ČTK

19. 5. 2024

Poslanecká sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky a vyšší sankce za nezaevidování léků v lékárnách. Před schvalováním je také například předloha, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Poslanci rovněž rozhodnou o podobě takzvaného milostivého léta u dluhů na zdravotním pojištění, návrh zákona jim s úpravami vrátil Senát. Schůze dolní komory začne v úterý odpoledne.

Zkrácení doby oddlužení bude patrně patřit k nejsledovanějším bodům poslaneckého jednání. Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že lidé v úpadku získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle opozice zkrácení doby oddlužení neúměrně zhorší pozici věřitelů.

Za nezavedení léků do evidence lékáren by podle novely hrozil až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti. Pozornost v souvislosti s předlohou vzbudily pozměňovací návrhy, které se týkají vymezení postupu dodávek léků do lékáren a možnosti výdeje volně prodejných léků také prostřednictvím automatů.

Novela ke zvýšení počtu pěstounů zjednodušuje proces posuzování zájemců o pěstounství a upravuje podmínky pro organizace, které pěstounům pomáhají. Zvyšuje jim státní příspěvek. Sněmovna by měla schvalovat také třeba pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace. Do novely by se mohlo dostat poslaneckou úpravou právo pacienta na bezplatné získání první kopie zdravotnické dokumentace nebo výpisu z ní.

S úpravami vrátil Senát k opětovnému posouzení poslancům novelu, podle níž by někteří dlužníci odvodů na veřejné zdravotní pojištění dostali ve druhé polovině letošního roku šanci na jejich snazší vyrovnání. Pokud by se přihlásili k úhradě dlužného pojistného, které už pojišťovna vymáhá daňovou exekucí, nemuseli by platit penále a exekuční náklady. Senátoři tvrdí, že sněmovní verze by se týkala nejvýše stovek lidí. Navrhl rozšíření okruhu osob, na které by se úleva vztahovala.

Poslanci by se měli věnovat příští týden rovněž předlohám ve druhém čtení. Patří k nim omezení rozhodování soudů v senátech, tedy s laickými přísedícími, zakotvení povinnosti hlásit úřadům převoz více než 15 000 eur (asi 380 000 korun) v hotovosti do jiného státu Evropské unie a zajištění zázemí pro nově zvoleného prezidenta před jeho nástupem do úřadu.

Přečtěte si také

Česko zaplatí za nové tanky Leopard o 20 procent víc než Německo, poukazuje vojenský analytik
Česko zaplatí za nové tanky Leopard o 20 procent víc než Německo, poukazuje vojenský analytik

Částka, za kterou chce Česká republika pořídit nové tanky Leopard 2A8, je podle vojenského analytika o 20 % vyšší než cena pro Němce.

Exkluzivní rozhovor s Lukášem Kovandou o povolebním ekonomickém vývoji v EU a euru
Exkluzivní rozhovor s Lukášem Kovandou o povolebním ekonomickém vývoji v EU a euru

Kam bude směřovat ekonomický vývoj EU po volbách? Co si myslí o těsnější centralizaci moci unie a zda bychom v ní vůbec měli zůstat? A pokud ano, bylo by dobré přijmout euro? Rozhovor s Lukášem Kovandou.

Lídři Evropské unie se napoprvé neshodli na jménech šéfů unijních institucí
Lídři Evropské unie se napoprvé neshodli na jménech šéfů unijních institucí

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise.

Starostové navrhnou na eurokomisaře Nerudovou a Síkelu
Starostové navrhnou na eurokomisaře Nerudovou a Síkelu

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) navrhne vládě do funkce příštího českého eurokomisaře nově zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (oba STAN).

80 procent oteplování lze přičíst ochraně životního prostředí, tvrdí nová studie
80 procent oteplování lze přičíst ochraně životního prostředí, tvrdí nová studie

Nařízení o snížení obsahu síry v lodních palivech mělo pomoci v boji proti znečištění ovzduší. Místo toho vedlo k výraznému oteplení mořského vzduchu.