Průzkum agentury STEM zadaný skupinou angažovaných podnikatelů sdruženou ve Spolku pro obranu liberální demokracie obsahuje soupis základních trendů, které vadí nespokojeným voličům vládních stran, a také co od vlády očekávají.
Dle poznámek a komentářů byl průzkum zadán s cílem zjistit možnosti, jak pracovat s těmito nespokojenými voliči, aby si je koaliční strany udržely.
Z průzkumu vyplývá, že z voličů současné vlády, tedy množiny 28 procent oprávněných voličů (celé dospělé populace), je loajálních 17 procent a nespokojených necelých 11 procent – s těmi lze dle agentury ještě pravděpodobně pracovat.
Vyplývá z něj též, že popularita činností vlády má spíše klesající trend.
Voliči, kteří nyní váhají nad účastí ve volbách, dle výzkumu od voleb čekali změnu a volili „menší zlo“.
Ve společnosti panuje nespokojenost především s cenami potravin a energií. Z důležitých témat jsou negativně hodnocena zejména ta související s životní úrovní domácností či velikostí státního dluhu. Spíše negativně jsou hodnocena rovněž klíčová konkrétní opatření, jako je úsporný balíček či důchodová reforma.
Vláda je naopak kladně hodnocena obecně za odvahu dělat nepopulární opatření. Všechny skupiny jsou výrazně proevropské a protirusky naladěné a mají zájem o prosperitu a bezpečí.
Nejskeptičtější skupina váhajících je jen průměrně zajištěná a určitou pochybnost má i vůči tomu, jak dále podporovat Ukrajinu ve znovunabytí Ruskem zabraných území.
Zhruba polovina nespokojených voličů koalice bude některou z vládních stran volit i příště; zhruba čtvrtina váhá, jestli jít k volbám; a další zhruba čtvrtina se spíše kloní k tomu, že vládní strany už volit nebude.
Z výzkumu vyplývá, že poslední skupina současnou Fialovu vládu považuje za stejně špatnou nebo horší než tu minulou. Všichni nespokojení voliči mají zároveň negativní názor na předsedy obou opozičních stran.
Nespokojené vládní voliče dle průzkumu nezajímá Green Deal či kulturní války – řešení změn klimatu zařadilo mezi tři nejvyšší priority 16 procent z nich, starost o práva sexuálních menšin 7 procent a politika ve vztahu k Evropské unii je prioritou pro 18 procent lidí.
„Politici, kteří plýtvají energii na euru, obraně tichého vína před zdaněním, legalizaci drog nebo svazcích homosexuálů, střílejí mimo terč. Asi právě proto jsou zrovna jejich strany na hraně vstupu do Sněmovny,“ hodnotí výzkum komentátorka Lenka Zlámalová.
Nespokojení voliči také očekávají od vlády zajištění kvalitní zdravotní péče, stanovení vize pro ČR do budoucna, ale také ukázku síly, rozhodnosti, vize a komunikace směrem k občanům.
Pokles popularity vládních stran je však běžný i v zahraničí, z pohledu geopolitiky i ekonomiky se nacházíme v obtížném období. Celá politika je často vnímána jako prostor, který nereprezentuje zájmy občanů a problémy spíše vytváří, než že by je řešila.