Podle zprávy washingtonského American Enterprise Institute (AEI) utratil čínský komunistický režim v roce 2022 za armádu 710,6 miliardy dolarů, což je více než trojnásobek Pekingem veřejně uváděných částek.
„Vzhledem k tomu, že Pentagon označil Čínu za ,výzvu k růstu´, mělo by toto odhalení vyvolat znepokojení,“ uvádí se ve zprávě z 29. dubna. „Při celosvětovém srovnání odhadovaný čínský vojenský rozpočet ve výši 711 miliard dolarů ilustruje, že Čína je spíše ‚růstovou hrozbou‘ než ‚ růstovou výzvou‘.“
Mackenzie Eaglenová, vedoucí pracovnice AEI a autorka zprávy, vysvětlila, že k této částce dospěla na základě svého výpočtu po zohlednění ekonomických úprav, včetně levnějších nákladů na pracovní sílu v Číně, a odhadu „přiměřených, ale nezapočítaných výdajů“.
V roce 2022 čínský režim oznámil, že jeho výdaje na obranu v tomto roce budou činit 229 miliard dolarů.
Eaglenová napsala, že vojenské výdaje Pekingu by měly zahrnovat také peníze, které Peking vynakládá na své polovojenské organizace, protože tyto skupiny „jsou stále více využívány společně s vojskem“, kterému se oficiálně říká Lidově osvobozenecká armáda.
Odbornice odhaduje, že Peking v roce 2022 vynaložil 45,2 miliardy dolarů na své Lidové ozbrojené policejní síly a 2,1 miliardy dolarů na Čínskou pobřežní stráž.
Další relevantní výdaje související s vesmírnými silami, vojenskými satelity nebo protikosmickými kapacitami Čína podle zprávy do svého obranného rozpočtu nezahrnuje.
„Vzhledem k inherentnímu dvojímu využití mnoha satelitů a obecnému dodržování strategie vojensko-civilní fúze ve vesmírné politice ze strany Pekingu započítal model AEI celý tento rozpočet jako vojenské výdaje,“ uvádí se ve zprávě.
Eaglenová odhaduje, že čínský rozpočet na vesmírné aktivity v roce 2022 mohl činit 21 miliard dolarů.
Další skryté výdaje zahrnovaly výdaje na demobilizaci armády, odchod do důchodu a penze, které autorka odhadla na 46,1 miliardy dolarů. Podle zprávy Čína pravděpodobně vynaložila více než 1,8 miliardy dolarů na pokračující výstavbu vojenských zařízení v Jihočínském moři a na dovoz zbraní.
Část výdajů ve výši 711 miliard dolarů zahrnovala také výdaje na vojenský výzkum a vývoj, které Eaglenová odhadla na 45,8 miliardy dolarů. Poznamenala však, že odhadované výdaje na vojenský výzkum a vývoj by mohly být mnohem vyšší vzhledem ke strategii vojensko-civilní fúze (MCF) režimu, kybernetickým špionážním operacím a závislosti na státem vlastněných společnostech.
„Pokud budou výdaje Pekingu prostřednictvím vojensko-civilní fúze a investic do technologií dvojího užití plně vyhodnoceny, prokáže se, že i mnohem vyšší částka 711 miliard dolarů podhodnocuje čínské vojenské investice,“ uvádí se ve zprávě.
„Výzva k udržení tempa“
Komunistická strana Číny (KS Číny) využívá strategii MCF k získání špičkových technologií, jako jsou polovodiče a umělá inteligence.
Podle ministerstva zahraničí USA režim tuto strategii realizuje „legálními i nelegálními prostředky“, jako jsou krádeže, aby dosáhl vojenské dominance. Soukromé společnosti, společné výzkumné ústavy a akademická obec jsou „zneužívány“ k tomu, aby napomáhaly vojenskému pokroku KS Číny, často „bez jejich vědomí nebo souhlasu“, varovalo ministerstvo.
„Jen za posledních deset let se však Číně podařilo rychle vybudovat sofistikované raketové síly, překonat Spojené státy vybudováním největšího námořnictva na světě a dohnat a dokonce předehnat Spojené státy v mnoha dalších klíčových oblastech národní bezpečnosti,“ uvádí se ve zprávě.
„Vypočítáme-li skutečnou kupní sílu, která se skrývá za čínským vojenským rozpočtem, snadno pochopíme, jak může Peking pokračovat v tomto bezprecedentním vojenském budování, zatímco na papíře se zdá, že utrácí mnohem méně.“
Pro srovnání, Spojené státy podle zprávy v roce 2022 vydaly na armádu 742,2 miliardy dolarů, bez započtení doplňkových výdajů.
Eaglenová však poznamenala, že přibližně stejná úroveň výdajů mezi oběma zeměmi „hraje ve prospěch Pekingu“.
„Jako globální mocnost musí Spojené státy vyvažovat konkurenční priority v indo-pacifickém regionu i jinde, což rozpočet Washingtonu rozprostírá do více oblastí,“ uvádí se ve zprávě. „Mezitím každý yuan, který Čína investuje do své armády, přímo posiluje její regionální bojovou sílu v Asii.“
Eaglenová uvedla, že cílem její zprávy je osvětlit, co americké zpravodajské služby odhalily v roce 2023. Toto odhalení přišlo poté, co republikánský senátor Dan Sullivan uvedl, že zpravodajští pracovníci informovali jeho a další senátory o tom, že čínský vojenský rozpočet na rok 2022 „se pravděpodobně blíží přibližně 700 miliardám dolarů“.
„Přijít na kloub tomu, kolik Čína vynakládá na svou armádu, by mělo být pro americkou vládu prvořadé, pokud Pentagon myslí vážně, že Čína je ‚výzvou k růstu‘,“ uvedla Eaglenová. „Americká armáda nemůže očekávat, že bude držet krok, pokud nebude vědět, jak rychle se čínská armáda pohybuje.“
