Vážení nadšenci skrytých tajemství, nesnadno rozluštitelných kódů a hádanek, pojďme se společně vydat na cestu sérií článků o šifrovacích klíčích naší historie, v nichž uvedeme ty nejproslulejší šifrovací systémy, podrobně je vysvětlíme a odhalíme jejich postup.
Samuel Finley Breese Morse
Samuel F. B. Morse se narodil v Charlestownu v Massachusetts. Živil se malířstvím a současně studoval na univerzitě v Yale. V roce 1810 svá studia na univerzitě zdárně ukončil. Jak jeho život a tvorba souvisí s oborem kryptografie? Po univerzitě se totiž rozhodl věnovat svůj čas vynalézání telegrafu.
Svůj sen uvést do života elektromagnetickou telegrafii a novou abecedu si začal splňovat na podzim roku 1835, kdy se pokusil přenést telegrafické nahrávky na papírový kotouč. V roce 1836 dokončil Morse svůj první prototyp telegrafu. Ten využíval jednu baterii a jednoduchý elektromagnet.
Tento prototyp fungoval jen na krátké vzdálenosti, asi čtyřicet palců nebo i méně. Později, v roce 1844, uskutečnil Morse první telegrafické spojení mezi Washingtonem a Baltimorem.
Morseova abeceda
Morse stál před otázkou, jakým způsobem by mohl přes telegraf přenášet informace. Telegraf nedokázal psát písmena, pouze pohyboval psací jehlou. Morse tedy musel vytvořit skupinu symbolů, do kterých v podstatě zakódoval znaky latinské abecedy a číslice.
Speciální znaky vznikaly jednoduchou kombinací krátkých a dlouhých signálů, zapisovaných jako tečky a čárky.
Původní abeceda byla v roce 1918 ještě dále zdokonalena. Při volbě kódování byly kódové znaky voleny tak, aby nejfrekventovanějším písmenům (v angličtině) odpovídaly nejkratší sekvenci teček a čárek. Proto má také nejfrekventovanější písmeno „E“ jen jednu tečku, tedy jeden jediný krátký signál.
K přenosu této speciální abecedy lze použít akustický signál, elektrický signál – pomocí telegrafu, nebo optický signál, což zahrnuje vlajkovou signalizaci, záznam na papír pomocí teček a čárek, světelné signály a podobně.
V pomocných slovech si můžeme povšimnout slov vycházejících z víry v Boha: „chléb nám dává“ nebo „ó náš pán“. Tato slova pomáhají šifrantům zapamatovat si kódování písmen.
Další kryptografický průlom
Ve své podstatě se v případě Morseovy abecedy nejedná o klasickou šifru, protože se jedná pouze o jeden neměnný druh abecedy. Ovšem v kombinaci s vynálezem telegrafu učinila v oblasti kryptografie velký průlom.
Odesílatel i příjemce spolu mohli komunikovat rychle, na dálku a bez potřeby třetí strany pro přenos zašifrované zprávy. Tím se do jisté míry, alespoň v té době, zmírnily nebo úplně eliminovaly otázky bezpečnosti přenosu informací.
Do této doby bylo vždy potřeba zajistit bezpečný přenos šifrované informace. Nezřídka se tak stávalo, že posel vyslaný s takovýmto materiálem byl přepaden a donucen zprávu odevzdat. Morseova abeceda i telegraf tedy nabídly nový, jednodušší a bezpečnější způsob přenosu informací.
Aplikace v praxi
Praktické využití Morseovy abecedy má široké pole působnosti. Originální způsob využití ukazuje následující příběh: Je znám případ, kdy padl jistý muž do zajetí a byl donucen říci několik slov na videozáznam. Při nahrávání použil mrkání očí jako vysílání zprávy zakódované do Morseovy abecedy. Když jeho věznitelé poslali zprávu o jeho zadržení a žádali výkupné, povšimli si analytici na videozáznamu jeho mrkání.
Dlouhé zavření očí znamenalo čárku a krátké mrknutí znamenalo tečku. Když měl delší dobu oči otevřené, byla to pauza mezi písmeny. Takto byl jeho vzkaz, který popisoval místo jeho věznění, předán a následně analyzován. Jeho ochránci tak dostali zprávu, kde ho hledat.
Tento důmyslný a účinný způsob, jak předat zprávu v obtížné situaci, dostal prostor i v některých filmových dílech.
Příště nás čeká rozbor prolomení šifrovacího zařízení 2. světové války, Enigmy.
