Trump uvedl, že by zvýšil cla na zboží vyrobené v Číně na 150–200 procent, aby odradil Xiho od obklíčení Taiwanu.
Bývalý prezident Donald Trump prohlásil, že by „nemusel“ použít vojenskou sílu proti čínské blokádě Taiwanu, protože čínský komunistický vůdce Xi Jinping si ho váží a „a ví, že jsem fakt bláznivý“.
Trump sdělil redakční radě Wall Street Journal 17. října, že pokud by byl znovu zvolen, využil by hrozbu zvýšení cel na čínské zboží na 150–200 procent k tomu, aby odradil Xiho od blokády Taiwanu.
Blokáda, která by odřízla obchodní cesty samosprávného ostrova, způsobila vyčerpání přírodních zdrojů a vyvolala paniku mezi Taiwančany, je taktikou, kterou by Komunistická strana Číny (KS Číny) mohla využít k přinucení Taiwanu k podrobení se čínské správě.
Trumpovo prohlášení o tom, že by nemusel použít vojenskou sílu, souzní s názorem většiny Američanů.
Podle každoročních průzkumů Rady pro globální záležitosti v Chicagu dochází k postupnému poklesu podpory Američanů pro použití amerického námořnictva k protiopatřením proti blokádě KS Číny. V roce 2022 tento přístup podporovalo více než 60 procent Američanů. Minulý rok podpora klesla na polovinu a letos dosáhla 37 procent.
Tento think-tank také uvedl, že Američané preferují, aby si Taiwan udržel svůj současný status quo, než aby usiloval o nezávislost nebo sjednocení s pevninskou Čínou. Američané podporují zahrnutí Taiwanu do mezinárodních organizací, zajištění vojenského vybavení a další podpory Taiwanu, ale odmítají vyslání amerických vojáků na ostrov.
Prezident Joe Biden opakovaně prohlásil, že Spojené státy by Taiwan bránily, pokud by se ho Peking pokusil anektovat silou. Jeho představitelé však tato prohlášení vždy korigovali s tím, že politika USA je záměrně vágní, co se týká konkrétních kroků, které by byly podniknuty.
Viceprezidentka Kamala Harrisová zmínila v září 2022, že Spojené státy budou „nadále oponovat jakékoliv jednostranné změně statusu quo“ a „podporovat sebeobranu Taiwanu v souladu s naší dlouhodobou politikou.“
Trump se k této otázce vyjádřil v době rostoucího napětí mezi oběma břehy Taiwanské úžiny.
Čínská lidová republika (ČLR) a Čínská republika na Taiwanu (ROC) oslavily své národní dny 1. a 10. října. Dne 5. října, několik dní před Národním dnem Taiwanu, prezident Taiwanu Lai Ching-te sdělil, že ČLR právě oslavila své 75. narozeniny, zatímco ROC se blíží ke 113 letům.
„Pokud jde o věk, je zcela nemožné, aby ČLR byla ,mateřskou zemí‘ obyvatel ROC,“ dodal Lai. „Naopak, ROC by mohla být ,mateřskou zemí‘ těch pevninských Číňanů, kteří jsou starší než 75 let.“
Po Laiově opětovném potvrzení taiwanské suverenity 10. října Peking odpověděl rozsáhlým cvičením „joint-sword 2024-B“ o čtyři dny později. Ve srovnání s cvičením „joint-sword 2024-A“ z 23. května, které proběhlo jako reakce na inauguraci Laie, se 14. října tato cvičení poprvé zaměřila na „blokádu klíčových přístavů a oblastí“.
Peking popsal cvičení „2024-B“ jako „rozhodný trest“ za Laiovy „omyly o nezávislosti Taiwanu“. Během posledního vojenského cvičení KS Číny nasadila čtyři flotily pobřežní stráže, aby obklíčily Taiwan, a přiblížila se k ostrovu více než při cvičeních v květnu a srpnu 2022, která byla reakcí na návštěvu bývalé předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Taiwanu.
Yao Cheng, bývalý podplukovník čínského námořnictva žijící ve Spojených státech, uvedl, že KS Číny pracuje na kontingenčním plánu blokády Taiwanu od konce 80. let.
Yao sdělil pro Televizi NTD, sesterské stanici Epoch Times, 16. října, že Peking dočasně odložil možnost násilného vylodění na Taiwanu kvůli obavám z nákladů. Blokáda Taiwanu se podle něj začala jevit jako nejproveditelnější možnost.
Ve zprávě z letošního srpna Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), think-tank sídlící ve Washingtonu, načrtlo několik scénářů blokády zahrnujících různé kombinace ekonomických uzávěr, kybernetických útoků a vojenského bombardování.
Cvičení „joint-sword 2024-B“ trvalo 13 hodin a nezahrnovalo střelbu. Podle Yaoa bylo cvičení zkouškou rychlého přesunu armády, námořnictva, letectva a raketových sil Lidové osvobozenecké armády (PLA) na plánované pozice k uzavření Taiwanu.
Pentagon informoval, že cvičení z 14. října bylo „nezodpovědné, nepřiměřené a destabilizující“. Americký ministr zahraničí Antony Blinken varoval čínský režim před použitím Laiova projevu jako „záminky pro provokativní kroky“ vůči Taiwanu.
Podle Craiga Singletona, hlavního pracovníka nadace Foundation for Defense of Democracies (Nadace pro obranu demokracií) washingtonského výzkumného institutu, to však ze strany Spojených států nebyla dostatečná reakce.
Singleton vyzval Pentagon, aby vrátil úderovou skupinu letadlové lodi do západního Pacifiku – kde momentálně žádná není – a zvažoval nové sankce na čínské subjekty, které militarizují čínskou pobřežní stráž.
Xi 15. a 16. října navštívil provincii Fujian, pobřežní oblast pevniny čelící Taiwanu. O jeho návštěvě námořnictva Východního válčiště tam nebyly veřejně dostupné informace.
Dne 17. října navštívil Xi brigádu raketových sil v provincii Anhui a vyzval je k posílení čínské „strategické odstrašující a bojové schopnosti“.
Minulý měsíc čínský režim poprvé za 44 let testoval mezikontinentální balistickou raketu (ICBM) v Jižním Pacifiku.
K této zprávě přispěla Lily Zhou.
–ete–
