V důsledku rozsáhlých strukturálních změn odborníci očekávají, že počet zemědělců v Německu výrazně poklesne. Ceny zemědělské půdy jsou vyšší než kdykoli předtím. Existují však značné regionální rozdíly.
Počet prodaných zemědělských pozemků ve Svobodném státě Bavorsko se v roce 2023 zvýšil na 4 646. Celkem se jednalo o 6 003 hektarů, za které bylo zaplaceno 464 milionů eur.
Průměrná kupní hodnota za hektar činí 77 305 eur (ca 1 933 000 Kč), a ceny zemědělské půdy se tak vyšplhaly na novou rekordní úroveň. A to i přesto, že Bavorský zemský statistický úřad již v roce 2022 hlásil nárůst ze 70 312 eur na 76 081 eur.
Nárůst o 350 % od roku 2000
Počet evidovaných prodejů se oproti roku 2022 snížil o 426. Současně se zvýšila výměra prodaných pozemků – poslední průměrná výměra činila 1,29 hektaru.
Vývoj podléhal určitým vlnovkám a mezi lety 1998 a 2006 došlo dokonce k drobné korekci směrem dolů. Celkově však ceny od přelomu tisíciletí vzrostly třiapůlkrát.
Většina prodané půdy, přesněji 59 %, je menší než jeden hektar, jak uvádí Bayerisches Landwirtschaftliches Wochenblatt. Pouze ve 3,3 % případů se prodávají větší plochy o rozloze pět a více hektarů. Stále však existují zřetelné regionální rozdíly, a to i v rámci samotného Bavorska.
V Horním Bavorsku, které má blízko k metropoli Mnichovu, byla nedávno nejvyšší kupní cena za hektar 133 085 eur. Dolní Bavorsko, které je důležité pro zemědělský průmysl, bylo jen těsně za ním a ceny zemědělské půdy se vyšplhaly na průměrných 131 116 eur.
Ceny zemědělské půdy jsou nejvyšší v Severním Porýní-Vestfálsku
Naproti tomu v bývalém zónovém pohraničním regionu Horní Franky, který zahrnuje Coburg, Wunsiedel a Hof, bylo možné hektar zemědělské půdy pořídit již za 26 642 eur.
Také Dolní Franky zůstaly hluboko pod zemským průměrem. Pod hranicí 77 305 eur za hektar se pohybovaly také Dolní Franky, Střední Franky a Horní Falc.
Fenomén rostoucích cen zemědělské půdy se přitom neomezuje pouze na Bavorsko. V roce 2022 se celostátní průměr zvýšil již na více než 30 000 eur za hektar.
V Severním Porýní-Vestfálsku byly v některých případech dokonce výrazně vyšší než v Bavorsku. Okres Borken u nizozemských hranic dokonce s cenou 139 001 eur překonal správní okres Horní Bavorsko.
Naproti tomu na nákup jednoho hektaru zemědělské půdy v braniborském okrese Oder-Spree stačilo pouhých 6 820 eur. V durynském okrese Rudolstadt bylo možné stejnou výměru půdy pořídit v průměru za pouhých 6 478 eur.
Nejen záležitost Východu a Západu
Mezitím neexistuje čistě východo-západní rozdělení, pokud jde o ceny zemědělské půdy. V porýnsko-falckém okrese Kaiserslautern činí průměrná cena za hektar 8 841 eur, zatímco v sárském St. Wendelu 10 101 eur.
Oblasti, kde jsou ceny stále výrazně pod průměrem, sahají od Sárska, Porýní-Falce a Hesenska až po středoněmecké spolkové země Durynsko, Sasko-Anhaltsko a Sasko. Poměrně mírné jsou stále také ceny ve velké části Braniborska a Meklenburska-Předního Pomořanska.
Mezi průměrnou cenou v Emslandu a v sousedním Leeru je naopak rozdíl nejméně 80 000 eur. Celkově se ceny zemědělské půdy v Německu za posledních deset let více než zdvojnásobily. Ještě kolem roku 2013 se průměrná cena za hektar pohybovala kolem 14 000 eur.
Tvorba ceny závisí na různých a individuálních faktorech
Na první pohled se tento vývoj zdá být překvapivý. Vždyť počet zemědělských podniků v Německu již několik desetiletí výrazně klesá.
Od roku 2020 se počet zemědělských podniků snížil o 7 800, tj. zhruba o tři procenta, na 255 000. Již v letech 1975-2010 se počet zemědělských podniků prudce snížil z 904 700 na 299 100.
Tlak na náklady, migrace do měst, politické požadavky a prudce rostoucí ceny energií nesvědčí ve prospěch renesance venkovského zemědělství. Klesající porodnost navíc znamená, že v budoucnu se sníží počet cílových skupin.
Je třeba také poznamenat, že ceny ovlivňuje řada faktorů, které nelze vždy zobecnit, jako je kvalita půdy, poloha, velikost pozemku nebo rodinný vztah k prodávajícímu.
Naděje na změnu územního plánu a ziskové inovace
Samotná obdělávaná plocha se však v průběhu let téměř nezměnila – vznikly pouze větší strukturované farmy. Kromě toho se zdá, že kupující očekávají vývoj, který povede ke zvýšení výnosů z vlastnictví půdy. Jedním z nich by mohly být konverze v důsledku požadavků na půdu pro obnovitelné zdroje energie.
Dalšími jsou technologický vývoj, který dává naději na inovace, jako jsou nová plemena, geneticky modifikované rostliny a s tím související silnější orientace produkce na světový trh.
To je například důvod, proč miliardáři jako Bill Gates v posledních letech skupují zemědělskou půdu. Německo však dosud patřilo k opatrnějším zemím, pokud jde o tyto inovace.
