Německá televize ZDF nedávno odvysílala pořad, v němž moderátorka pod titulkem „Satira“ mírně řečeno zpochybnila zabíjení lidí za účelem odběru orgánů. Zazněl citát o „údajném ‚odebírání orgánů‘ menšinám […], jako je Falun Gong“. Poté se dodává: „V článku se píše, že se jedná o ‚Falun Gong‘: „Zda a v jakém rozsahu k tomu skutečně došlo, je obtížné seriózně ověřit.“
Jde o odebírání orgánů lidem praktikujícím Falun Gong, kteří jsou v Číně od roku 1999 brutálně pronásledováni. Jsou vystaveni nuceným pracím, mučení a jejich orgány jsou odebírány bez souhlasu. Bez ohledu na to, v co tito praktikující věří, dokonce i bez ohledu na to, zda byli Komunistickou stranou Číny (KS Číny) označeni za „sektu“, pokud v nás ještě zbyla špetka soucitu, nemělo by se o tom žertovat nebo zesměšňovat prostřednictvím satiry, ani by to nemělo být líčeno jako neseriózní. To nám prostě zakazuje naše slušnost a etické chápání. A to je také důvod, proč jsem se rozhodl napsat tento článek.
Lékař se přiznal k odběru 2 000 orgánů
V roce 2006 oznámila manželka čínského lékaře, že jí manžel řekl, že mají tolik peněz, protože odebral rohovky 2 000 žijícím praktikujícím Falun Gongu. V červenci 2006 kanadský právník David Matas telefonoval do čínských nemocnic a ptal se, zda je možné získat orgány od praktikujících Falun Gongu. Ve 14 z těchto hovorů lékař nebo zdravotní sestra odpověděli, že takové čerstvé orgány používají k transplantacím. Během Světového transplantačního kongresu v roce 2006 v Bostonu odpověděl čínský chirurg na otázku, odkud pocházejí orgány pro čínský transplantační boom, slovy: „Od praktikujících Falun Gongu.“ Možná by někdo mohl i nadále tvrdit, že jde o nedůvěryhodné zprávy.
Prokurátor, který obžaloval Miloševiče
V letech 2018 až 2019 zkoumal Čínský tribunál v Londýně, jemuž předsedal sir Geoffrey Nice, dostupné údaje a nepřímé důkazy o odběrech orgánů. Sir Nice je některým čtenářům znám jako prokurátor jmenovaný OSN k vyšetřování masového vraždění v Bosně. Ten nakonec přivedl Slobodana Miloševiče k odsouzení. Je třeba ho označit za seriózního právníka s čistým svědomím. Pod jeho vedením Čínský tribunál v roce 2019 napsal: „Členové tribunálu jsou si jistí – jednomyslně a bez pochyb – že v Číně bylo po značně dlouhou dobu a s velkým počtem obětí praktikováno násilné odebírání orgánů politickým vězňům.“
Tribunál dále píše, že „nucené odběry orgánů probíhají ve velkém měřítku po celé Číně již řadu let a praktikující Falun Gongu jsou jedním – a pravděpodobně nejdůležitějším – zdrojem dodávek orgánů. […] Vzhledem k tomu, že neexistuje uspokojivé vysvětlení zdroje snadno dostupných orgánů, dospěl [Tribunál] k závěru, že nucené odběry orgánů pokračují dodnes.“ Těžko to lze říci jasněji. Je jistě obtížné to ověřit, protože Komunistické straně Číny je vždy obtížné cokoli dokázat, ale při troše spravedlnosti a otevřenosti lze vidět, že se Čínský tribunál zabývá skutečným porušováním lidských práv.
Velký počet transplantací bez programu dárcovství orgánů
Tuto skutečnost dále ilustruje číselný příklad. Až do roku 2013 neměla Čína žádný veřejný program dárcovství orgánů, ale od roku 2004 se každoročně provádí více než 10 000 transplantací. Kromě toho byly orgány transplantovány do dvou týdnů. Během pandemie covidu-19 byly plíce (lidské dvojité plíce) transplantovány během jednoho až dvou dnů čekací doby. Naše čekací doby v Německu vypadají hůře. Bohužel tyto orgány nebyly získány altruistickým dárcovstvím orgánů, ale pocházejí od praktikujících Falun Gongu, kteří jsou podrobováni rozsáhlým krevním testům, přestože jsou mučeni. Je pravda, že není snadné prokázat, kam jsou tito praktikující Falun Gongu ve tři hodiny ráno odváženi. Často se však nevracejí.
Vážné zákony bez satiry
No, pokud to pro vás stále není dost vážné, odkazuji vás na rezoluce a zákony, které byly na toto téma přijaty v jiných zemích. V Izraeli, na Taiwanu, v Kanadě a v Anglii byly přijaty zákony, které se snaží zastavit odebírání orgánů v Číně. V loňském roce Sněmovna reprezentantů USA schválila zákon na ochranu Falun Gongu. Protože se však jednalo o volební rok a do konce volebního období v Senátu zbývalo pouze šest měsíců, tento zákon se nestal pravomocným. Tento zákon je však natolik důležitý, že byl v únoru 2025 znovu předložen ve Sněmovně reprezentantů a v březnu v Senátu. Před několika dny vystoupila organizace Global Human Rights Defence (GHRD) na toto téma také v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) a já sám jsem na související téma svědčil v parlamentním výboru. Jinými slovy, i když satirik na ZDF považuje odebírání orgánů za pochybné, Kongres USA, UNHRC a německý Spolkový sněm se o tuto problematiku zajímají.
Možná je načase, aby se média trochu zastavila a podívala se blíže na porušování lidských práv při odebírání orgánů praktikujícím Falun Gongu v Číně? Co mohou média ztratit? Vždyť jde jen o to, aby o tom informovala, a ne aby měla pevný názor. Nedlužíme to obětem odebírání orgánů? Nebo spíše, nedlužíme to sami sobě jako civilizovaným lidem? Možná si pak i „satiričtí novináři“ uvědomí, že nedobrovolné odebírání orgánů je vážná věc. Závěrem bych chtěl říci, že satira na politicky pronásledované a zabíjené lidi je eticky pochybná.
O autorovi:
Doktor Andreas Weber je odborník na ortopedii a úrazovou chirurgii a zástupce ředitele pro Evropu organizace DAFOH (Lékaři proti nuceným odběrům orgánů). Byl vyslechnut jako expert ve zdravotním výboru (20. německý Spolkový sněm) ohledně novely německého transplantačního zákona. Jako bývalý člen chirurgického transplantačního týmu DSO (Německá nadace pro transplantace orgánů) a jako zaměstnanec se podílel na přidělování dárcovských orgánů a organizaci transplantačních týmů pro region Severní Porýní-Vestfálsko.
–etg–
