Poté, co americké společnosti, jako je Amazon a McDonald’s, omezily své programy v oblasti klimatu a rozmanitosti, následují nyní evropské společnosti jejich příkladu v důsledku postoje Trumpovy administrativy proti DEI.
Vlna odstoupení mnoha amerických korporací od programů diverzity nyní zasáhla i Evropu. První velké evropské společnosti – všechny korporace, které také působí v USA – nyní reagují na dekrety amerického prezidenta Donalda Trumpa o zrušení „woke“ směrnic týkajících se diverzity, spravedlivého rozdělení a začleňování („Diversity, Equity and Inclusion“, zkráceně DEI).
Již před Trumpovými dekrety v červnu 2023 došlo k rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které stanovilo, že preferování na základě rasy je v rozporu s Ústavou USA. Státní zástupci z více než tuctu amerických států poté varovali 100 největších amerických firem před „nezákonností kvót na základě rasy a etnicity“ při přijímání zaměstnanců a uzavírání smluv.
Navíc v posledním roce rostl veřejný tlak v USA proti DEI, což vedlo k tomu, že čím dál více firem zrušilo své programy diverzity. K tomu došlo například díky akcím konzervativních aktivistů, kteří přiměli výrobce zemědělských strojů John Deere vystoupit z programů zaměřených na ochranu klimatu.
Švýcarský farmaceutický gigant se obává důsledků pro podnikání v USA
Dekretem z 21. ledna Trump prohlásil programy DEI (diverzity, rovnosti a začleňování) v státních úřadech za nelegální. Konkrétně nařídil všem federálním úřadům a podřízeným orgánům zajistit, že společnosti a jejich subdodavatelé, kteří od nich dostávají zakázky, nebudou využívat „nelegální“ praktiky DEI.
Dále dekret „povzbuzuje“ soukromý sektor, aby ukončil veškerou „nelegální diskriminaci a preferování na základě DEI“. To ale nebylo všechno. Úřady mají ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti provádět vyšetřování a případně zahájit trestní stíhání.
„Každý úřad má provést až devět možných občanskoprávních vyšetřování u akciových společností, velkých neziskových organizací nebo sdružení, nadací […], státních a místních advokátních a lékařských komor a vysokých škol.“
V současnosti se obávají nejen americké, ale i evropské firmy, že by politika vlády Trumpa proti DEI mohla mít vliv i na ně při získávání vládních zakázek. Navíc vidí možnost, že se v USA stanou předmětem veřejných debat nebo dokonce budou žalovány.
Aldi odstranil sekci o „Diverzitě, Rovnosti a Začleňování‘
S odkazem na přizpůsobení se zákonům jednotlivých zemí mění evropské firmy nyní alespoň své americké webové stránky.
Takto například maloobchodní řetězec Aldi ještě před několika týdny na svých amerických stránkách měl vlastní sekci o ‚Diverzitě, Rovnosti a Začleňování‘. Ta byla nyní zkrácena a přejmenována na ‚People and Culture at ALDI‘ (Lidé a kultura v Aldi). Diskontní řetězec má v USA více než 2 000 poboček.
A také u švýcarského farmaceutického gigantu Roche došlo po převzetí Trumpovy administrativy ke změnám. Jak uvedla agentura Reuters, firma z Basileje v interní zprávě prohlásila: „Přezkoumali jsme naše pracovní postupy a programy DEI na globální i americké úrovni a přizpůsobili je tak, abychom dodrželi právní předpisy.“
Globální cíle jsou neoddělitelné od těch v USA, proto se úprava provádí celosvětově. Obchodování v USA má pro Roche velký význam. V USA má farmaceutická firma přibližně 25 000 zaměstnanců a generuje téměř 54 procent svého obratu.
Navíc švýcarská banka UBS – jako třetí největší správce aktiv na světě – ve výroční zprávě za rok 2024 úplně odstranila označení „DEI“, které bylo v loňské zprávě ještě na mnoha místech přítomné. Chybí také původně stanovený cíl zvýšit podíl žen na pozici ředitelů na 30 procent.
I pravidla ESG se otřásají
UBS čelí rostoucím problémům a nejistotám nejen v souvislosti s DEI směrnicemi, ale také v oblasti ‚oddělených a někdy protichůdných ESG směrnic a očekávání regulačních orgánů‘, jak uvádí ve své zprávě za rok 2024.
V některých zemích například existuje povinnost stanovit cíle v oblasti diverzity nebo jiné cíle související s ESG, „které jsou v jiných jurisdikcích považovány za nezákonné nebo jsou v rozporu s regulačními očekáváními“, uvádí se ve výroční zprávě UBS 2024.
ESG je zkratka pro „Environmental, Social and Governance“ (environmentální, sociální a správní skóre) a označuje komplexní soubor pravidel pro hodnocení společností podle cílů klimatické a sociální politiky. Kritéria mají zajistit transformaci společností.
Vzhledem k povinnosti EU podávat zprávy musí německé společnosti poskytovat také informace o programech DEI, včetně cílových kvót pro podíl žen v prvních dvou úrovních řízení pod výkonnou radou.
„Kromě toho, pokud jde o dekarbonizační mandáty, existuje značná nejistota ohledně rozsahu opatření, která mohou být požadována od nás, vlád a dalších subjektů k dosažení stanovených cílů,“ pokračuje výroční zpráva UBS.
„Pokud nebudeme schopni dosáhnout cílů, které jsme si stanovili, nebo pokud jich budeme schopni dosáhnout pouze za cenu značných nákladů na naše podnikání, můžeme nesplnit očekávání regulačních orgánů, poškodit naši pověst nebo být vystaveni zvýšenému riziku soudních sporů či jiných nepříznivých opatření,“ obává se významná švýcarská banka.
–etg–
