Koncem února má česká armáda dostat z německé dílny dalších 14 tanků Leopard 2A4. Celkem jich má mít ve výzbroji 42 kusů, a o novějším modelu 2A8 se zatím jedná. Majorka Anežka Vrbicová si do armádního podcastu Kamufláž pozvala dva tankisty z přáslavického 73. tankového praporu. Na její otázky odpovídal velitel 73. tankového praporu, podplukovník Tomáš Suchý, a vrchní praporčík Martin Svačina.
„Jaké to je sedět v nejrespektovanějším bojovém stroji?“ vyzvídala Vrbicová.
Od sovětské techniky přecházíme na moderní západní techniku, uvedl velitel tankového praporu pplk. Tomáš Suchý. Poukázal na to, že typ tanku Leopard používá většina států NATO. A kdybychom zůstali u tanku T-72, vznikly by problémy se zásobováním municí, náhradními díly apod., doplnil prap. Svačina.
Dále specifikovali několik rozdílů mezi ruskou a německou technikou. Např. tank T-72 je koncipovaný pro tříčlennou posádku, Leopard slouží čtyřem vojákům. V Leopardu je bezpečněji řešené umístění munice – když T-72 dostane zásah do spodní části, je pravděpodobná exploze munice a usmrcení posádky. Značný rozdíl je v komfortu – vojáci popsali prostor uvnitř T-72 jako vyhotovení pro „spotřební zboží“, kterým byli lidé. Naopak, nevýhodou Leopardu je váha a tím třeba i přejezd některých mostů.
„Jakou roli hraje tank na moderním bojišti?“ ptá se dále majorka.
„Tanky jsou králové bojiště,“ odpověděl velitel Suchý a dodal: „I podle konfliktu, který běží v Evropě, si nelze představit moderní bojiště bez tanku.“
„Tank T-72 byl uzpůsoben na jiný druh bojové činnosti než tank Leopard,“ doplnil praporčík. Podle něj se taktika s dnešním tankem musí uzpůsobit dnešnímu bojišti, na kterém účinkují i drony. Role tanku je nadále nezastupitelná, je rozhodujícím prvkem na bojišti. Poskytuje palebnou podporu mechanizovaných jednotek i při prorážení obrany nepřítele, popisuje dále.
„Západní tanková škola si uvědomovala, že tank na bojišti je potřeba chránit, zejména s ohledem na jeho posádku. Použití tanků východní školy a západní školy se liší v ohledu cennosti lidí, kteří jsou uvnitř,“ uvedl Svačina.
Podle Suchého dnes není žádoucí mít stovky tanků na planině, jako bylo v bitvě u Kursku, ale dnešní tanky potřebují spíš členitý terén, aby nebyly příliš „na ráně“.
Podle tankistů se drony i tanky vyvíjejí a bude potřeba reagovat na tyto hrozby. Tanky na bojišti nejsou samy, vždy je potřeba podpora pěchoty a vždy je potřeba, aby tanky byly svým způsobem chráněny, protože jsou rozhodujícím prvkem, míní Suchý.
Při velikosti české armády je jeden tankový prapor dostačující, ale musíme se naučit s tanky zacházet jinak, než jsme byli původně zvyklí, uvedl dále.
42 tanků, které armáda obdrží, se rozdělí po 14 do tří tankových rot, doplnil Svačina. Pokud takovou jednotku převezme cizí velitel, tak ví, jakou má strukturu a schopnosti.
„Číslo 42 má svůj smysl, není to náhodně vybraný počet tanků.“
Je to tzv. „naťácká“ struktura, která funguje všude v NATO, doplňuje Anežka.
Západní tanková škola si váží osádky tanku i jejích zkušeností. Proto je kurz delší než u techniky východní provenience. „Jde o to, aby vojáci techniku dokonale poznali a dále prohlubovali své zkušenosti,“ řekl Suchý.
„Vycvičená osádka tanku je to nejcennější, co v tanku je,“ dodal. „Železo nahradíme, ale zkušenosti vojáka… a vůbec, než vyroste nový voják, trvá tak 18 let … od narození.“
„Osádka tanku je taková malá rodina… musí být sehraní,“ popisuje velitel. Podle něj sladit tuto „rodinu“ trvá 6-7 let. Všichni 4 členové si musí důvěřovat a vědět, co dělají.
Být tankistou není jen povolání – je to poslání – mají ho zčásti jako koníčka, vyznávají se tankisté. Troufnou si tvrdit, že 99 procent vojáků se na Leopardy těšilo.
„Říci doma svému 5-6letému dítěti, že řídím tank, který váží 55 tun, to už přece něco znamená,“ vyznal se praporčík.
Z horšího na lepší se zvyká lépe, říkají tankisté o rozdílu uvnitř stroje. Prostor v Leopardu je pro člověka přívětivější než v tanku T-72.
Už při vývoji západního tanku si uvědomovali, že ti lidé tam uvnitř stráví nějaký čas. Větší komfort má řidič nejen v místě, ale i při výhledu z tanku, popisují vojáci. Nejvíc místa má nabíječ, adekvátně. Trochu horší to má velitel se střelcem. Ale stále je tam více místa než ve starém tanku.
„A to žití v tanku je několikanásobně lepší než ve starém,“ uvádí velitel.
„Je to hlavně o ergonomii,“ doplnil Svačina. „V Leopardu člověk leží v polosedu, má opěrku na hlavu a má krásnej výhled z vozidla.“ Podle něho to zpříjemní službu. I tak, po 14 dnech cvičení, a to ani ne ve válce, už toho pobytu uvnitř má osádka dost, prozrazuje.
Když je osádka tanku v pracovní dny ve službě, hladí a leští tu „kočičku“, jak říkají Leopardu.
„Ta práce nejde dělat protože ,musím´, ale ta práce se musí dělat, protože ,chci´,“ charakterizuje velitel poslání tankisty.
Nábor mladých lidí do služby v tanku probíhá, každému zájemci představí posádku, udělají ukázky a provedou jej celou činností, která k tanku náleží. Kdyby někdo prošel 11týdenním výcvikem v tanku – a pak by si to rozmyslel, že to nechce dělat, tak to nejde, konstatoval velitel. Protože výcvik tankisty je náročný a drahý.
