Půl roku po volbách se podařilo v Nizozemí sestavit novou koalici sestávající ze čtyř pravicových stran. Předseda nejsilnější Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders ve čtvrtek oznámil, že vláda bude usilovat o vystoupení z migračních a azylových dohod s EU, rozšíří těžbu zemního plynu na moři a sníží daně, zatímco provede škrty ve státním rozpočtu.
Wilders vyhrál volby v listopadu, ale až dosud se mu nedařilo najít spolehlivé partnery do vládní koalice. V kabinetu spolu s PVV zasednou také středopravá VVD odcházejícího premiéra Marka Rutteho, konzervativní strana NSC a farmářská protestní strana BBB.
Radikální změny v přistěhovalecké politice
Wilders známý svou protiislámskou rétorikou předsevzal, že s novou koalicí se toho v zemi hodně změní. „V Nizozemí znovu zasvítí slunce,“ prohlásil politik a dodal, že přijde „nejpřísnější azylová politika v historii“, na hranicích budou zintenzivněny kontroly, držitelé dočasného azylu nebudou mít prioritní právo na získání sociálního bydlení jako dosud a migranti, kterým byl odmítnut azyl v jiném státě EU, budou okamžitě posláni pryč.
Wilders také prohlásil, že holandská vláda bude bojovat za vystoupení z migračních pravidel EU. „Doložka o neúčasti na evropské azylové a migrační politice bude co nejdříve předložena Evropské komisi,“ uvedla podle Deutsche Welle koalice ve svém paktu. Strany chtějí také omezit pracovní migraci a přijímání zahraničních studentů na nizozemské univerzity.
Holandsko se v posledních letech setkává se zvýšenou kriminalitou severoafrických gangů obchodujících s drogami. Wilders proti vzrůstajícímu vlivu narkomafie několikrát veřejně vystoupil.
Čtyřkoalice má ve 150místné dolní komoře parlamentu většinu, konkrétně 88 křesel. Složení nového kabinetu zatím není známo, nicméně Wilders se musel vzdát role premiéra, aby přiměl strany souhlasit se vstupem do koaličních jednání. Kdo se postu předsedy vlády ujme, se rovněž zatím neví.
Proti klimatickému proudu
Kromě omezení migrace chce koalice postavit v zemi jaderné reaktory a rozšířit těžbu zemního plynu na moři, což jde proti plánům EU na odstoupení od fosilních paliv.
Nová vláda bude „dodržovat stávající dohody“ o klimatu, ale na národní úrovni k nim nebude přidávat žádné další restrikce, píše Reuters. To mimo jiné znamená, že budou zrušeny plány předchozí vlády na zavedení národní uhlíkové daně pro průmyslová odvětví.
Ulehčí se i zemědělcům. Farmáři již nebudou nuceni snižovat stavy dobytka ani ukončit provoz v okolí přírodních rezervací, obě opatření, která měla údajně přispět k plnění klimatických cílů. Koalice uvedla, že bude usilovat o uvolnění environmentálních pravidel pro zemědělce i na úrovni Evropské unie.
Na dálnice se opět vrátí nejvyšší rychlost 130 km/h poté, co byla v roce 2020 snížena na 100 km/h ve snaze snížit emise CO2.
Změny v ekonomice
Nová koalice plánuje škrty v rozpočtu, včetně jedné miliardy euro ušetřené zmrazením vládních platů. 100 milionů eur se ubere také veřejnoprávní televizi.
Získané prostředky budou podle plánů čtyř stran použity například na příspěvky na jesle a školky, které budou téměř zadarmo. Povinné příplatky na zdravotní péči budou do roku 2027 sníženy na polovinu. Kromě toho čeká Holanďany snížení daní z energií a příjmu, zatímco podpora v nezaměstnanosti se bude vyplácet pouze 18 měsíců.
Nizozemsko si zachová politickou a vojenskou podporu pro Ukrajinu, uvedly strany a dodaly, že z rozpočtu budou vydávat na obranu alespoň 2 % hrubého domácího produktu (HDP), v souladu s dohodami NATO. Pomoc rozvojovým zemím bude okleštěna o 2,4 miliardy euro.
Někteří domácí i zahraniční pozorovatelé vyslovili obavy, že nová vláda zavede Nizozemsko na cestu krajní pravice. „Je to znepokojivý den. Nyní máme radikální pravicovou stranu pod vedením Wilderse, která se ocitla v centru moci v Nizozemsku,“ uvedl podle Deutsche Welle Frans Timmermans, architekt evropského Green Dealu a opoziční vůdce z aliance Zelení-Levice.
