Odborníci v různých studiích konstatují, že větrné elektrárny mohou mít negativní dopady na člověka, pokud působí v jejich blízkosti.
„Z objektivních dopadů větrných elektráren na člověka je nejzásadnější hluk. Ten zpravidla není příliš intenzivní, za určitých podmínek ale může, zejména v noční době, působit obtěžujícím dojmem,“ uznává předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Větrné elektrárny generují hluk s nízkými frekvencemi v rozsahu 20 až 200 Hz.
Některé studie poukazují na to, že nízké frekvence z větrných elektráren mohou vést k bolestem hlavy, potížím s koncentrací, podrážděnosti, únavě, malátnosti či k tinnitu (zvonění v uších).
V roce 2021 navíc kolektiv vědců z Tchaj-wanu zjistil spojitost mezi nízkofrekvenčním hlukem z větrných elektráren a změnami v tepové frekvenci srdce člověka.
Změny v tlukotu srdce
V intervalu jednoho roku tchajwanští výzkumníci měřili tepovou frekvenci u 30 osob žijících ve vzdálenosti do 500 metrů od větrných elektráren. Účastníci výzkumu byli zdraví lidé ve věku 20 až 80 let. Všichni byli nekuřáci a netrpěli žádnými srdečními problémy.
Podle autorů výzkumu byly vytvořeny takové podmínky, aby se minimalizovaly další možné vlivy na tlukot jejich srdcí.
Během výzkumu došlo dle studie u všech zúčastněných ke statisticky významným změnám v tepových frekvencí srdce. Výzkumníci jsou přesvědčeni, že se jednalo o vliv větrných elektráren.
Změny v tepových frekvencích přitom mohou vést k závažným důsledkům.
Například podle studie americké Ohijské státní univerzity může narušení pravidelného tepu srdce zvýšit morbiditu a úmrtnost u osob s kardiovaskulárním onemocněním.
Co se týče hygienických limitů hluku, v Tchaj-wanu jsou přísnější než u nás. U obytných budov jsou ve dne limity 39 dB (u nás 50 dB) a v noci 36 dB (u nás 40 dB). Při instalaci větrných elektráren je tedy nutné tato omezení dodržet.
Podle českého Státního zdravotního ústavu, který v roce 2023 provedl rešerši vydaných studií o zdravotních účincích větrných elektráren, jsou ale prozatímní nálezy dopadů nekonzistentní či nedostatečné.
Počet větrných elektráren bude pravděpodobně narůstat
Minulý rok bylo dle TN Nova u nás instalováno přes 200 větrných elektráren, které generovaly jedno procento elektřiny vyrobené v Česku. Do roku 2040 se ale počítá se zvýšením energetického mixu z větrných elektráren až na 10 %.
Jak jsou na tom jiné země EU? Nejvíce instalací v gigawattech má Německo (64 GW), Španělsko (28 GW), Francie (19 GW) a Švédsko (12 GW).
Pro srovnání u nás byl loni dle statistik České společnosti pro větrnou energii instalovaný výkon větrných elektráren 352 megawattů, tj. 0,352 GW.
