Komentář
V srpnu Ford oznámil, že s odvoláním na nízkou poptávku zákazníků a přeplněný trh upouští od plánu uvést na trh plně elektrické třířadé SUV.
„Jsme svědky obrovské konkurence,“ řekl novinářům v konferenčním hovoru John Lawler, místopředseda představenstva a finanční ředitel společnosti Ford. „Ve skutečnosti společnost S&P Global … uvedla, že pro Severní Ameriku je nyní v přípravě asi 143 elektromobilů – a většina z nich jsou dvouřadá a třířadá SUV.“
Zpráva o tom, že Ford upouští od svého elektrického SUV, přišla jen měsíc poté, co společnost oznámila změnu výroby ve svém závodě v Oakville v Ontariu. Továrna, která byla určena pro výrobu elektromobilů, převádí výrobu na pick–upy Ford řady F, vlajkové lodi značky Ford s pohonem na benzin.
„Tento krok,“ napsal deník The New York Times, „je nejnovějším příkladem toho, jak automobilky v reakci na zpomalující se růst prodeje elektromobilů omezují své agresivní investiční plány.“
Problém nákladů
Nejnovější ústup Fordu z trhu s elektromobily není pro ty, kdo se trhu s elektromobily věnují, žádným překvapením.
Před více než rokem jsem upozornil na to, že zpravodajské servery informovaly o tom, že se elektromobily hromadí na parkovištích prodejců kvůli nízké poptávce zákazníků, což nakonec přimělo Ford snížit výrobu oblíbeného modelu F-150 Lightning na polovinu, tedy na zhruba 1 600 vozů týdně.
Skutečnost je taková, že jak zákonodárci ve Washingtonu, tak automobilové společnosti velmi špatně odhadli poptávku spotřebitelů po elektrických vozidlech, která se ukázala být mnohem nižší, než předpokládaly odhady. Nízká poptávka má mnoho důvodů, ale hlavním důvodem jsou obavy spotřebitelů z elektromobilů.
Jedním z faktorů je cena. Výzkumy z posledních let ukázaly, že navzdory vládním dotacím stojí elektromobily v průměru o 5 000 až 10 000 dolarů (115 000–230 000 Kč) více než podobné vozidlo na benzinový pohon. To, že jsou elektromobily dražší než vozy s benzinovým motorem, asi málokterého čtenáře překvapí, ale méně známé je, že se cenový rozdíl zvětšuje.
„Ceny elektromobilů nejenže rostou, ale rostou rychleji než inflace… rychleji než ceny vozidel se spalovacím motorem,“ vypověděla v roce 2023 před Kongresem Ashley Nunesová, vedoucí výzkumná pracovnice Harvard Law School, a uvedla, že průměrná cena nového elektromobilu očištěná o inflaci vzrostla v roce 2022 na více než 66 000 USD (cca 1 538 000 Kč) oproti 44 000 USD (cca 1 025 000 Kč) v roce 2011.
Problémy s nabíjením
Náklady však nejsou pro spotřebitele jediným problémem.
Podle průzkumu, který v roce 2023 provedly Associated Press-NORC Center for Public Affairs Research a Energy Policy Institute při Chicagské univerzitě, má převážná část Američanů (77 %) obavy z toho, jak by elektromobil nabíjeli, kdyby si ho koupili.
Tyto obavy nejsou neopodstatněné. V únoru přinesl deník The New York Times profil muže jménem Michael Puglia, který si nedávno koupil Ford F-150 Lightning a prohlásil, že je to „nejúžasnější“ vozidlo, jaké kdy vlastnil.
„Je neuvěřitelně rychlý a pohotový,“ řekl anesteziolog z Ann Arbor v Michiganu reportérovi Nealu E. Boudettovi. „Ta technologie je úžasná.“
Problémem byl však dojezd vozidla. Když se ochladilo, Puglia zjistil, že vzdálenost, kterou může jeho vozidlo ujet, se dramaticky snížila. Jeho důvěra v nákladní vůz za 79 000 dolarů ochabla a on začal přemýšlet, zda by ho neměl prodat.
„Lidé říkají ‚dojezdová úzkost’ – jako by za to mohl řidič,“ řekl Puglia deníku NY Times. „Ale není to naše vina. Ve skutečnosti je to tím, že nám neříkají, jaký je skutečný dojezd. Vůz říká, že je to 480 km. Myslím, že jsem se na tuto hodnotu nikdy nedostal.“
Problém dojezdu elektromobilů umocňuje další potíž, které elektromobily čelí: nedostatek dobíjecích stanic. Podle údajů ministerstva energetiky bylo na začátku roku v celé zemi 68 475 soukromých a veřejných dobíjecích stanic. To je více než dvojnásobek počtu v roce 2020, ale stále je to jen třetina počtu benzinových stanic a daleko méně, než se předpokládalo.
Jedním z důvodů, proč se infrastruktura pro nabíjení opožďuje, je neschopnost federální vlády. Téměř před třemi lety americká ministerstva dopravy a energetiky oznámila, že vynaloží pět miliard dolarů na vybudování flotil nabíjecích stanic, které mají vést „revoluci elektromobilů“. Do léta 2024 bylo vybudováno pouhých sedm nabíjecích stanic.
„Je to ubohé,“ uvedl senátor Jeff Merkley, demokrat z Oregonu. „Už to trvá tři roky. … Je to obrovské administrativní selhání.“
O ziscích a ztrátách
Rozhodnutí automobilek vsadit na rozšíření elektrických vozidel bylo do jisté míry racionální, protože reagovaly na tlak mocností ve Washingtonu, které je motivovaly k rozšíření výroby elektrických vozidel. Cena za to, že místo spotřebitelů poslouchaly odborníky z průmyslu a politiky ve Washingtonu – a tím i zisky – však byla vysoká.
V srpnu 2023 přinesla stanice NPR zprávu, že generální ředitel společnosti Ford Jim Farley pokračuje v ambiciózní expanzi elektromobilů, přestože společnost „prodělává na každém prodaném elektromobilu“ a poptávka zákazníků po elektromobilech prudce klesá. Farley to zdůvodnil tím, že Ford sice láká nové zákazníky, ale je to nákladná záležitost. Ford vykázal v roce 2023 ztrátu z prodeje elektromobilů ve výši 4,7 miliardy dolarů, což je zhruba 40 525 dolarů na jedno prodané vozidlo.
„Pokud se velké mase spotřebitelů nelíbí fialová auta se zelenými puntíky, pak společnost založená na soukromém vlastnictví nebude plýtvat zdroji na výrobu těchto podivných aut,“ napsal ekonom Robert Murphy. „Každý výstřední výrobce, který by se neohlížel na přání svých zákazníků a vyráběl vozidla podle svého idiosynkratického vkusu, by brzy zkrachoval.“
Murphy tato slova napsal před více než 20 lety, ale v jistém smyslu vystihují obchodní strategii společnosti Ford. Masovou výrobou drahých elektromobilů, které zákazníci nechtěli, a jejich prodejem se ztrátou Ford v jistém smyslu vyráběl puntíkovaná auta. Byla to ztrátová strategie a cesta ke krachu.
Masivní ústup Fordu od elektrických vozidel je součástí širšího návratu do ekonomické reality. Ve volném tržním hospodářství se společnostem daří nikoli díky tomu, že slouží byrokratům, ale spotřebitelům, skutečným „šéfům“.
„Svými nákupy a zdržováním se nákupů rozhodují o tom, kdo bude vlastnit kapitál a řídit závody,“ napsal Mises. „Určují, co se má vyrábět a v jakém množství a kvalitě. Jejich postoje vedou buď k zisku, nebo ke ztrátě podnikatele.“
Výrobci automobilů nesou za své rozhodnutí odpovědnost a zaplatili za něj v podobě ztrát. Tomuto chybnému rozdělení zdrojů by se však pravděpodobně dalo předejít, kdyby se federální vláda nepokoušela donutit Američany k používání elektromobilů, což zahrnovalo nejen dotace financované daňovými poplatníky, ale i otevřený nátlak Washingtonu a federální předpisy, jejichž cílem bylo postupně ukončit používání automobilů na benzinový pohon.
Naštěstí se zdá, že centrálně plánovaná revoluce v oblasti elektromobilů je nyní mrtvá nebo alespoň na ústupu. Mluvčí Kamaly Harrisové nedávno sdělil agentuře Axios, že prezidentská kandidátka „nepodporuje mandát pro elektromobily“.
Nutit Američany k používání elektrických vozidel byl z ekonomického hlediska vždy špatný nápad, ale nyní se zdá, že je to špatný nápad i z politického hlediska.
To je dobrá zpráva pro Ford i americké spotřebitele.
Z Amerického institutu pro ekonomický výzkum (AIER)
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory Epoch Times.
