Maurice Forgeng

13. 3. 2024

Nesoustředěný a příliš přísný – tak popisuje francouzský ministr energetiky Bruno Le Maire klimatické cíle EU. Francie chce jít vlastní cestou.

Evropská komise dává v rámci společné energetické transformace přednost masivnímu rozšíření větrných a solárních elektráren, tzv. obnovitelných zdrojů. Požaduje, aby všechny členské státy tyto zdroje energie upřednostňovaly. Komise k tomu opakovaně vyzvala i francouzskou vládu. Odpovědné ministerstvo v Paříži však odmítá metodu výpočtu použitou pro stanovení cílů pro využívání obnovitelných zdrojů energie.

Za energetickou politiku země odpovídá ministr hospodářství a financí Bruno Le Maire. Ten 4. března podle serveru Euractiv prohlásil:

„Cílem již nemůže být mít tu tolik větrných turbín a tam tolik fotovoltaických zařízení. Takovou Evropu už nechceme.“

Paříž říká ne cíli EU

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie stanovuje každému členskému státu konkrétní cíl pro podíl obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů elektřiny, kterého musí dosáhnout do roku 2030. EU jako celek usiluje o dosažení 42,5% podílu obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě energie. Na tomto cíli se členské státy EU dohodly v březnu 2023; toto usnesení podepsala i Paříž.

Cíl pro Francii je 44 %. V případě západoevropské země je toto číslo o něco vyšší, protože úsilí je poměřováno s kapacitami jednotlivých členských států.

Namísto cíle EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie vychází Le Maireova energetická politika z jiného výpočtu. Francouzská vláda chce proto do roku 2030 dosáhnout nejméně 56 % „dekarbonizované energie“, což zahrnuje i jadernou energii. Ministr se proto nechce omezovat na určité zdroje elektřiny.

Le Maire doporučuje, aby EU „stanovila jasné klimatické cíle a řekla: ‚Chceme být klimaticky neutrální, a pak si každý může zvolit svůj vlastní energetický mix‘.“

Podíl zdrojů energie na čisté výrobě elektřiny ve Francii v roce 2023. Foto: Maurice Forgeng/Epoch Times, data: Statista

Hrozba pokuty?

Francie se chce i v tomto sporu s exekutivou EU vyhnout pokutě. Je totiž jedinou zemí Evropské unie, která nesplnila cíl pro rok 2020 v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jak uvádí portál Institutional Money.

Často uváděným argumentem Paříže jsou její nízké emise oxidu uhličitého. „Francie nebude platit pokutu a najde s Komisí řešení,“ řekl Le Maire. „Nechápu, proč by se měla platit pokuta, když jsme z hlediska klimatu úspěšní.“

Francie upřednostňuje jadernou energii

Teprve v lednu letošního roku se francouzská vláda rozhodla změnit návrh zákona o energetické nezávislosti. Zvláště zřetelné je oslabení klimatických cílů a výběr preferovaných zdrojů energie. Návrh definuje energetické priority Francie do roku 2030, přičemž jaderná energie si zachovává svůj podíl na skladbě zdrojů elektrické energie ve výši přibližně 65 %.

V současné době je ve Francii v provozu 56 tlakovodních reaktorů v 18 lokalitách, které zemi nepřetržitě dodávají energii. Část této energie dovážejí sousední země, například Belgie, Švýcarsko, Itálie a Německo.

Zejména dovoz elektřiny z Německa se v uplynulém roce výrazně zvýšil. Částečně je to způsobeno tím, že vláda v Berlíně v dubnu 2023 uzavřela poslední tři německé jaderné elektrárny. Ve srovnání s rokem 2022 proudilo loni přes hranice o 63 % více francouzské – především jaderné – elektřiny.

Nízká uhlíková stopa

Díky vysokému podílu jaderné energie má Francie již nyní jednu z nejlepších uhlíkových stop v EU. Měrné emise CO₂ z výroby elektřiny se zde vždy pohybují v rozmezí 40 až 70 g CO₂eq/kWh (ekvivalent oxidu uhličitého v gramech na kilowatthodinu), jak je vidět v aplikaci dánského start-upu Electricity Maps.

Přestože sousední Německo je v rozšiřování obnovitelných zdrojů energie mnohem dále než Francie, emise CO₂ z výroby elektřiny jsou v této zemi mnohonásobně vyšší. V Německu se hodnota pohybuje mezi 200 a 600 g CO₂ekv/kWh – v závislosti na tom, jak moc svítí slunce a jak moc fouká vítr.

Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.

Související články

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.