Komentář
Zatímco mnozí kvůli změnám Trumpovy administrativy v oblasti školství propadají panice, podle mě tyto změny poukazují na širší trendy, které budou pro budoucnost vzdělávání přínosné – nikoli tak pochmurné, jak někteří analytici předpovídají.
Pokus prezidenta Trumpa zrušit ministerstvo (školství) pomocí výkonného nařízení, jeho hluboké personální škrty a rušení řady smluv přivádějí mnohé do panického módu, ale domnívám se, že tyto a další změny přinesou v následujících letech vysokému školství několik pozitivních důsledků.
Dojde k velkým otřesům
Rozsáhlé změny během druhé Trumpovy administrativy samozřejmě způsobí narušení v oblasti základních, středních i vysokých škol, ale půjde o změny, které jsou potřeba už řadu let. Patří sem zrušení ministerstva školství, zrušení programů odpuštění studentských půjček, ukončení politiky DEI (diverzita, rovnost a začlenění) ve vysokém školství, zákaz požadavků akreditačních komisí na dodržování DEI standardů, reforma systému akreditací, založení národní online univerzity, vytvoření nového systému akreditace, který bude bránit americkou tradici a západní civilizaci, a zdanění či pokutování velkých univerzitních nadací u škol, které nebudou spolupracovat. Půjde o zásadní změny.
Nebudou však snadné. Zrušení ministerstva školství, které funguje už 45 let, má 4 000 zaměstnanců a rozpočet 80 miliard dolarů, by vyžadovalo zákon Kongresu – stejně jako ukončení současného systému akreditace. Tyto změny budou rovněž napadeny u soudů, což už nyní pozorujeme.
Převést funkce ministerstva školství zpět na jednotlivé státy bude složité a možná to nepřinese výsledky, které si zvolený prezident přeje – zejména v demokratických státech. Přesto věřím, že tyto otřesy přinesou některé pozitivní změny.
Krize důvěry ve vysoké školství bude pokračovat
Mnozí Američané ztratili víru v hodnotu vysokoškolského diplomu. Konsenzus „vysoká škola je normální“ se rozpadá, protože čím dál více středoškoláků ji odmítá jako reálnou volbu.
Je pravda, že vysoká škola není pro každého a že odborná či technická škola může být pro mnohé skvělou alternativou. Přesto důvěra v tento dříve samozřejmý prvek amerického života nadále klesá. Mnozí si kladou otázku, zda má vysoká škola ještě smysl. Výzkumná agentura Gallup každoročně sleduje důvěru ve vysokoškolské vzdělání. V roce 2015 mělo 57 procent Američanů „velkou“ nebo „poměrně velkou“ důvěru ve vysoké školy. Dnes je to jen 36 procent.
Co způsobilo tento pokles důvěry? Odpověď najdeme při pohledu na instituce, které rostou – konzervativní a náboženské vysoké školy zaznamenávají růst, nikoli pokles. Čím se odlišují? Zatímco mnozí v oboru přivírají oči, radikalizace a indoktrinace studentů ideologiemi rasy a pohlaví posiluje nedůvěru ve vysoké školství. Studenti chtějí vzdělání, aby se připravili na profesní život, a přesto jsou mnozí z nich ostrakizováni a penalizováni za své ideologické názory, bez ohledu na jejich akademický či odborný výkon. K tomu přidejme obavy z úpadku svobody projevu, úpadku humanitních oborů, rozmazlování studentů, pohrdání zásluhami a opovržení vlastní zemí a civilizací – a není divu, že panuje taková nespokojenost.
Mnoho škol rezignovalo na výchovnou roli – nevěnují se společenské a kulturní odpovědnosti, která by měla doprovázet odbornou přípravu. To spolu s nedostatečnou výukou základních předmětů způsobuje, že řada absolventů není připravena na pracovní trh a nemá ponětí o kultuře a civilizaci, v níž budou žít. A vzhledem ke stoupajícím nákladům si mnozí rodiče kladou otázku, zda má vysoká škola vůbec smysl – a mnozí dospívají k závěru, že nikoli.
Vedoucí představitelé vysokých škol proto nesou odpovědnost nejen za to, že tyto problémy pojmenují a zvrátí, ale musí se také stát obhájci toho, proč je vysokoškolské vzdělání stále důležité.
Pokles počtu studentů bude pokračovat, blíží se demografický zlom
Počet vysokoškolských studentů klesá od roku 2011. Národní porodnost v USA se snižuje už 17 let, přičemž prudce klesla mezi lety 2007 až 2009 kvůli Velké recesi – a od té doby se nevzpamatovala. Takzvaný „zlom“ začne v roce 2026. To bude 18 let od krize, což znamená, že školy pocítí dopad menšího počtu studentů. Soutěž mezi školami o menší počet studentů se vyostří. Vysoké školy a univerzity se zároveň stále více obracejí na netradiční skupiny studentů – například zahraniční studenty či dospělé – aby výpadek nahradily.
Vysoké školství se posune částečně konzervativním směrem
Kyvadlo se začíná vracet opačným směrem. Na univerzitách sílí odpor vůči diskriminaci Židů a Asiatů. Roste nesouhlas s úpravami nařízení Title IX z doby předchozí administrativy, které více otevřely prostor mužům ve sportech a šatnách určených pro ženy. Tento stylizovaný nerovný přístup ve vysokém školství (i v korporátním světě) zřejmě ztrácí na síle.
Ministerstvo školství předchozí administrativy vydalo přes 1 miliardu dolarů na granty podporující DEI v oblasti náboru, programů a školení zaměřených na duševní zdraví. Podpora DEI na amerických školách byla hlavní prioritou Bidenovy administrativy. Nyní jej některé státy zakazují. Nedávná rozhodnutí Nejvyššího soudu povedou ke zpochybnění kvót založených na rase a pohlaví. Stejně jako spotřebitelé a akcionáři korporací vyzývají firmy, aby se držely podnikání vytvářejícího hodnoty a přestaly se pokoušet přeprogramovat společnost, začínáme vidět podobné výzvy i ve vysokém školství.
Nakolik se věci změní? Je příliš brzy na závěry. Zatímco mnohé vysoké školy se snaží obejít zákazy DEI ve svých státech, podpora této ideologie je hluboce zakořeněná u většiny vysokoškolských pedagogů a administrativních pracovníků.
Kvalitní prezenční vzdělání si udrží své místo a online vzdělávání pro dospělé poroste
S ohledem na všechny tyto trendy budou kvalitní prezenční vysoké školy a univerzity, které se nestaly ideologickými monokulturami, nadále růst – stejně jako malé soukromé náboženské školy, které nebyly radikalizovány. Ve skutečnosti je po nich poptávka. Dosud se mnohé z nich dokázaly vyhnout všeobecnému trendu poklesu počtu studentů.
Očekávejme růst online a hybridního vzdělávání pro dospělé. Bude lákat netradiční studenty, ty, kteří žijí déle a vstupují do druhé či třetí kariéry, a osloví i řadu mladších studentů. Ačkoliv postrádá některé výhody prezenční výuky, nabízí flexibilitu a výrazně nižší provozní náklady – což bude lákavé jak pro univerzity, tak pro studenty.
To jsou jen některé z trendů, které budou formovat vysoké školství pod Trumpovou administrativou. V pozadí všeho je realita, že ačkoliv se prostředí vysokého školství v příštích letech změní, samo vysoké školství nezmizí. Vzdělání pozvedá lidi a – jak řekl Aristotelés – „osud říší závisí na vzdělání mládeže“.
Názory vyjádřené v tomto článku představují stanoviska autora a nemusí odrážet názory Epoch Times.
–ete–
