Bylinkářka Rosemary Gladstarová sdílí 5 svých nejoblíbenějších jarních bylin pro očistu a posílení – některé najdete přímo za domem

Na konci zimy, po měsících strávených uvnitř, kdy jsme se málo hýbali a často přejídali, si naše tělo žádá obnovení sil. Je čas na jarní posilující kúru.

Jarní kúry tvoří byliny, které jsou neodmyslitelně spojené s tímto obdobím. Patří mezi první rostliny, které se na jaře objevují, a pomáhají nám překonat únavu a stagnaci, kterou v nás zima často zanechává.

Ačkoli by některé z těchto rostlin někdo mohl považovat za plevel, uznávaná bylinkářka, pedagožka a autorka Rosemary Gladstarová říká, že mohou být chutným a léčivým doplňkem našeho sezónního jídelníčku. Obsahují velké množství vitamínů a stopových minerálů a mohou sloužit jak jako potrava, tak jako lék.

„Pomáhají rozhýbat tělo, dodat mu energii a zároveň ho pročistit,“ říká Gladstarová.

A navíc – velmi pravděpodobně rostou právě ve vašem okolí.

„Nejsou to žádné vzácné nebo exotické rostliny z divočiny,“ říká Gladstarová. „Jsou prostě součástí našeho každodenního života.“

Lidé sahají po jarních bylinách už po tisíciletí. Pro naše dávné předky představovaly tyto na živiny bohaté rostliny vítaný zdroj čerstvé zeleně po dlouhých měsících, kdy přežívali na uskladněných potravinách.

V dnešním světě moderních supermarketů, kde bereme celoroční přísun čerstvého ovoce a zeleniny jako samozřejmost, je snadné tyto nenápadné posly jara přehlédnout.

„Na vlastní zahradě můžete najít množství těchto úžasných planých rostlin, které nás provázely od nepaměti,“ dodává Gladstarová.

Kopřiva

Nejoblíbenější jarní bylinou Rosemary Gladstarové je kopřiva dvoudomá.

„Patří mezi naše nejbohatší rostliny na minerály. Obsahuje mimořádně vysoké množství železa, má vysoký podíl bílkovin a vápníku. Také je nesmírně bohatá na chlorofyl,“ uvádí.

Kopřivu lze najít po celý rok, Gladstarová však doporučuje sbírat ji na jaře – v podobě čerstvých, mladých rostlin, které jsou křehké a chutné. Jakmile kopřiva později v sezóně nasadí na semena, její listy ztvrdnou.

Co se týče léčivých účinků, Gladstarová říká, že kopřiva může pomoci s celou řadou potíží – od problémů s pokožkou až po poruchy reprodukčního zdraví.

„Je to jedna ze základních bylin, které se používají pro více tělesných systémů,“ vysvětluje.

S přínosy kopřivy se však pojí i výzva: jak se vyhnout jejímu typickému žahavému účinku. Podle Gladstarové je při sběru nutná opatrnost.

„Kopřiva má drobné pichlavé chloupky na stonku a spodní straně listů, které při dotyku dokážou způsobit bolestivé podráždění. Při sběru a zpracování čerstvé kopřivy proto vždy používejte ochranné rukavice,“ doporučuje.

Nasbírané rostliny je třeba před konzumací mírně upravit. Obvykle se napařují, suší nebo rozdrtí – tím se neutralizuje kyselina mravenčí obsažená v kopřivách, která způsobuje jejich typické pálení.

Jakmile víte, jak s kopřivou bezpečně zacházet, můžete ji do jídelníčku zařadit několika způsoby. Lístky lze spařit horkou vodou a připravit si z nich čaj, nebo je přidat do polévky místo špenátu.

Pokud hledáte trochu kulinářského dobrodružství, Gladstarová doporučuje připravit si tzv. „nesto“ – tedy pesto z kopřiv.

„Je výborné – jako lék, který si opravdu chcete dát,“ říká.

Na rozdíl od běžnějších bylin, které se objevují dále v článku, pravděpodobně kopřivu dvoudomou nenajdete přímo na vlastní zahradě – její bujný růst by ji brzy ovládl. Vydejte se však k říčním břehům nebo na okraj polí a velmi pravděpodobně objevíte rozsáhlý porost vhodný ke sběru.

Pampeliška

V mnoha tradičních lékařských systémech bývají s jarním obdobím spojována právě játra.

„Udržovat játra ve zdravém stavu je nesmírně důležité,“ říká Gladstarová. „Jde o orgán trávení a přeměny – vše, co sníme, mění na energii a rozvádí ji po těle.“

Většina jarních bylin příznivě působí právě na tento často přetěžovaný orgán, ale podle Gladstarové je pampeliška možná tím nejlepším jaterním tonikem. Kořen pampelišky používají bylinkáři při potížích spojených s játry – například při jejich přetížení, zácpě nebo kožních problémech.

Listy pampelišky působí mírně močopudně, což tělu umožňuje zbavovat se přebytečné tekutiny.

„Pomáhá pročistit celý močový systém,“ vysvětluje Gladstarová.

Zatímco na předměstských trávnících bývá pampeliška často považována za plevel, ve skutečnosti toho nabízí mnohem víc. Pokud nebyla ošetřena chemickým postřikem, patří podle Gladstarové mezi to nejlepší, co můžeme pro své zdraví udělat.

„Je to neuvěřitelně zdravá rostlina – právě proto ji různé kultury po celém světě využívají už po staletí,“ říká Gladstarová.

Doporučuje listy jemně napařit a smíchat je s dalšími druhy listové zeleniny.

„Listy pampelišky jsou hořké, takže na začátku to s nimi nepřehánějte,“ upozorňuje.

„Jedním z mých nejoblíbenějších způsobů přípravy je nasbírat mladé listy, krátce je napařit a nechat přes noc marinovat v javorovo-balzamikovém dresinku. Ocet mírní hořkost a javorový sirup vyvažuje chuť – vznikne tak skvělá příloha k jakémukoli jídlu,“ dodává.

Violka

Hned po pampelišce patří violka k druhým nejméně oblíbeným „nezvaným hostům“ na trávnících – alespoň podle většiny majitelů zahrad. Gladstarová však upozorňuje, že je to rostlina výživná, zklidňující a „velmi chutná“.

„Samozřejmě nemluvíme o afrických violkách, které nejsou skutečnými violkami. Mluvíme o těch planých druzích – a těch je opravdu hodně,“ vysvětluje.

Podle Gladstarové jsou nejchutnější běžné zahradní violky s fialovými nebo bílými květy. Ačkoli jsou dnes často přehlížené, mají za sebou dlouhou historii použití jak v kuchyni, tak v lidovém léčitelství.

„Dříve ženy sbíraly květy, kandovaly je a používaly jako ozdobu na dorty,“ říká Gladstarová.

Hlavní přínosy violky se skrývají v listech, které lze vařit nebo jíst syrové.

„Často se používají v bylinných směsích při léčbě rakoviny, zejména rakoviny prsu,“ dodává.

Ptačinec

Ptačinec je další jarní bylina, která vám možná právě teď roste na zahradě – i když si jí zpočátku možná ani nevšimnete.

„Ptačinec je drobný a často se schovává ve stinných koutech zahrady, ale dokáže se velmi rychle rozrůst. Mnoho lidí při zahradničení narazí na hustý koberec této krásné rostliny,“ říká Gladstarová.

Stejně jako ostatní jarní byliny je ptačinec velmi výživný, má příjemnou strukturu i chuť. V několika evropských zemích se těší oblibě jako první jarní salátová zelenina. Lze ho však i krátce povařit. Jakmile rostlina nasadí na semena, stává se příliš vláknitou a tuhou na konzumaci.

Podle Gladstarové má ptačinec také zklidňující, slizovitý charakter, díky kterému se hodí pro různé zdravotní potíže – vnitřní i vnější. Přínosný je rovněž pro močový systém.

„Velmi dobře působí například na podrážděné tkáně,“ dodává Gladstarová.

Lopuch

Lopuch na své zahradě pravděpodobně nenajdete, ale určitě na něj narazíte na poli nebo u příkopu poblíž. Roste ve všech státech USA a je rozšířený také v Kanadě, Evropě a Asii.

Poznáte ho podle velkých listů, ale jeho nejvýraznějším znakem jsou háčky – semenné úbory, které se snadno zachytí na oblečení, když se rostliny dotknete. Právě tyto lepivé „kuličky“ inspirovaly vznik suchého zipu.

Hodnotu pro kuchyni i lidové léčitelství má však především kořen.

„V Japonsku se lopuch nenechává volně růst – pěstuje se cíleně,“ říká Gladstarová.

Zmínila například tradiční japonský recept na lopuch – známý jako „gobo“. Strouhaný kořen se krátce povaří a smíchá s praženým sezamovým olejem a černým sezamem. Může se také nakládat.

Možná si při konzumaci ani neuvědomíte, že jíte léčivou rostlinu.

„Vždycky byl považován za krevní tonikum, nebo čistič krve. Ale na rozdíl od ostatních jarních bylin není hořký – má sladkou chuť,“ vysvětluje Gladstarová.

Stejně jako u jiných jarních rostlin, je důležité zvolit správný čas sklizně, pokud si chcete lopuch opravdu vychutnat. „Na jaře je kořen stále jemný. Ale jakmile rostlina vytvoří vysoký stonek se semeny, kořen zdřevnatí a už se nedá dobře použít,“ upozorňuje Gladstarová.

–ete–