Ruský prezident Vladimir Putin má čím dál větší obavy z problémů ruské válečné ekonomiky. Agentuře Reuters to mělo říct pět zdrojů obeznámených se situací, vzhledem k citlivé situaci v Rusku ale tyto zdroje hovořily pod podmínkou zachování anonymity. Zpráva přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump hrozí Rusku novými sankcemi, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině.
Ruská ekonomika, která se ve velké míře opírá o vývoz ropy, plynu a dalších surovin, v uplynulých dvou letech vykazovala solidní růst navzdory sankcím, které na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu uvalily západní země. V poslední době však ekonomickou aktivitu brzdí nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží omezit inflaci. To podle zdrojů přispělo k tomu, že část ruských elit považuje za žádoucí ukončit válku diplomatickou cestou.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes v reakci na zprávu agentury Reuters uvedl, že ruská ekonomika navzdory některým problematickým faktorům zůstává stabilní a udržuje si relativně vysoké tempo rozvoje. Dodal, že Kreml neshledává nic nového na středeční Trumpovově pohrůžce, že na Rusko uvalí vysoká cla a další sankce.
„Dohodněte se teď a zastavte tu směšnou válku! Bude to jenom horší. Pokud neuzavřeme dohodu, a to brzy, nemám jinou možnost než uvalit vysoké daně, cla a sankce na cokoliv, co Rusko prodá do Spojených států,“ napsal Trump ve středu na své síti Truth Social. Varoval také, že ruská ekonomika míří do „velkých potíží“.
„Rusko má samozřejmě ekonomický zájem na sjednání diplomatického ukončení tohoto konfliktu,“ uvedl podle Reuters bývalý náměstek šéfa ruské centrální banky Oleg Vjugin. Podle jednoho ze zdrojů obeznámených s uvažováním Kremlu se Putin domnívá, že už byly splněny klíčové cíle války na Ukrajině, například oslabení ukrajinské armády. Uvědomuje si přitom, jaký tlak vytváří válka na ruskou ekonomiku, například v podobě negativních dopadů vysokých úrokových sazeb na podnikatelské aktivity.
Podle dvou zdrojů obeznámených s diskusemi o ekonomice v Kremlu se Putinova frustrace měla jasně projevit na prosincovém setkání s podnikatelskými špičkami, na kterém prezident ostře kritizoval nejvyšší ekonomické činitele. Jeden z těchto zdrojů uvedl, že Putin byl viditelně rozladěný, když slyšel o omezování soukromých investic kvůli vysokým nákladům na úvěry.
Vysoké úrokové sazby veřejně kritizovali například šéf ruské ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin, šéf zbrojařského konglomerátu Rostěch Sergej Čemezov, magnát Oleg Děripaska působící v v odvětví zpracování hliníku či největší akcionář oceláren Severstal Alexej Mordašov, píše Reuters.
Ruská centrální banka v prosinci ponechala svou základní úrokovou sazbu na 21 procentech, ačkoliv analytici očekávali zvýšení na 23 procent. Centrální banka je ze zákona nezávislou institucí a Putin dával v minulosti její guvernérce Elviře Nabiullinové při rozhodování o měnové politice volnou ruku. Podle analytiků však nyní tlak ze strany vlivných podnikatelských kruhů dosáhl úrovně, kterou už není možné ignorovat.
Den před prosincovým zasedáním centrální banky vyzval Putin k „vyváženému“ rozhodnutí o úrokových sazbách. Tlak na Nabiullinovou, aby nepokračovala ve zvyšování úrokových sazeb, podle jednoho ze zdrojů vytvářeli mimo jiné šéfové předních ruských finančních ústavů Sberbank a VTB German Gref a Andrej Kostin, kteří se obávají, že Rusko směřuje do stagflace. To je označení pro kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace.
Někteří ruští zákonodárci kvůli vysokým úrokovým sazbám vyzývají k odvolání Nabiullinové, to je však podle zdrojů Reuters nepravděpodobné. „Autorita Nabiullinové je nezpochybnitelná, prezident jí důvěřuje,“ uvedl jeden ze zdrojů. Zastánci Nabiullinové tvrdí, že bez vysokých úrokových sazeb a dalších opatření centrální banky by v Rusku byla ohrožena ekonomická stabilita.
