Podle nové zprávy CSIS představoval průliv v roce 2022 více než pětinu světového námořního obchodu, tedy asi 2,45 bilionu dolarů.
Konflikt v Taiwanském průlivu by měl dalekosáhlé důsledky pro globální ekonomiku, varoval washingtonský think tank na základě svých odhadů obchodních toků přes úzkou vodní plochu oddělující Čínu a Taiwan v roce 2022.
Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) vysvětlilo, že před zveřejněním své zprávy dne 10. října chyběly „veřejně dostupné, akademicky přesné odhady“ obchodních toků přes Taiwanskou úžinu. Výzkumníci ve zprávě použili „jedinečnou metodiku“ a zjistili, že v roce 2022 se na úžinu vztahovala více než pětina celosvětového námořního obchodu, tedy přibližně 2,45 bilionu dolarů.
„Tato zpráva ukazuje nesmírný význam Taiwanského průlivu pro mezinárodní obchod a demonstruje rozsah ekonomických důsledků, pokud by Peking narušil křehkou stabilitu v průlivu použitím síly proti Taiwanu,“ napsali výzkumníci.
„Pro Washington je úzká spolupráce se spojenci a partnery na udržení stability v průlivu zásadní pro zajištění mezinárodního obchodu.“
Čínský komunistický režim hrozí, že se zmocní Taiwanu, protože je přesvědčen, že tento samosprávný ostrov je odpadlickou provincií, která by měla být sjednocena s pevninou. V březnu admirál John Aquilino, tehdejší šéf amerického velitelství pro Indopacifik, prohlásil, že podle jeho názoru bude čínská armáda připravena napadnout Taiwan do roku 2027.
Dne 14. října taiwanské ministerstvo obrany odsoudilo čínský režim za jeho „iracionální a provokativní akce“ poté, co čínské velitelství Východního vojenského okruhu oznámilo společné vojenské cvičení v okolí ostrova.
Podle výzkumníků by konflikt v Taiwanském průlivu donutil přepravní společnosti změnit trasy, což by vedlo ke zpoždění a zvýšení cen pro spotřebitele.
„Narušení tohoto obchodu by způsobilo otřesy daleko za hranicemi Taiwanu a Číny a mělo by dopad na klíčové spojence USA a rozsáhlé oblasti globálního Jihu,“ uvádí se ve zprávě.
Výzkumníci zjistili, že Čína je zemí, která je na průlivu nejvíce závislá – v roce 2022 tudy projde její zboží v hodnotě přibližně 1,3 bilionu dolarů.
„Pokud bude Taiwanský průliv pro obchodní lodě zcela neprůjezdný, lodě směřující do Číny se mohou přesměrovat, ale pokud budou nuceny proplout průlivem Miyako, může to Čínu vystavit vzdálené blokádě ze strany USA, Japonska a dalších sil, které se snaží Čínu připravit o obchod,“ napsali výzkumníci.
Nejvíce postižené země
Zpráva uvádí, že mezi země, které by narušení průlivu postihlo nejvíce, by patřili dva klíčoví spojenci USA, Japonsko a Jižní Korea, a to na základě údajů o obchodu z roku 2022.
Japonsko je na průlivu závislé z 25 % svého vývozu a z 32 % dovozu v celkové hodnotě téměř 444 miliard dolarů. Jižní Korea spoléhala na průliv 23 procent svého vývozu a 30 procent dovozu, což dosáhlo přibližně 357 miliard dolarů.
Zpráva uvádí, že Japonsko a Jižní Korea každoročně přes průliv dovážejí obrovské množství ropy, plynu a uhlí. Obě země jsou na průlivu také silně závislé při dodávkách elektroniky a strojního zařízení.
V roce 2022 byla na průlivu silně závislá také Austrálie. Podle zprávy procházelo průlivem téměř 27 % australského vývozu, tedy zboží v hodnotě 109 miliard dolarů, z toho 83 % tvořila železná ruda, uhlí a zkapalněný zemní plyn.
„Zásadní však je, že rozsah bolesti pro Austrálii by pravděpodobně závisel na rozsahu čínské agrese,“ napsali výzkumníci. „Během karantény nebo blokády může Austrálie pokračovat v prodeji železné rudy a dalšího zboží Číně a zároveň absorbovat část nákladů na přesměrování z vod kolem Taiwanu.
„V případě rozsáhlé války o Taiwan může být tato otázka sporná, protože Canberra by v reakci na ni mohla zastavit vývoz železné rudy a dalšího zboží do Číny.“
CSIS již dříve zveřejnila dvě zprávy analyzující různé scénáře, v nichž by Peking mohl buď zavést karanténu, nebo provést blokádu Taiwanu. V případě karantény by Čína nasadila plavidla pobřežní stráže, aby prosadila dodržování celních pravidel v okolí Taiwanu. Pokud jde o blokádu, Čína by se snažila připravit Taiwan o jeho energetické potřeby tím, že by zastavila část jeho dovozu ropy, zemního plynu a uhlí.
Podle zprávy byly v roce 2022 na průlivu závislé i země mimo Asii.
Země BRICS, s výjimkou Číny, spoléhaly na průliv přibližně 14 % svého dovozu a 15 % svého vývozu.
Omán, Saúdská Arábie, Irák, Kuvajt, Katar a Jemen využívaly průliv pro více než 30 procent svého vývozu.
Mezi zeměmi G7 bylo největším uživatelem průlivu Japonsko. Na druhém místě byly Spojené státy, jejichž vývoz v roce 2022 činil 54 miliard dolarů a dovoz 100 miliard dolarů.
V Africe byly podle zprávy v roce 2022 největšími uživateli průlivu Demokratická republika Kongo, Gabon, Eritrea a Angola.
–ete–
