Osmnáctiletá klimatická aktivistka ze Švédska vytvořila petici proti Greenpeace. Chce se postavit proti jejich žalobě EU – a bojuje za to, aby jaderná energie zůstala klasifikována jako „udržitelná“.
Celosvětově působící nevládní organizace Greenpeace chce podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru (ESD) proti taxonomii EU, která byla spuštěna v loňském roce. Tento systém definuje, co se považuje za investici do „udržitelné energie“ a mělo by tak být možné ji financovat za výhodnějších podmínek. Je do ní zahrnuta i jaderná energie – což se nelíbí dogmatickým představitelům ekologického hnutí.
Osmnáctiletá švédská klimatická aktivistka Ia Aanstootová se naopak považuje za představitelku „nového“ ekologického hnutí. Začala se angažovat v rámci „studentských stávek“ vedených Gretou Thunbergovou a „Fridays for Future“. Nyní se chce postavit proti Greenpeace – a bojovat za zachování taxonomie.
Školačka se chce u Evropského soudního dvora postavit na stranu jaderné energie
Zatímco „Fridays for Future“ je v otázce jaderné energie rozdělena, Ia Aanstootová získala pro svůj projekt nového partnera. Organizace RePlanet a amsterdamská advokátní kancelář Houthoff se hodlají připojit k řízení před ESD. Jako „zúčastněná strana“ chce Aanstootová vystupovat společně s RePlanet ve prospěch jaderné energie – a proti Greenpeace.
Aanstootová také prezentuje svou věc na „X“ a vyzývá Greenpeace, aby „upustila od svého odporu proti jaderné energii šetrné ke klimatu v Evropě“.
Stejně jako všichni ostatní klimatičtí aktivisté považuje osmnáctiletá Švédka za stěžejní rozšíření obnovitelných zdrojů energie. Jaderná energie jako součást zelené taxonomie však podle ní znamená, že „i tato forma energie může získat zásadní finanční investice potřebné k záchraně našeho klimatu“.
Greenpeace se dostalo do „staromódní a nevědecké opozice“
V rozhovoru pro Die Welt Aanstootová obviňuje „staré“ ekologické hnutí z toho, že nevěří vědě. Orgány jako IPCC tvrdí, že pařížských klimatických cílů nelze dosáhnout bez jaderné energie. Ti, kteří vědě naslouchají, to vědí:
„Naším skutečným nepřítelem není podpora jaderné energie ze strany EU, ale fosilní paliva.“
A právě proto, že existuje „klimatická nouze“, musí Greenpeace opustit svůj „staromódní a nevědecký odpor k jaderné energii“. Místo toho by se podle ní měla organizace zaměřit na boj proti fosilním palivům.
Světový jih potřebuje bezpečné dodávky energie
Aanstootová své angažmá ve prospěch jaderné energie zdůvodňuje také vlastním životním příběhem. V dětství žila několik let v Keni, což také přispělo k jejímu povědomí o problémech zemí globálního Jihu.
Je rozdíl „mezi výpadkem proudu, který nastane jednou za několik let a trvá třeba dvacet minut, a výpadky, které se objevují každých několik dní a někdy trvají až jeden den“.
Její angažovanost ve prospěch jaderné energie byla způsobena tím, že hledala pragmatická řešení „klimatické krize“. Přitom se nezaujatě zabývala možnými cestami a došla k závěru, že jaderná energie by skutečně mohla „zachránit planetu“ – spolu s obnovitelnými zdroji energie.
Ve Švédsku je jaderná energie spojována s vysokou životní úrovní
Strany Zelených v Německu a ve Švédsku mají společné to, že jsou „protivědecké a protijaderné“. Většina lidí ze „starého“ ekologického hnutí vzešla z protijaderného hnutí. Vyrostli v něm a být proti jaderné energii souvisí spíše s identitou a nostalgií než s informovanými postoji:
„Být proti jaderné energii jim připadá přirozené a bezpečné, protože vždy byli proti jaderné energii.“
Ve Švédsku je však většina obyvatel pro jadernou energii. Na jedné straně je to dáno tamním vzdělávacím systémem se silným důrazem na kritiku zdrojů. Na druhé straně je to dáno zkušenostmi.
Švédsko využívalo jadernou energii „převážně ke zlepšení životní úrovně svých občanů prostřednictvím elektrického vytápění, dopravy, vaření a podobně“. Naproti tomu Německo se vždy spoléhalo na fosilní plyn.
Jaderná energie by mohla pomoci zpomalit klimatické změny a zároveň elektrifikovat každodenní život – a zároveň dát přírodě prostor k opětovnému zdivočení.
Scholz odmítá požadavek FDP na zastavení demontáže jaderných elektráren
V Německu požadovala parlamentní frakce FDP na pátečním uzavřeném zasedání, aby se prozatím upustilo od demontáže dosud provozovaných jaderných elektráren. Kancléř Olaf Scholz tento požadavek odmítl.
Pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk řekl, že jaderná energetika je v Německu „mrtvým koněm“. Nebude se již dále používat. Kdo by chtěl postavit nové jaderné elektrárny, potřeboval by na to 15 let a musel by vynaložit 15 až 20 miliard eur (360 až 480 miliard Kč) na každou z nich. Německo se místo toho zaměří na rozšíření obnovitelných zdrojů energie, větrné a solární energie, vodní energie a biomasy. To pokryje „80 % našich potřeb do konce desetiletí a krátce poté dokonce všechny potřeby“.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila Gabriela Kalinová
