Radovan Dluhý

22. 5. 2024

Odborníci v různých studiích konstatují, že větrné elektrárny mohou mít negativní dopady na člověka, pokud působí v jejich blízkosti.

„Z objektivních dopadů větrných elektráren na člověka je nejzásadnější hluk. Ten zpravidla není příliš intenzivní, za určitých podmínek ale může, zejména v noční době, působit obtěžujícím dojmem,“ uznává předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Větrné elektrárny generují hluk s nízkými frekvencemi v rozsahu 20 až 200 Hz.

Některé studie poukazují na to, že nízké frekvence z větrných elektráren mohou vést k bolestem hlavy, potížím s koncentrací, podrážděnosti, únavě, malátnosti či k tinnitu (zvonění v uších).

V roce 2021 navíc kolektiv vědců z Tchaj-wanu zjistil spojitost mezi nízkofrekvenčním hlukem z větrných elektráren a změnami v tepové frekvenci srdce člověka.

Změny v tlukotu srdce

V intervalu jednoho roku tchajwanští výzkumníci měřili tepovou frekvenci u 30 osob žijících ve vzdálenosti do 500 metrů od větrných elektráren. Účastníci výzkumu byli zdraví lidé ve věku 20 až 80 let. Všichni byli nekuřáci a netrpěli žádnými srdečními problémy.

Podle autorů výzkumu byly vytvořeny takové podmínky, aby se minimalizovaly další možné vlivy na tlukot jejich srdcí.

Během výzkumu došlo dle studie u všech zúčastněných ke statisticky významným změnám v tepových frekvencí srdce. Výzkumníci jsou přesvědčeni, že se jednalo o vliv větrných elektráren.

Změny v tepových frekvencích přitom mohou vést k závažným důsledkům.

Například podle studie americké Ohijské státní univerzity může narušení pravidelného tepu srdce zvýšit morbiditu a úmrtnost u osob s kardiovaskulárním onemocněním.

Co se týče hygienických limitů hluku, v Tchaj-wanu jsou přísnější než u nás. U obytných budov jsou ve dne limity 39 dB (u nás 50 dB) a v noci 36 dB (u nás 40 dB). Při instalaci větrných elektráren je tedy nutné tato omezení dodržet.

Podle českého Státního zdravotního ústavu, který v roce 2023 provedl rešerši vydaných studií o zdravotních účincích větrných elektráren, jsou ale prozatímní nálezy dopadů nekonzistentní či nedostatečné.

Počet větrných elektráren bude pravděpodobně narůstat

Minulý rok bylo dle TN Nova u nás instalováno přes 200 větrných elektráren, které generovaly jedno procento elektřiny vyrobené v Česku. Do roku 2040 se ale počítá se zvýšením energetického mixu z větrných elektráren až na 10 %.

Jak jsou na tom jiné země EU? Nejvíce instalací v gigawattech má Německo (64 GW), Španělsko (28 GW), Francie (19 GW) a Švédsko (12 GW).

Pro srovnání u nás byl loni dle statistik České společnosti pro větrnou energii instalovaný výkon větrných elektráren 352 megawattů, tj. 0,352 GW.

Související články

Přečtěte si také

Česko zaplatí za nové tanky Leopard o 20 procent víc než Německo, poukazuje vojenský analytik
Česko zaplatí za nové tanky Leopard o 20 procent víc než Německo, poukazuje vojenský analytik

Částka, za kterou chce Česká republika pořídit nové tanky Leopard 2A8, je podle vojenského analytika o 20 % vyšší než cena pro Němce.

Exkluzivní rozhovor s Lukášem Kovandou o povolebním ekonomickém vývoji v EU a euru
Exkluzivní rozhovor s Lukášem Kovandou o povolebním ekonomickém vývoji v EU a euru

Kam bude směřovat ekonomický vývoj EU po volbách? Co si myslí o těsnější centralizaci moci unie a zda bychom v ní vůbec měli zůstat? A pokud ano, bylo by dobré přijmout euro? Rozhovor s Lukášem Kovandou.

Lídři Evropské unie se napoprvé neshodli na jménech šéfů unijních institucí
Lídři Evropské unie se napoprvé neshodli na jménech šéfů unijních institucí

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise.

Starostové navrhnou na eurokomisaře Nerudovou a Síkelu
Starostové navrhnou na eurokomisaře Nerudovou a Síkelu

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) navrhne vládě do funkce příštího českého eurokomisaře nově zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (oba STAN).

80 procent oteplování lze přičíst ochraně životního prostředí, tvrdí nová studie
80 procent oteplování lze přičíst ochraně životního prostředí, tvrdí nová studie

Nařízení o snížení obsahu síry v lodních palivech mělo pomoci v boji proti znečištění ovzduší. Místo toho vedlo k výraznému oteplení mořského vzduchu.