Minulý týden pořádal sněmovní Hospodářský výbor seminář „Efektivní energetika – jaderná budoucnost ČR“, na němž zástupce české přenosové soustavy poukázal na budoucí nutnost importu elektřiny a předseda výboru vyjádřil obavy z jejího nedostatku v důsledku transformace energetického sektoru.
Pavel Šolc, člen představenstva ČEPS, a.s., která spravuje českou přenosovou síť, ve své prezentaci zdůraznil, že „jaderná energetika je a měla by zůstat pilířem výroby elektřiny v ČR“.
Předpokládá, že s dekarbonizací bude růst elektrifikace ekonomiky, a tedy spotřeba elektřiny bude v následujících desetiletích růst. V důsledku odstavení uhelných elektráren očekávají, že se naše země stane importérem elektřiny, přičemž dle „progresivního scénáře“ půjde v letech 2030–40 o dovoz až 20 % proudu, a to i za předpokladu, že nové jaderné bloky (dva nové v Dukovanech a SMR v Temelíně) budou postaveny včas. U tzv. „respondentního scénáře“ jde o nižší procento.
Zároveň poukázal na situaci s elektřinou v evropských zemích, kde budou v následujících desetiletích mnohé země importéry proudu. Podotkl, že Německo, i když by mělo být v celkových číslech exportérem, bude při dunkelflaute (situace, kdy nefouká vítr a je zastřené slunce) výrazně z okolních zemí odsávat elektřinu.
U rozmachu fotovoltaiky poukázal na limitovanost, protože „i když k nim postavíme libovolné množství baterek, při určitém podílu přestávají mít smysl, protože ty baterky nejsou dlouhodobá akumulace, jsou krátkodobá akumulace, v denním, maximálně týdenním cyklu“.
Závěrem zhodnotil, že očekávaná míra importu elektřiny pro Českou republiku není komfortní a při jakémkoliv zpoždění výstavby jádra budeme mít „významný problém“.
„Představa, že budeme dovážet elektrický proud v množství větším než přiměřeném – a nebude to ekonomický dovoz – ta představa mě děsí,“ komentoval později Ivan Adamec (ODS), předseda sněmovního Hospodářského výboru.
O obavách z nedostatku elektřiny se Adamec zmínil několikrát již ve svém úvodním projevu, byť dle jeho odhadu spotřeba nebude tak vysoká, jakou modeluje ČEPS, protože firmy z evropského trhu odchází.
„Pokud přijdeme o stabilní zdroje, nedostatek proudu povede k něčemu, co bychom tady nikdo nechtěli ani slyšet, ani vidět,“ sdělil předseda výboru, když poukazoval na další klíčový moment – přechod z uhlí na plyn, kdy jsme v situaci, že je potřeba urychleného procesu výstavby plynových elektráren a záruky podnikatelům, že jejich investice bude rentabilní.
Zmínil, že u obnovitelných zdrojů naráží na „spoustu problémů“ a také na paradoxní situaci, že „všichni ti, co chtějí mít čistou energetiku, zároveň brání některým stavbám, které tu čistou ekonomiku nějakým způsobem zajišťují“, a to včetně odporu životního prostředí.
„Cílem je dosáhnout toho, abychom měli mix – jádro, OZE a nějaký plyn, protože potřebujeme vykrývat ty špičky, a všechno aby to fungovalo ve stabilní soustavě. Tohle vůbec není jednoduché. Bohužel, největším nepřítelem v tuto chvíli pro nás je čas,“ komentoval Adamec.
V tomto se shodoval i s místopředsedou hnutí ANO a bývalým ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem, který nadnesl také myšlenku, že Česko by mohlo být v budoucnu i jakýmsi jaderným hubem.
„Pokud nebudeme mít trvalý zdroj, tak takové ty řeči, že nás spasí obnovitelné zdroje nebo že si to koupíme v zahraničí, tak na to zapomeňme. Evropa je soudržná jenom tehdy, když je všeho dost. Když někde něco chybí, vítězí vždycky národní zájmy a ukazuje se, že to je tvrdá realita, se kterou je třeba počítat. Tak nebuďme hloupí a nedělejme to takhle a udržme ty stabilní zdroje co nejdéle, než budeme mít náhradu.“
Adamec také sdělil, že začíná být k původním termínům spuštění nového bloku v Dukovanech mírně skeptický.
Podpořil myšlenku výstavby vícero jaderných bloků, včetně SMR, a dodal, že „pokud nebudeme soběstační na svých stabilních zdrojích, čeká nás v budoucnu peklo“. „Já tady nechci strašit, ale prostě to tak bude.“
