V nedělním pořadu Otázky Václava Moravce z 8. prosince se k debatě o energetice sešli současný ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) a bývalý ministr Karel Havlíček (ANO).
Jedním z témat byla i cena elektřiny. Moravec odvolávající se na data Eurostatu z 27. října 2024 poukázal na to, že Češi mají čtvrtou nejdražší elektřinu v EU.
Vlček uznal, že Česko mělo v uplynulých letech „jedny z nejdražších cen energií v Evropě“. A na otázku, zda dojde k poklesu cen elektřiny pro domácnosti, odvětil pouze, že „musíme dělat všechny kroky tak, aby to tak bylo,“ aniž by specifikoval, kdy to bude.
„Nedokážu dnes říct přesně, ale směřujeme k tomu,“ sdělil Vlček.
Kroky vlády nás k levnějším energiím mohou podle Havlíčka přiblížit „částečně, ale jen málo“. Problém podle něj je v tom, že jsme měli v letech 2022-2023 „takřka nejvyšší ceny v celé Evropě“ díky tomu, že „jsme pozdě reagovali na energetickou krizi“ a „nedokázali se vyrovnat se silovou složkou energie“, tedy tzv. neregulovanou složkou energie, za kterou ji nakupují obchodníci. Ta tvoří asi polovinu celkové ceny elektřiny.
Související
V té době jsme měli „rychle regulovat“, např. prostřednictvím zastropování cen, domnívá se Havlíček. „To jsme prošvihli,“ pronesl. Dnes už je situace jiná, tržní ceny elektřiny spadly, ale trápí nás na oplátku regulovaná část, poznamenal. Regulovanou část energie tvoří různé poplatky, které stanovuje stát, včetně příspěvku na obnovitelné zdroje.
Sleva pro babičky
Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil minulý týden cenové rozhodnutí, podle kterého regulovaná cena složky elektřiny poroste o 1,4 % a plyn o 8,6 %. Zároveň pronesl predikci cen neregulované (obchodní) složky, které podle něj klesnou o víc než 10 % u obou komodit. Havlíček však namítá, že úřad překročil své kompetence a tvrzení o zlevňování považuje za „neuvěřitelnou“ spekulaci.
„Kdybych byl ministr, nikdy bych nechtěl, aby ERÚ komentoval ceny na trhu, které nemá šanci ovlivnit,“ řekl v pořadu. Jak jsme nedávno napsali, prohlášení ERÚ o zlevňování vyvolalo kritickou odezvu z vícero stran.
Vlček naopak bránil ředitele ERÚ tím, že i u zafixovaných cen obchodníci často sami nabízejí odběratelům nižší sazbu, vidí-li, že ceny komodity na trhu klesají. Jako příklad uvedl sebe s tím, že zavolal svému dodavateli a ten mu cenu snížil. Údajně jde o běžnou praxi, kterou obchodníci používají, aby si své odběratele udrželi.
Havlíček kontroval, že ne každý má takový přehled o dění v energetice a je připraven smlouvat. „Nějaká babička, která má zafixováno na dva, tři roky, ona opravdu nepřemýšlí tak, že má začít vyjednávat se svým dodavatelem.“
Obnovitelné zdroje elektřinu prodražují
Havlíček příští rok očekává skokové zvýšení regulované složky. Toto oznámení o cenách na rok 2026 bude muset učinit ještě současná vláda, a to „do poloviny roku“, míní.
Vlček to nekomentoval s tím, že o tom rozhoduje ERÚ, ne on. Je však přesvědčen, že celková cena plynu i elektřiny (tj. regulovaná + neregulovaná složka) bude klesat. U regulované složky vidí nutnost zvyšování objemu vynaložených prostředků.
„To, že jsme se v minulosti vykašlali na investice do energetiky, tak je logické, že teď je doháníme. A když je doháníme, logicky se propisují do regulované složky,“ řekl v pořadu.
Související
Havlíček však upozornil na to, že velké investice do přenosových a distribučních sítí jsou způsobeny rostoucím podílem obnovitelných zdrojů, které vyrábějí elektřinu nárazově a vyvolávají v síti výkyvy a nestabilitu.
„Obnovitelné zdroje, jakkoliv jsou klimaticky šetrné, s čímž souhlasím, jsou poměrně drahé, protože díky tomu roste regulovaná složka. Protože se musí investovat do sítí a přenosové soustavy,“ pronesl Havlíček.
Kvůli tomu je podle něj důležité udržet v síti daleko větší podíl stabilních zdrojů jako uhlí, plyn a jádro vůči zdrojům nestabilním, jako jsou solární či větrné elektrárny.
LEX Plyn je na stole
Vlček v pořadu uvedl, že jeho rezort má připravenou novou legislativu (pracovně nazvanou LEX Plyn), která má usnadnit výstavbu/přestavbu paroplynových elektráren. Ty mají zajistit dostatečnou výrobní kapacitu při odchodu od uhlí. V současnosti o ní jedná na úrovni koalice, text je v paragrafovém znění.
Ministr prohlásil, že nyní chce s návrhem legislativy, která se dotkne čtyřech zákonů, jít za vládou a opozicí, „abychom se na téhle zásadní věci pro české hospodářství shodli“. Havlíček uvedl, že takový návrh mu dává smysl a podporuje ho.
Podotkl ale, že urychlit výstavbu paroplynových elektráren nestačí, zároveň je třeba „udržet uhlí nad vodou“, než budeme mít náhradu v podobě plynu. S tím souvisí i nutnost zachovat prozatím domácí těžbu uhlí a to nejenom kvůli elektrárnám, ale také kvůli teplárnám, které jsou stále na této komoditě většinově závislé.
Dvojka hnutí ANO také uvedla, že pokud uspěcháme odchod od uhlí, hrozí nám reálný nedostatek elektřiny. I proto jsou za zavedení podpory pro udržení uhelných elektráren v chodu, aby nezavřeli provoz ještě předtím, než za ně bude hotová alternativa.
S tím Vlček souhlasil, nicméně poznamenal, že zároveň „nesmíme přibržďovat investice do obnovitelných zdrojů, přenosových a distribučních soustav a dotáhnout LEX OZE III“. Třetí novela energetického zákona se má ve sněmovně už poněkolikáté projednávat tento týden.
Co se týče OZE Plyn, ministr ji chce představit v poslanecké sněmovně „ideálně v lednu“.
