Ondřej Horecký

31. 10. 2024

Na jádro nesází pouze Česká republika, ale i řada zemí mimo EU. Turecko je jednou z nich. I když na rozdíl od nás za sebou nemá desítky let zkušeností s atomovou energií, odvážně se vrhlo na ambiciózní projekt vystavět do roku 2050 celkem 20 gigawatt jaderných kapacit.

Ve výstavbě jsou čtyři bloky v jaderné elektrárně (JE) Akkuyu na pobřeží Středozemního moře, další dvě elektrárny se stejným počtem reaktorů mají vyrůst v Sinopu a Ignaedě.

Místa výstavby jaderných reaktorů v Turecku. (Epoch Times za pomoci mapy.cz)

Spotřeba elektřiny v Turecku každým rokem stoupá. V minulém roce činila podle tureckého ministerstva energetiky a přírodních zdrojů 335,2 TWh a vládní předpoklady hovoří o dalším růstu – v roce 2025 na 380 TWh a v roce 2030 až na 455 TWh.

Doposud Turecko pokrývá výrobu elektřiny z jiných zdrojů. K září 2024 činila instalovaná kapacita všech elektráren v zemi 114 GW, přičemž největší podíl měly vodní elektrárny (28.2%), zemní plyn (21.6%) a uhlí (19.2%).

První blok je za rohem

Při výstavbě a provozu elektrárny spolupracuje Turecko s ruským státním podnikem Rosatom a jeho dceřinými společnostmi. Obě vlády podepsaly smlouvu o spolupráci v roce 2010, aby tři roky nato začala výstavba prvního bloku JE Akkuyu.

Závěrečná fáze montáže turbíny v prvním bloku JE Akkuyu, 25. října 2024. (akkuyu.com)

Akkuyu se stane první jadernou elektrárnou v zemi, která má disponovat celkem čtyřmi reaktory VVER-1200/509 generace III+, každý o výkonu 1 114 MW. Přestože dokončení prvního reaktoru mělo být původně již v roce 2023, kvůli problémům s dodavatelskými řetězci Rosatom odložil termín otevření nejprve na říjen 2024 a později na konec roku 2025.

Podle ministra energetiky Alparslana Bayraktara pracuje na obřím staveništi 30 tisíc dělníků, což je velkým přínosem pro místní zaměstnanost. K zajištění provozu je potřeba i kvalifikovaného personálu. Turecko proto do Ruska vyslalo kolem tří stovek studentů, z nichž většina se nyní již vrátila, aby pracovala v JE Akkuyu, uvádí webové stránky zařízení.

Další tři reaktory v Akkuyu by měly být dokončeny v roce 2028. S celkovou kapacitou 4,8 GW mají zásobovat elektřinou 12 milionů odběratelů, věří turecké ministerstvo. Odhadované náklady jsou podle webových stránek elektrárny 20 miliard dolarů (asi 466 miliard Kč).

Druhé dvě elektrárny mají být dokončeny do roku 2035, ale o jejich výstavbě se zatím jedná, aniž by bylo jasné, kdo je postaví, neboť ve hře je vícero dodavatelů, včetně Jižní Koreje. Podle Nuclear Business Platform chce mít Turecko do roku 2035 k dispozici minimálně 7,2 GW jaderných kapacit a do roku 2050 až 20 GW. Ani tím to však nekončí. Vládní energetický plán hovoří také o malých modulárních reaktorech (SMR).

Související témata

Přečtěte si také

Začátek účasti KLDR ve válce? Podle Ukrajinského ministra obrany došlo k první menší potyčce
Začátek účasti KLDR ve válce? Podle Ukrajinského ministra obrany došlo k první menší potyčce

Ukrajinská vojska se poprvé střetla v boji se severokorejskými vojáky, nasazenými na straně Ruska, řekl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov jihokorejské televizi KBS.

Se Zdeňkem Weberem o duševních následcích doby covidové, spiritualitě Čechů a rozklížené společnosti
Se Zdeňkem Weberem o duševních následcích doby covidové, spiritualitě Čechů a rozklížené společnosti

Terapeut Zdeněk Weber vysvětlil, co je kruhová komunikace a jak probíhá. Probrali jsme důsledky doby covidové na duševní zdraví, nakolik si člověk může pomoci s následky traumat sám a na čem může stavět...

Za drobné přestupky jen domluva nebo nižší pokuta. Začal protest policistů
Za drobné přestupky jen domluva nebo nižší pokuta. Začal protest policistů

Za drobné přestupky vám tento týden od některých policistů nehrozí pokuty či sražené body. Pokud to zákon dovolí budou používat formu domluvy či pokárání. Tímto způsobem chtějí poukázat na nízké platy, nedostatečné počty v jejich řadách a vysokou byrokracii, která je odvádí od důležitější práce. Kolik policistů se do protestu zapojí není přesně známo.

Auto na alternativní pohon preferuje o půlku míň Čechů, než je světový průměr
Auto na alternativní pohon preferuje o půlku míň Čechů, než je světový průměr

Češi nadále výrazně méně fandí alternativním pohonům v porovnání s celosvětovým průměrem. Zatímco popularita alternativních pohonů, které Češi deklarovali jako preferované pro svůj budoucí vůz, se v posledních letech drží na hodnotách mezi 25 až 30 procenty.

Asijské země diskutovaly technologie ovlivňování počasí. Mraky osévají již mnohé z nich
Asijské země diskutovaly technologie ovlivňování počasí. Mraky osévají již mnohé z nich

Asijští experti na počasí se sešli na semináři v Thajsku, aby diskutovali technologie pro ovlivňování počasí. Semináře se zúčastnila také Čína či Spojené arabské emiráty, které mají v tomto směru bohaté zkušenosti.