Do armádního pořadu KAMUFLÁŽ si majorka Anežka Vrbicová pozvala tentokrát velitele výsadkového komanda 43. výsadkového pluku z Chrudimi Jana Janečka. Muž, kterému přezdívají Janec, prošel nejtěžším kurzem u cizinecké legie ve Francouzské Guyaně a „peklem“ útočného kurzu Komando.
Jednotka komando je jednotkou výsadkové pěchoty. Komandem se nazývá proto, že je vysoce mobilní a zpravidla je schopna nasazení ve velmi krátkém čase a reagovat na jakoukoliv situaci.
„To, že komando umí všechno, neznamená že jsme ‚holky pro všechno‘. Znamená to – že to je touha být všude první,“ vysvětluje Janeček v rozhovoru.
„Výsadkáři mají široký záběr toho, co musejí zvládat. Historicky jsme byli nasazovaní od Bosny po Kosovo, Mali atd. Zpravidla jako první, protože výsadkáři to zvládnou ve velmi krátkém čase,“ přibližuje a dodává: „My jsme byli první, když zasáhla pandemie covidu, první na povodních atd. Výsadkáři si na tom zakládají a myslím, že to je to gró, co dělá výsadkáře – a to je touha být všude první. A zmáknou to dříve než ostatní.“

Podle Janečka kluci hodně dřou, trénují, podobně jako sportovec, který čeká na svůj zápas. A když je náhle povolají, k nelibosti jejich rodin, to je chvíle, na kterou oni čekají. A ti, co zůstanou doma v Chrudimi, tak jim trochu závidí.
Zde ocenil pomoc kaplana, který „prožije službu s klukama od A do Z“ a který jim kromě jiných věcí pomáhá „žehlit“ s rodinou vojáka to, že musí náhle odjet. Ten jejich, Milan Novotný, měl také oddat polovinu pluku a pokřtít děti výsadkářů.
Komando a nejlepší záložáci
Dále Janeček popsal cestu výsadkáře do komanda. „Výsadková jednotka potřebuje mladé, zdravé ‚vlčáky‘. Pozice výsadkáře je pro mladé kluky,“ míní Janeček. „Nehledáme individualisty. … výsadkářský kolektiv dokáže velice rychle vyselektovat frajera, který mezi ně úplně nezapadne.“
Komando 43. výsadkového pluku nemá úlohu plnit speciální úkoly. Existuje výsadková doktrína, která vymezuje úkoly výsadkového vojska – např. úkoly operací na ovládnutí, záchrana leteckých osádek nebo evakuace, popisuje Janeček a konkretizuje, že jednotka typu komando je zodpovědná za obsazení klíčového objektu infrastruktury pro nadcházející operaci, tak aby hlavní síly, tj. těžká brigáda, mohly poté obsadit daný prostor.

„Máme 4 komanda plus jedno. Čtyři jsou totožné – kluci jsou jako mašiny, kteří reagují lusknutím prstu,“ přibližuje Janeček a pokračuje: „První a třetí mají náročný výcvik. Na sociálních sítích vidíte ty vánice, ve kterých se přesouvají. Zbylá komanda – dvojka a čtyřka – jsou určena pro boj v zastavěné oblasti.“
„Páté komando je těžká koncovka – aktivní zálohy. To je síla dobrovolníka. Co zvládají, s omezeným prostorem pro výcvik a se svým pracovním nasazením, se dokáže srovnat s ostatními. Klobouk dolů. Aktivní zálohy u 43. pluku jsou nejlepší,“ dodává.
Janeček v rozhovoru popisuje, že v kurzu útočného komanda zažil krizi, kdy tři dny pořádně nespal a nejedl – avšak při pomyšlení na kryptu (Národní památník hrdinů heydrichiády), kde dosáhne na titul před zraky velitele pluku, dokázal jít až do konce.

Současné mise
Pluk v současnosti plní tři úkoly, odpovídá Janeček. Jedním je jednotka IRF v Bosně. Tiskový mluvčí pro ČTK 30. dubna sdělil, že její působení na místě se prodlužuje do konce května.
Dále vyčleňuje výcvikový tým v rámci mise EUMAM v Polsku a v Německu. Jde hlavně o výcvik ukrajinské armády. V Polsku je zaměřen především na zdravotníky, chemické vojsko, přesné střelce a „specialitky“. V Německu dochází ke sladění těch vyšších celků – čety, roty – je to jejich poslední příprava před boji na Ukrajině.
