Ve skupince staveb mezi Chotěboří a Horním Sokolovcem, které jsou mezi místními obyvateli známé jako Horní mlýn, se narodil český spisovatel Ignát Hermann. Před několika lety se spolek rodičů pustil do opravy poslední stojící budovy, která po mlýně zbyla, a vytváří z ní vzdělávací centrum pro děti. Školkáčci a školáci díky nim mohou vyrůstat a učit se uprostřed přírody v údolí řeky Doubravy.
Ignát Hermann se narodil v rodině kupce a mlynáře Františka, který si vzal Kateřinu, dceru nakladatele z Hradce Králové. Z Ignáta se stal uznávaný český spisovatel, humorista a redaktor. Jeho rodiště však zničil požár a zbyly z něho pouze kamenné základy budov a rozměrná stodola.
Přibližně v roce 2014 se skupinka místních rodáků rozhodla z poslední stojící a chátrající stavby vybudovat zázemí pro školku a školu.
Následovala náročná rekonstrukce. Strhávání starých konstrukcí a výstavby nových. Dnes je opravena větší část stavby a pracuje se na zbývající třetině.
Rodiče se v zimě střídají při přikládání do kotle, společně připravují dřevo – několik dní rachotí pily, štípačky a sekery, než se zpracují přivezené kmeny. Při společné práci se můžou rodiče i děti navzájem lépe seznámit a poznat.
Na břehu řeky spolek nadšenců vybudoval také nový srub pro zázemí lesního dětského klubu. Děti celoročně pobývají venku, sledují změny v závislosti na ročních obdobích, poznávají vztahy rostlin a zvířat. Srub jim slouží pro stravování, jako místo k odpočinku po obědě, či jako útočiště před velkou zimou.
Údolí řeky Doubravy, kde stavby stojí, je od roku 1986 přírodní rezervací. Nachází se v severní části Českomoravské vrchoviny v Železných horách. Vede tudy naučná stezka v celkové délce 4,5 kilometru.
Údolí je zajímavé svojí divokostí, kaňon řeky vede z velké části po kamenech a skalách. Návštěvníci mohou kromě krásné přírody obdivovat také několik menších vodopádů a vysoké skály, které jsou oblíbeným cílem skálolezců.
Děti, které v areálu navštěvují školu, se učí o přírodě nejenom v přilehlých lesích, ale také přímo ve vybudované přírodní zahradě, kde škola chová zvířata a pěstuje rostliny. Vytvořila zde i učební zónu pro výuku, oddych dětí a pozorování.
Podkrovní část zrekonstruované stodoly nebo sušárny, se změnila na příjemnou dřevěnou halu, kde se konají cvičení, semináře, meditace nebo rozmanité workshopy.
Dnes v celém areálu funguje například zážitkové vzdělávací centrum, ekoncentrum, a spolek pro rozvoj svobodného vzdělávání, školka a škola.
Plány do budoucna jsou také zajímavé. Mnohé samozřejmě stojí na otázce financí. Další výstavba v této části chráněné krajinné oblasti by mohla být teoreticky možná na půdorysu původního mlýna. Vybudování dalších staveb by mělo dotvořit komplexní zázemí pro dětské vzdělávací centrum.
