Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa 18. března zveřejnila tisíce stran dokumentů souvisejících s atentátem na prezidenta Johna F. Kennedyho (JFK) z roku 1963, téměř dva měsíce poté, co Trump nařídil ministryni spravedlnosti a ředitelce národních zpravodajských služeb vypracovat plán jejich zveřejnění.
Více než 1 100 spisů, přičemž některé obsahují více stran, bylo zveřejněno na webu Národního archivu kolem 19:00 východního času a dalších více než 1 000 spisů bylo uvolněno ve 22:30. Epoch Times dokumenty přezkoumává, přičemž mezi nimi jsou i naskenované kopie dříve utajovaných materiálů.
Prezident Trump v pondělí během prohlídky Kennedyho centra múzických umění ve Washingtonu řekl novinářům, že jeho administrativa brzy zveřejní přibližně 80 000 stran spisů o atentátu na JFK.
„Zítra oznámíme a zveřejníme všechny Kennedyho spisy. Lidé na to čekali celá desetiletí,“ uvedl. „Máme obrovské množství dokumentů. Bude to hodně čtení.“
Není jasné, kolik z těchto spisů již bylo v minulosti zveřejněno mezi miliony stránek dostupných veřejnosti, a Trump neposkytl další podrobnosti, kromě toho, že naznačil, že dokumenty nebudou redigovány.
„Řekl jsem: ‚Jen nic neredigujte. Nemůžete nic redigovat,‘“ uvedl prezident.
Trump podepsal 23. ledna výkonné nařízení, kterým dal ministryni spravedlnosti Pam Bondiové a ředitelce národních zpravodajských služeb Tulsi Gabbardové 15 dní na vypracování plánu pro „úplné a kompletní zveřejnění“ všech zbývajících spisů o atentátu na JFK.
Nařízení jim také dalo 45 dní na přípravu plánů pro zveřejnění všech zbývajících spisů o atentátech z roku 1968 na bývalého ministra spravedlnosti Roberta F. Kennedyho a reverenda Martina Luthera Kinga Jr., čímž Trump navázal na sliby, které učinil během své kampaně a na předinauguračním shromáždění ve Washingtonu 19. ledna.
To není poprvé, co vláda zveřejnila dokumenty o Kennedyho vraždě.
Federální vláda v 90. letech přijala nařízení, že všechny dokumenty související s atentátem budou uchovávány v jedné sbírce v Národním archivu a zveřejněny do roku 2017, přičemž prezident měl možnost udělit výjimky.
Po nástupu do úřadu v roce 2017 Trump oznámil, že umožní zveřejnění záznamů, ale některé dokumenty byly zadrženy kvůli obavám o národní bezpečnost.
Další soubory byly zveřejněny za následující administrativy, ale prezident Joe Biden některé rovněž zadržel s odůvodněním, že je třeba chránit „před identifikovatelnými hrozbami pro obranu, zpravodajské operace, vymáhání práva a zahraniční vztahy, které mají takovou váhu, že převažují nad veřejným zájmem na zveřejnění.“
Podle Národního archivu bylo do roku 2023 zveřejněno přibližně 99 procent z více než 6 milionů stránek dokumentů, fotografií, filmů, zvukových záznamů a artefaktů souvisejících s atentátem na JFK.
Odhady výzkumníků uvádějí, že stále zbývá zveřejnit přibližně 3 000 spisů, a 11. února FBI oznámila, že v rámci nového vyhledávání na základě Trumpova výkonného nařízení našla další záznamy související s atentátem na JFK.
„Vyhledávání vedlo k přibližně 2 400 nově evidovaným a digitalizovaným dokumentům, které dosud nebyly rozpoznány jako součást spisu o atentátu na JFK,“ sdělil úřad ve svém prohlášení pro Epoch Times.
Výzkumníci tvrdí, že může existovat dalších přibližně 500 dokumentů, které prezident nemusí být schopen zveřejnit, včetně daňových přiznání, na něž se nevztahovalo nařízení z roku 2017.
Dne 22. listopadu 1963 byl Lee Harvey Oswald zatčen v Dallasu a obviněn ze střelby na Kennedyho poté, co se usadil na odstřelovačském místě v šestém patře skladu školních učebnic Texas School Book Depository, odkud byly v osudný den slyšet výstřely. O dva dny později Oswalda zastřelil majitel nočního klubu Jack Ruby, když ho policie převáděla do jiné věznice.
Některé z dříve zveřejněných dokumentů ukazují Oswaldovy vazby na Sovětský svaz, včetně depeší CIA a interních memorand, která dokládají jeho návštěvy sovětské a kubánské ambasády v Mexico City několik týdnů před atentátem. Oswald dříve přeběhl do Sovětského svazu, než se vrátil do Texasu.
V jednom memorandu Oswald volal na sovětskou ambasádu a žádal o vízum pro cestu přes Železnou oponu. Navštívil také kubánskou ambasádu, zřejmě s nadějí, že získá vízum na Kubu, kde by mohl čekat na sovětské vízum. Více než měsíc před atentátem se Oswald vrátil autem zpět do Texasu přes hraniční přechod.
Další memorandum popisuje zachycený telefonát Oswalda z Mexico City. V září 1963 údajně komunikoval s agentem KGB na sovětské ambasádě.
K této zprávě přispěli agentura Associated Press a Travis Gillmore.
–ete–
