnu 2023; toto usnesení podepsala i Paříž.
Cíl pro Francii je 44 %. V případě západoevropské země je toto číslo o něco vyšší, protože úsilí je poměřováno s kapacitami jednotlivých členských států.
Namísto cíle EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie vychází Le Maireova energetická politika z jiného výpočtu. Francouzská vláda chce proto do roku 2030 dosáhnout nejméně 56 % „dekarbonizované energie“, což zahrnuje i jadernou energii. Ministr se proto nechce omezovat na určité zdroje elektřiny.
Le Maire doporučuje, aby EU „stanovila jasné klimatické cíle a řekla: ‚Chceme být klimaticky neutrální, a pak si každý může zvolit svůj vlastní energetický mix‘.“
Podíl zdrojů energie na čisté výrobě elektřiny ve Francii v roce 2023. Foto: Maurice Forgeng/Epoch Times, data: Statista
Hrozba pokuty?
Francie se chce i v tomto sporu s exekutivou EU vyhnout pokutě. Je totiž jedinou zemí Evropské unie, která nesplnila cíl pro rok 2020 v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jak uvádí portál Institutional Money.
Často uváděným argumentem Paříže jsou její nízké emise oxidu uhličitého. „Francie nebude platit pokutu a najde s Komisí řešení,“ řekl Le Maire. „Nechápu, proč by se měla platit pokuta, když jsme z hlediska klimatu úspěšní.“
Francie upřednostňuje jadernou energii
Teprve v lednu letošního roku se francouzská vláda rozhodla změnit návrh zákona o energetické nezávislosti. Zvláště zřetelné je oslabení klimatických cílů a výběr preferovaných zdrojů energie. Návrh definuje energetické priority Francie do roku 2030, přičemž jaderná energie si zachovává svůj podíl na skladbě zdrojů elektrické energie ve výši přibližně 65 %.
V současné době je ve Francii v provozu 56 tlakovodních reaktorů v 18 lokalitách, které zemi nepřetržitě dodávají energii. Část této energie dovážejí sousední země, například Belgie, Švýcarsko, Itálie a Německo.
Zejména dovoz elektřiny z Německa se v uplynulém roce výrazně zvýšil. Částečně je to způsobeno tím, že vláda v Berlíně v dubnu 2023 uzavřela poslední tři německé jaderné elektrárny. Ve srovnání s rokem 2022 proudilo loni přes hranice o 63 % více francouzské – především jaderné – elektřiny.
Nízká uhlíková stopa
Díky vysokému podílu jaderné energie má Francie již nyní jednu z nejlepších uhlíkových stop v EU. Měrné emise CO₂ z výroby elektřiny se zde vždy pohybují v rozmezí 40 až 70 g CO₂eq/kWh (ekvivalent oxidu uhličitého v gramech na kilowatthodinu), jak je vidět v aplikaci dánského start-upu Electricity Maps.
Přestože sousední Německo je v rozšiřování obnovitelných zdrojů energie mnohem dále než Francie, emise CO₂ z výroby elektřiny jsou v této zemi mnohonásobně vyšší. V Německu se hodnota pohybuje mezi 200 a 600 g CO₂ekv/kWh – v závislosti na tom, jak moc svítí slunce a jak moc fouká vítr.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
