Pod záštitou místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) se ve středu 11. 9. pořádala dvoupanelová konference „Bezpečnost státu a pseudokonzervativní hnutí aneb Jak rozlišit autentickou konzervativní politiku od antidemokratické subverze“.
Akci pořádal Institut pro křesťansko-demokratickou politiku (IKDP).
Bartošek v úvodu sdělil, že zneužívání konzervatismu v Rusku datuje někdy do roku 2011, kdy si Putin měl na sklonku svého druhého funkčního období pozvat „všechny své vrchní ideology a řekl: ‚Natřete mi konzervatismus na novo a bude to další politická strategie‘.“
Dále sdělil, že vzhledem k rozporu ideje konzervatismu s reáliemi v Rusku je odkazování „na tradiční hodnoty pouze a jedině nástroj, který [Rusku] slouží pro domácí scénu a současně k rozvracení Evropy“. Dodal, že chyba je i na straně Evropy, která by měla vydefinovat své hodnoty a společnou komunikací se bránit ruskému narativu, že je zachráncem tradičních hodnot „a všeho dobra“.
První panel s názvem „Vlivové operace Ruska a Číny ve střední Evropě“ pak zahájil historik Jaroslav Šebek, který poukázal na různé interpretace dějin coby zbraň v hybridní válce.
Uvedl několik příkladů z historie, kdy se Rusku podařilo zneužít konzervativní organizace k šíření narativů, včetně nedávné agrese na Ukrajině a její „ospravedlňování“ skrze Ruskou pravoslavnou církev.
Navrhl, že „manipulativním obsahům a zkreslujícím výkladům, které můžeme vidět na pravé i levé scéně“, lze čelit skrze spolupráce univerzit, Akademie věd, se státními veřejnými institucemi a s mediálními institucemi a vytvářet tak expertní podklady pro efektivní politiku.
Sinoložka Olga Lomová navázala čínskými vlivovými kampaněmi v Evropě, které ale v případě zneužívání konzervativních hodnot dle ní nehrají dominantní roli.
Poukázala však obecně na pragmatické zneužívání narativů komunistickým režimem, kterým nahrává to, že „žijeme v hrozně rychlé době, kde emocionální ztotožnění převažuje nad racionálním hodnocením“.
„Nepřítel“ se dle ní snaží zneužít naší rozmanitosti, k čemuž mu mají sloužit dobře organizované financované vlivové aktivity, „které nám chtějí vnutit přesvědčení, že žijeme v bytostně špatné společnosti, kterou je potřeba rozbít“, aby nastal zlatý věk, k čemuž mají využívat idealismus lidí.
Specifikovala tři body, proč brát vážně čínské vlivové operace a propojování Číny s Ruskem. Čínský režim byl dle ní „od začátku postavený na konfliktu se Západem, jinak by neměl oprávnění existovat“. Dále pak je „moc toho státu od počátku založena na silné armádě a propracovaném aparátu… jak získávat srdce a mysl lidí“. A nakonec, Čína i Rusko dle ní pragmaticky přistupují k tomu, co budou hájit, a naprosto cynicky lidi manipulují a získávají na svou stranu tím, že vytváří falešné zdání o naplňování jejich hodnot, zneužití toho, po čem lidi touží.
Otakar Foltýn, vládní koordinátor strategické komunikace, uvedl svou část tím, že konzervatismus je „naprosto legitimní, nezbytný myšlenkový proud, který je autentickou součástí evropské civilizace“.
Následně varoval před importem ruské verze „konzervatismu“, která je v rozporu s realitou, vzhledem k tomu, že Rusko má mít největší počet alkoholiků, domácího násilí, HIV pozitivních, „národovců, nácků a fašounů“ v Evropě.
Upozornil na to, že Rusko označilo ČR v roce 2019 za nepřátelskou zemi.
Jedním z problémů jsou dle něj sociální sítě, jejichž algoritmy „nevedou k tomu, abychom nalézali společný názor“, ale naopak. Spolu s tím, na co poukázala Lomová, tedy že lidé se na svět dívají pomocí emocí a ne informací, vyvolávají dle něj sociální sítě znechucení a frustraci, čehož využívají autoritativní režimy, kdy Čína má být v tomto sofistikovanější a Rusko hrubější.
Foltýn radí být na pozoru, „když mě u mého postu/článku/blogu roztleskávají užiteční idioti Kremlu“. Dále sdělil: „Pakliže já sám zneužívám radikální ideologie, radikální myšlenky a snažím se maximálně vytěžit dokonce i sympatie vůči ruskému režimu, tak v ten okamžik už fakticky jednáte v rozporu se zájmy vlastního státu.“
Mezi základní hodnoty západní civilizace, jejímiž strážci jsou dle něj i autentičtí konzervativci, řadí svobodu, důstojnost, spravedlnost, soucit a odpovědnost. Pokud informace, které konzumujeme, nejsou v souladu s těmito hodnotami, má za to, že může jít o „nepřátelskou propagandu“ anebo se necháváme zmást.
„Musíme regulovat sociální sítě, aby pravda na sociálních sítích měla alespoň stejnou šanci jako lež. Aktuálně tomu tak není, a jak ruský, tak čínský režim to využívají,“ zakončil projev Foltýn.
Následné diskuzi po prvním panelu se budeme věnovat v samostatném článku.
Druhý panel s názvem „Pro-life organizace a role církví v šíření ruské propagandy“ otevřela Alexandra Alvarová, která mluvila o potřebě člověka někam patřit a sdílet společné příběhy jako možném slabém místě, které lze vlivovými operacemi zneužít. Větší část věnovala vyprávění příběhů z USA.
Dalším z řečníků byl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka, který na úvod zdůraznil, že „BIS plně respektuje církevní autonomii a v žádném případě se nezabývá aktivitami pravoslavných církví na našem území“.
Nicméně, v rámci monitorování ruských aktivit a bezpečnostních služeb pohovořil o dvou pravoslavných církvích.
U dlouhodobě etablované Pravoslavné církve Českých zemí poukázal na rozdělenost, kde se část pražská eparchie vedené arcibiskupem Michalem má klonit k moskevskému patriarchátu. Olomoucko-brněnská eparchie je dle Koudelky nakloněna konstantinopolskému patriarchátu a odmítá vliv Moskvy v ČR, a také zásadně odsoudilo agresi Ruska na Ukrajině.
Další, Ruská pravoslavná církev, je dle šéfa BIS „zcela loajální ruské státní moci“ a je „mocným vlivovým nástrojem s širokým dosahem využívaným k uplatňování kontroly v komunitě věřících“. V jeho čele stál léta Nikolaj Liščenjuk, kterému ministerstvo vnitra odebralo povolení k pobytu za činnost proti bezpečnosti ČR. Později zmínil několik obdobných příkladů z Bulharska a Estonska.
Koudelka dále sdělil, že Ruská pravoslavná církev u nás sice je v rejstříku registrovaných církví, ale nepožívá zvláštních práv, vč. čerpání financí ze státního rozpočtu, a „platy duchovních financuje Ruská federace“.
Několikrát zdůraznil, že ruské zpravodajské služby jsou vždy připravené využít cokoliv ve svůj prospěch. Popsal, že používají ať už klasické operace, tak subverzní, dezinformační, kybernetické, jejichž cílem je oslabení západních demokracií, či oslabení důvěry občanů v jejich stát a mezinárodní organizace, jejichž jsou členové.
Teolog a duchovní Petr Jan Vinš se zaměřil na zneužívání tradičních hodnot Ruskem. Navrhl několik bodů prevence, jako je odhalování financování subjektů s větším vlivem, ostražitost politiků a uvědomění si ze strany konzervativních hnutí, „která se pohybují v mezích a limitech legitimní společensko-politické diskuze, že můžou být zneužita“. Upozornil také liberály, aby přestali nadměrně využívat označení „proruský“, protože je to podle něj kontraproduktivní.
Část z následné debaty po druhém panelu jsme přinesli v článku „Teolog Vinš naznačil, že Aliance pro rodinu sdílí zájmy s proruskými aktéry. Organizace se ohradila“
Celý záznam konference najdete zde.
