Martin Ševeček z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze vyvinul úpravy materiálů pro pokrytí jaderného paliva. Objev má zvyšovat efektivitu paliva a bezpečnost jaderných elektráren. Ševečkův tým testoval novou slitinu na Massachusettském technologickém institutu (MIT) ve Spojených státech. Díky novému materiálu mohou provozovatelé elektráren získat více energie. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.
Materiál zahrnuje trubičky ze zirkoniové slitiny s chromovým a niobovým povlakem. Tento nový pokryv umožňuje lepší odolnost vůči vysokým teplotám a snižuje produkci vodíku, což představuje hlavní bezpečnostní výhodu. Český objev už vzbudil zájem amerických firem, které chtějí tyto materiály nasadit ve svých jaderných reaktorech.
„Díky veřejně financovaným projektům jsou naše materiály otevřené a výsledky volně dostupné, na rozdíl od průmyslově chráněných řešení,“ uvedl Ševeček. Místo patentové ochrany, která je časově a finančně náročná, spolupracuje jeho tým s komerčními výrobci, kteří mohou podpořit další výzkum a zapojit i zahraniční vědce.
Úpravy pokrytí palivových tyčí přinášejí dvojí výhodu. Na jedné straně zvyšují bezpečnost reaktorů díky lepší odolnosti proti vysokým teplotám, na druhé straně umožňují efektivnější využití paliva. „Pokud se využije naše pokrytí, může provozovatel ze stejného množství materiálu vyprodukovat až o 20 procent více elektřiny,“ řekl Ševeček. Tímto způsobem by nová technologie mohla firmám nabídnout značné ekonomické úspory.
„Nejvíce si cením kontaktů s nejlepšími odborníky v oboru, díky testování na MIT. Naše řešení může pomoci s vývojem nových metodik pro hodnocení chování jaderného paliva a posune oblast dále díky publikaci unikátních dat ve vědecké literatuře,“ uvedl Ševeček.
Ševeček před dvěma lety obdržel cenu Evropské komise v kategorii bezpečnosti reaktorových systémů za vedení projektu MultiProtectFuel.
Podobné pokroky podle univerzity otevírají českým vědcům dveře k dalším výzkumným projektům a přinášejí významné příležitosti i studentům. „Věříme, že česká účast na těchto výzkumech posílí domácí vědeckou komunitu a nabídne nové možnosti, například při vývoji malých modulárních reaktorů (SMR) a jaderných pohonů pro vesmírné mise,“ dodal Ševeček. Mezi potenciální projekty patří také vývoj reaktorů pro základny na Měsíci a Marsu nebo radioizotopové generátory.
