Prohlášení předsedy vlády Petra Fialy, že pokud ho lidé zvolí na další čtyři roky, „budeme mít platy jak v Německu“, vyvolalo mezi odborníky i laiky silné reakce. Tvrzení premiéra označují přinejmenším za nereálné.
Fiala svůj výrok pronesl 17. listopadu v pořadu ČT Otázky Václava Moravce.
„Ale to je málo na to, já potřebuji osm let,“ obhajoval premiér potřebu delšího mandátu pro dotažení vize, přičemž dodal: „A bude to, a budeme mít platy jak v Německu, a budeme mít univerzity v té špičce a budeme tu mít špičkové firmy a nebudeme žádná montovna. To všechno bude.“
Ekonom Lukáš Kovanda na svém profilu na sociální síti reagoval, že „by se musel stát zázrak“, abychom Rakušany a Němce ve výdělcích do pěti let dohnali. „Úspěchem bude, pokud to stihnou za desetinásobek toho času, tedy do roku 2075,“ napsal s odkazem na trend dat z Eurostatu.
Podle jeho pozorování pobíral bezdětný průměrně vydělávající Čech v roce 2000 v čistém v eurech 17 % sumy, kterou tehdy vydělávali Němci a Rakušané se stejnou charakteristikou. Loni to bylo 44,9 %.
Z toho vyplývá, že za 23 let jsme „stáhli“ náskok Němců a Rakušanů o cca 28 %. S tímto tempem bychom dle něj dohnali naše západní sousedy za přibližně 50 let.
Ekonomická poradkyně premiéra a hlavní ekonomka Raiffeisen Bank se k dorovnání našich platů k německým vyjádřila na X šalamounsky.
„Zdvojnásobení české průměrné mzdy v eurech za poslední dekádu snížilo náskok průměrné německé mzdy z 3,8 násobku na 2,5 násobek,“ poukázala ekonomka na trend.
A poté vyjmenovala sadu nutných předpokladů: „Dorovnat rozdíl nepůjde bez dalších reforem (trhu práce, debyrokratizace, digitalizace, 3. pilíře, regionální státní správy…), bez změny modelu růstu ekonomiky, posunu v globálním výrobním řetězci směrem k finální produkci a zákazníkovi, zvýšení podílu služeb, budování znalostní ekonomiky, podpory excelence a bez boje proti průměrnosti, zapojení bohaté zásoby domácích úspor do rozvoje ekonomiky, bez chytrých investic…“
Dodala, že spoléhat z druhé strany na pokles německých mezd by pro nás nedopadlo dobře. Zřejmě tím myslela, že náš nejdůležitější exportní trh by pak zbrzdil i náš růst.
V navazujícím postu pak na základě trendů a předpokladů odhaduje ekonomka dorovnání platů jako teoreticky možné v horizontu 11-20 let.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na X k Fialově výroku uvedl: „Tohle je silný výrok a silný slib, který má potenciál vzbudit různé emoce. Kromě důvěry,“ řekl a dodal: „Bohužel to není reálné ani teoreticky.“
Se svou troškou kritiky se přidal i ekonom a datový analytik Datarun Petr Bartoň. „Představa, že by jakákoli ekonomika byla schopna svoji zaostalost dohnat za čtyři roky, je ještě méně naplnitelná než plán ministerstva průmyslu a obchodu dostat se mezi top deset evropských ekonomik do roku 2040,“ řekl Novinkám.
„Zbohatnutí svých pracujících na dvojnásobek za čtyři roky nedokáže žádná vláda. Možná kdyby padl režim v Severní Koreji, bylo by něco takového možné,“ uvedl Bartoň.
Několik představitelů opozičního hnutí ANO označilo premiérova slova za populismus, včetně Andreje Babiše, kterého Fiala a další politici z koalice často obviňují právě z populismu.
„Myslím, že obsah slova populismus se dnes posunul o několik světelných let. A i ten populismus, kterým nás zrovna premiér Fiala často nálepkuje, by měl být alespoň trochu uvěřitelný,“ napsal k tomu poslanec Patrik Nacher z ANO.
Premiér později na kritiku reagoval na platformě X: „Je typické, že každá odvážná pozitivní vize u nás hned narazí na zasmušilé kritiky a nesebevědomé pochybovače. A přitom všichni víme, že Češi si nejsou ochotni říkat o přidání peněz a často i mají strach vůbec přemýšlet o změně práce. Je to jednoduché: když nebudeme mít velké cíle, zůstanou nám tu mzdy jako v Agrofertu. To se možná některým líbí, ale nikam to nevede.“
Vysvětlil, že cesty k vyšším platům bude možné dosáhnout díky investicím, infrastruktuře a jaderné energetice.
