Bill Pan

3. 4. 2024

Libertariánský prezident prohlásil, že jeho vláda bude pokračovat v drastickém snižování argentinských veřejných výdajů, a to rychle.

Argentinský prezident Javier Milei oznámil, že v příštích měsících plánuje propustit 70 000 zaměstnanců veřejného sektoru, a učinil tak další krok k uskutečnění libertariánské vize společnosti s malým státním aparátem.

„Jsme přesvědčeni, že musíme provést fiskální úpravu, která zahrnuje spoustu motorových pil a mixérů,“ řekl Milei v hodinovém projevu na mezinárodním ekonomickém fóru v Buenos Aires 26. března. Měl na mysli svůj plán rychle snížit inflaci v jihoamerické zemi, která dosahuje 250 %, na jednociferná čísla.

„Zcela jsme zrušili veřejné stavební projekty, na což jsem hrdý a proti čemuž by se měli postavit všichni rozumní lidé. Ukončili jsme svévolné transferové platby provinciím. Propustili jsme 50 000 státních zaměstnanců. Zrušili jsme zakázky a zrušíme dalších 70 000 pracovních míst.“

Milei, samozvaný anarchokapitalista, rovněž vyzdvihl zrušení více než 200 000 sociálních programů, které byly podle něj poskytovány „neregulérně“. „V žádném bodě nebyla sociální politika zanedbána,“ tvrdil s odkazem na zvýšení prostředků poskytovaných občanům na potraviny a vzdělání.

Vláda pro argentinský deník La Nación vysvětlila, že číslo 70 000 je celkový počet smluv státních zaměstnanců, které jsou v současné době předmětem přezkumu. Mileiova vláda rovněž uvedla, že snižování počtu pracovních míst bude postupné a do konce měsíce bude propuštěno přibližně 20 % zaměstnanců.

Milei se ujal prezidentského úřadu se slibem, že ukončí desetiletí trvající spirálu ekonomické bezvýznamnosti Argentiny. V prosinci 2023, kdy složil přísahu, žilo v chudobě více než 26 milionů lidí, tedy 49 % obyvatel země.

Navzdory bohatým hospodářským zdrojům Argentina devětkrát nesplácela svůj státní dluh. Země opakovaně čelila rostoucímu zahraničnímu dluhu, včetně miliardových půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a v poslední době od Číny, svého druhého největšího obchodního partnera.

Konec peronismu

Před Mileiovým nástupem k moci dominoval Argentině peronismus, populistické hnutí založené ve 40. letech 20. století. Vyznačovalo se levicovou a kolektivní politikou. Patřilo k nim znárodnění centrální banky a velkých podniků, rozšíření sociálních dávek a navazování spojenectví s odbory.

Ve svém projevu 26. března Milei zopakoval svůj slib překonat peronistický status quo, který označil za „skutečnou katastrofu“.

„My Argentinci jsme v tomto populistickém dobrodružství posledních let přišli o 80 % svých příjmů,“ řekl. „Pět milionů Argentinců nemá dostatek jídla. A měli jsme dvojnásobný deficit ve výši 17 % bodů hrubého domácího produktu.“

Milei také odmítl kritiku, že přístup „řetězové pily“ není udržitelný. Jeho vláda musí jednat rychle, aby dosáhla hospodářského oživení ve tvaru písmene V, řekl. Kritizoval politiky, kteří „nechtějí přijít o práci a snaží se udržet si svá privilegia“, že brání jeho reformě.

„Udělali jsme to, co jsme museli, a to zahrnuje určitou míru odvahy, kterou jiní nemají, k nelibosti vrtulníkového klubu a všech, kteří nám přejí špatné, především těch, kteří si stěžují, že jim snižujeme pracovní místa,“ řekl.

Od svého loňského nástupu do funkce přijal ekonom rakouské školy opatření proti předchozí politice státního intervencionismu v Argentině, včetně výrazné devalvace argentinského pesa a drastického snížení vládních výdajů.

Volné tržní hospodářství jako jediný nástroj

Ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu 17. ledna Milei uvedl, že klíčem k boji proti chudobě na celém světě je přijmout ideály volného trhu, nikoli je odmítat.

„Ekonomika volného trhu zdaleka není příčinou našich problémů, ale jako ekonomický systém je jediným nástrojem, který máme k dispozici, abychom skoncovali s hladem, chudobou a bídou,“ řekl. „Empirické důkazy jsou nezpochybnitelné.“

Mileiovy reformy podpořili vnější pozorovatelé, včetně americké ministryně financí Janet Yellenové. Ta Argentinu pochválila za to, že podnikla „důležité kroky k obnovení fiskální udržitelnosti, úpravě směnného kurzu a boji proti inflaci“.

Úsilí Mileiho vlády uvítala také šéfka MMF Kristalina Georgieva.

„Argentinská ekonomika je v tak špatném stavu, že je třeba s ní otřást. Prezident Milei a jeho tým to právě dělají,“ řekla v rozhovoru pro americkou zpravodajskou stanici CNN během Světového ekonomického fóra. Argentina je v současné době největším dlužníkem MMF se 45 miliardami amerických dolarů.

Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.

Související články

Přečtěte si také

Ve Sněmovně „zavlál“ transparent, který v Pekingu vytrhávají policisté lidem z ruky
Ve Sněmovně „zavlál“ transparent, který v Pekingu vytrhávají policisté lidem z ruky

Během veřejného slyšení v Poslanecké sněmovně ukázal muž z Číny transparent s nápisem „Falun Gong je dobrý“, s nímž šla jeho matka protestovat na Náměstí nebeského klidu v Pekingu proti násilným represím komunistické strany.

Volby by v březnu vyhrálo ANO, roste podpora nesněmovních stran
Volby by v březnu vyhrálo ANO, roste podpora nesněmovních stran

Sněmovní volby by v březnu vyhrálo hnutí ANO s 32 procenty hlasů, druhá ODS by měla 14 procent a třetí Piráty by volilo 10,5 procenta lidí.

Indoktrinace postupuje
Indoktrinace postupuje

Pokud máte alespoň mírný sklon ke konzervativismu, nejspíš jste se už v posledních letech setkali s tím, že vás někdo označil za extrémistu. Anebo vám někdo řekl, že se radikalizujete.

Europoslanci odsouhlasili zákaz zboží vyrobeného pomocí nucených prací
Europoslanci odsouhlasili zákaz zboží vyrobeného pomocí nucených prací

Evropský parlament dnes definitivně schválil nařízení, které Evropské unii umožňuje zakázat prodej, dovoz a vývoz zboží vyrobeného za použití nucené práce.

Americký Senát schválil balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu či Izrael
Americký Senát schválil balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu či Izrael

Americký Senát v noci na dnešek schválil balík s pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun).Americký Senát v noci na dnešek schválil balík s pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun).