Vláda bude zřejmě moci v rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje na obranu nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválený výdajový rámec státního rozpočtu. Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nebude započítávat do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Dnes to schválila Sněmovna v předloze, kterou se mění zákony související s přijetím nového zákona o řízení a kontrole veřejných financí.
Pro pozměňovací návrh, který tuto novinku zavádí, hlasovalo 148 poslanců napříč sněmovními kluby. Výjimkou byl klub SPD, jehož 16 přítomných poslanců hlasovalo proti návrhu. Stejně vypadalo i hlasování o zákonu jako o celku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který návrh ve Sněmovně formálně předložil, již dříve zdůraznil, že i při započítání zvýšených výdajů na obranu nepřesáhne deficit státních rozpočtů v příštích letech tři procenta HDP, která jsou podle evropských pravidel maximem. Nehrozí podle něj ani dosažení dluhové brzdy, která je nastavena na celkové zadlužení 55 procent HDP. Stanjura se z dnešního jednání omluvil kvůli zahraniční cestě.
Loni byl dluh vládních institucí 43,3 procenta HDP. Přestože je postupné zvyšování výdajů na obranu naplánováno do roku 2030, uvolnění výdajových pravidel bude platit o tři roky déle. Má zajistit, že nebude nutné v roce 2031 jednorázově snížit výdaje státního rozpočtu o jedno procento HDP, což je v současnosti zhruba 80 miliard korun. Tři roky by podle něj měly být dostatečné pro stabilizaci rozpočtů.
