15. 12. 2023

Komentář

Obří elektrárny, které jsou údajně šetrné ke klimatu, provázejí vážné havárie s nepředvídatelnými následky pro lidi i přírodu. Přesto se o nich na veřejnosti většinou mlčí.

V noci ze 14. na 15. října spadla z rotoru větrné turbíny na větrné farmě Alfstedt-Ebersdorf v okrese Rotenburg/Wümme (Dolní Sasko) 80 metrů dlouhá lopatka. V důsledku toho bylo v okrese odstaveno všech osm větrných elektráren provozovaných společností Energiekontor se sídlem v Brémách. Větrné elektrárny o celkové výšce 250 metrů byly uvedeny do provozu teprve v květnu a červnu 2022.

V září loňského roku se lopatka rotoru jiné větrné elektrárny ve stejné větrné farmě ulomila a krátce poté se zlomila. Po celé měsíce padaly ze zlomu ve výšce 160 metrů na okolní louky a pole úlomky s ostrými hranami a jemná vlákna, která se rozprostírala v okruhu více než 1800 metrů kolem stožáru větrné elektrárny.

Teprve koncem února společnost Energiekontor vyhověla žádosti okresu o odstranění úlomků a vyčištění oblasti. Do dnešního dne neobdrželo 50 postižených zemědělců žádné kompenzační platby za to, že v současné době nemohou obdělávat svá pole a louky nebo tak mohou činit jen v omezené míře.

Okres nenechal provést průzkum půdy, který by určil, zda v důsledku havárie došlo ke kontaminaci půdy jemnými, tzv. odpornými vlákny o velikosti nanočástic. Listy rotoru vyrábí společnost General Electric Wind Energy (zkráceně GE Wind) v dolnosaském Salzbergenu, dceřiná společnost americké firmy General Electric.

Dne 26. října se z větrné turbíny, která již v polovině října přišla o lopatku, ulomila další lopatka rotoru. Zdá se tedy, že dříve sporná otázka příčinné souvislosti může být v blízké budoucnosti objasněna.

Nehody větrných elektráren v nedosažitelných výškách

V této souvislosti je pozoruhodné, že politici ani společnosti působící ve větrném průmyslu nemají zájem zveřejňovat údaje a informace o nehodách větrných turbín. Případy škod by se pravděpodobně neměly dostat na titulní stránky novin. Podle soukromého sčítání bylo za rok 2022 zdokumentováno celkem 56 nehod větrných elektráren – oproti 35 v předchozím roce – a tedy více než kdykoli předtím: padající listy rotorů, hodiny hořící strojovny v gondolách v nedosažitelných výškách a jako novinka zřícené věže.

Prudký nárůst počtu nehod je z velké části způsoben nehodami s novými typy turbín, které vystřelily o dalších 50 metrů na celkovou výšku 250 metrů: výška vrcholu stožárů je 160 až 175 metrů, průměr rotoru 160 až 180 metrů.

Pro srovnání: ulmský kostel – nejvyšší kostel na světě, nacházející se těsně před kolínskou katedrálou – měří 161 metrů. Koloseum v Římě dosahuje maximálního průměru 188 metrů. Chcete-li si představit velikost větrné turbíny, představte si Koloseum otáčející se po straně kostelní věže.

A přidávají se i kraje. Proč nestavět větrné turbíny ještě vyšší, aby se dosáhlo větší „větrné výtěžnosti“ a tím i vyšších příjmů?

V Číně, USA a v poslední době i v Evropě byly vybudovány rozsáhlé větrné farmy v odlehlých oblastech, jako je norské a švédské Laponsko, kde přibývá stále více větrných turbín vysokých 300 metrů.

Více mrtvě narozených sobů

Průmysl očekává, že mrakodrapové větrné elektrárny zvýší výkon, protože využívají silnější a stálý vítr ve vysokých nadmořských výškách. Další srovnání: Eiffelova věž je vysoká 328 metrů, kolínská katedrála 157 metrů. Vibrace země, mihotavé stíny, hluk a škodlivý infrazvuk, které obří průmyslové elektrárny vytvářejí, jsou odpovídajícím způsobem intenzivní.

Devastace rozsáhlých oblastí skandinávské tundry se dotýká „pouze“ původních Sámů s jejich stády sobů. Sámové v Norsku a jejich příznivci však požadují demontáž všech 151 turbín na větrné farmě, protože gigantické větrné turbíny plaší jejich zvířata.

Počet potratů a mrtvě narozených mláďat u sobů prý prudce vzrostl. Sámové by mohli se svým požadavkem uspět – v tom případě by původní obyvatelé Skandinávie získali více práv než ostatní občané EU.

Nedávný skokový nárůst velikosti větrných turbín připomíná podobenství o babylonské věži. Jen v současnosti nemluvíme o jedné stavbě, ale o celé armádě průmyslových monster požírajících zdroje v krajině a stále častěji i v lesích hodných ochrany – postavených údajně za účelem dosažení fiktivní klimatické neutrality.

Rotory delší než Boeing 747

Od roku 2019 vyrábí GE rotorové listy dlouhé 107 metrů, tedy delší než fotbalové hřiště a 1,4krát delší než Boeing 747. Společnost LM Windpower se sídlem v dánském Koldingu vyrábí od roku 2019 v Cherbourgu (Francie) rotorové listy dlouhé 100 metrů. Developeři v Sasku plánují v blízké budoucnosti postavit dvě 380 metrů vysoké větrné turbíny.

Aby výrobci minimalizovali hmotnost lopatek, používají nyní téměř výhradně dražší plasty vyztužené uhlíkovými vlákny (CFRP). Kromě tropického balzového dřeva z 50 stromů se v konstrukcích používá také chemická látka PFAS bisfenol A.

Materiály CFRP dosahují v případě požáru teplot vyšších než 650 stupňů a rozkládají se na kritickou velikost nanočástic, které mohou proniknout do plic, jak vysvětlil Sebastian Eibl z Wehrwissenschaftliches Institut v Erdingu.

Požáry nelze uhasit

V obci Fuchstal v Allgäu bylo od září do začátku října dodáno poškozených všech devět rotorových listů vyrobených společností LM Windpower pro tři větrné turbíny v obecním lese Leeder. Výška stožáru větrných turbín je 166 metrů a délka lopatek 80 metrů. V lese byly vykáceny široké uličky pro skladování a dopravu k věžím. Společnost LM Windpower byla v roce 2016 převzata společností GE, ale zůstala provozně nezávislá.

Pro regulaci předpokládaných nákladů je třeba zjistit, zda praskliny na silně zakřivených rotorových lopatkách vznikly během dlouhé přepravní cesty z Dánska přes Swinemünde do Fuchstalu, nebo zda byly způsobeny konstrukční chybou. Uvádí se, že poškození zpozdí uvedení větrných turbín do provozu pouze o tři měsíce. Investiční náklady na obec a obecní větrnou farmu činí 22 milionů eur.

V prosinci 2022 u Losheimu v Sársku zcela shořela větrná turbína XXL od výrobce Vestas s lopatkami z plastu CFRP. Turbína Repower byla postavena teprve v roce 2021.

Hasiči nebyli schopni uhasit požár ve výšce, a proto nechali oheň kontrolovaně dohořet. Hasicí opatření na větrných turbínách nejsou možná. Hasiči se museli omezit na ohraničení místa na velké ploše a hašení sekundárních požárů způsobených padajícími troskami, které létaly kolem v okruhu několika set metrů.

Neznámé následky, odvrácené nebezpečí?

Petra Weisshauptová, pracovnice Spolkového úřadu pro životní prostředí (UBA), se k tomu 16. ledna vyjádřila v televizi Saarländischer Rundfunk: nebezpečí nebezpečných vláken prý nevidí. Není známo, do jaké míry se při takových požárech uvolňují „odporná vlákna“.

Nabízí se otázka: Proč si UBA dosud nenechala vypracovat příslušné odborné posudky? Občané nemají o nebezpečí hořících větrných elektráren a o dopadech rozsáhlé kontaminace lesů a půdy vlákny a nanočásticemi ani ponětí. Spoléhají na to, že vláda bude jednat.

Naléhavě potřebují také informace o značném znečištění životního prostředí škodlivinami v důsledku vyhoření větrných turbín. V Hohe Marku u Lippramsdorfu (Haltern, východní Vestfálsko) se 29. září 2021, den před plánovaným uvedením do provozu, zřítila věž větrné turbíny o celkové výšce 249 metrů. Gondola se zřítila spolu s technickým vybavením a listy rotoru. Větrnou turbínu Nordex nebylo možné demontovat, a proto byla v dubnu 2022 vyhozena do povětří.

Sebedestruktivní proces

Kvůli tomu musela být vykácena plocha lesa o rozloze 3 000 metrů čtverečních. Společnost Nordex nechala demontovat nebo vyhodit do povětří všech 21 větrných turbín stejného typu v celém Německu. Nikdo v zemi neví, jak se vypořádat s rozsáhlým znečištěním životního prostředí způsobeným požáry, zlomenými lopatkami rotorů a odstřelem.

Namísto toho se snaží problém ještě nějakou dobu vyřešit. Četné nedávné neúspěchy a vysoké finanční ztráty stavitelů větrných elektráren – v neposlední řadě způsobené naprostou gigantománií –neponechávají žádný manévrovací prostor pro návrat k méně nebezpečným a méně ekologicky škodlivým materiálům.

Chamtivost ziskuchtivců s přírodními energiemi vede k sebedestruktivnímu procesu, když rozsah proveditelného narazí na fyzikální a technické limity.

„Ničí technologické závody průmysl větrných turbín?“ zněl titulek článkuHandelsblattu z 25. července 2023. Technický rozvoj větrné energetiky je rychlý, ale má svou cenu. Odvětví by bylo dobré prozkoumat, zda má smysl „stále výš, stále rychleji, stále dál“. Nedostatek kvalifikované pracovní síly a rostoucí ceny surovin vytvářejí na podniky další tlak.

Větrná energie „přináší strašlivé ztráty“

Po miliardovém debaklu společnosti Siemens Gamesa by mnozí ze zúčastněných byli pro „pauzu v závodě“. Předseda dozorčí rady Siemens Energy Jo Kaeser v rozhovoru pro list Welt am Sonntag vysvětlil: „Situace s větrnou energií je velmi vážná. Celé odvětví je v hrozivých ztrátách.“

K nepořádku přitom došlo navzdory desítkám let státní podpory a miliardám dotací z daňového rozpočtu. Německá vláda navíc „v případě větrných elektráren“ fakticky pozastavila platnost zákona o dodavatelském řetězci.

Pokud by byl uplatněn, byl by konečně pranýřován tichý eko-kolonialismus ve prospěch spekulantů z energetického přechodu: bezohledné vykořisťování lidí a ekosystémů za pomoci zkorumpovaných struktur v zemích třetího světa. Módní slova „ochrana klimatu“„udržitelnost“ skutečně neregenerativní větrné energie by byla v mžiku potřena.

O autorce:

Dagmar Jestrzemski je vystudovaná historička a – protože „nikdy nezanevřela na ochranu přírody a životního prostředí“ – členka místní organizace B.90/Zelení ve svém rodném městě. V rámci svých profesních i soukromých závazků Jestrzemski napsala a stále píše několik knih literatury faktu a také pravidelné články pro regionální i celostátní tisk.

Text původně vyšel v Preußischen Allgemeinen Zeitung pod názvem: Ein ökologisches und wirtschaftliches Desaster. Převzato německou redakcí Epoch Times s laskavým svolením autorky. Český překlad byl redakčně zkrácen.

Související články

Přečtěte si také

Vytvoření „evropské CIA“ je nerealistické, míní Fiala i BIS
Vytvoření „evropské CIA“ je nerealistické, míní Fiala i BIS

„Prohlubování vzájemné spolupráce mezi zpravodajskými službami podporuji, ale nepovažuji za realistické vybudovat opravdu funkční společnou službu,“ prohlásil Fiala pro server Euractiv.

VOLBY V USA online: Harrisová poblahopřála Trumpovi ke zvolení, slíbila spolupráci při předání moci
VOLBY V USA online: Harrisová poblahopřála Trumpovi ke zvolení, slíbila spolupráci při předání moci

Donald Trump přesvědčivě vyhrál prezidentské volby, Harrisová uznala porážku. Republikáni znovu ovládli Senát.

Uplynulo 75 let od první masové justiční vraždy komunistického režimu v Československu
Uplynulo 75 let od první masové justiční vraždy komunistického režimu v Československu

Před 75 lety došlo k první masové justiční vraždě, kterou provedl komunistický režim v bývalém totalitním Československu. Šestice nestraníků byla obviněna z přípravy na ozbrojeném převratu a odsouzena ve vykonstruhovaném procese k trestu smrti. Poprava se konala v Pankrácké věznici v Praze 5. listopadu v roce 1949.

Češi hledají zprávy hlavně v on-line médiích, v tisku jen desetina
Češi hledají zprávy hlavně v on-line médiích, v tisku jen desetina

Většina Čechů hledá zprávy o aktuálním dění hlavně v on-line médiích, v tisku je čte pouze asi desetina lidí.

Když se narodíte do rodiny násilníka a alkoholičky, máte dvě možnosti, píše v nové knize chirurg Tomáš Šebek
Když se narodíte do rodiny násilníka a alkoholičky, máte dvě možnosti, píše v nové knize chirurg Tomáš Šebek

Vychází poslední kniha Tomáše Šebka, chirurga a autora reportážních knih z humanitárních misí, s názvem Objektivní nález. Sepsáním knihy se podle svých slov vydává na zatím nejnáročnější misi...