Zatímco mnozí skladatelé 20. století opustili krásu a víru, Messiaen zůstal věrný duchovní tradici. Jeho moderní, ale hluboce náboženská hudba dodnes inspiruje.
Ve světě moderní hudby 20. století je Olivier Messiaen výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Nepodlehl módnímu nihilismu ani chladnému intelektualismu avantgardy. Nezavrhl řád, krásu ani víru. V době, kdy se mnozí jeho současníci pokoušeli překonat minulost provokací nebo destrukcí, Messiaen se obracel k věčnosti.
Tento francouzský skladatel a varhaník (1908–1992) prožil život v tiché službě Bohu, hudbě a naději. Už jako chlapec projevoval výjimečné nadání – ve dvanácti letech překládal Wagnerovy partitury a v sedmnácti nastoupil na pařížskou konzervatoř. Jeho dráha však nebyla jen akademická. Od mládí věděl, že hudba pro něj není samoúčelná hra tónů, ale modlitba.
Zlom přišel během druhé světové války. Messiaen padl do zajetí a byl internován v německém táboře Stalag VIII-A. Právě zde, v mrazu a nouzi, vzniklo jedno z nejsilnějších děl hudební historie – Kvartet pro konec času (Quatuor pour la fin du temps). Komponovaný pro dostupné nástroje – klarinet, housle, violoncello a klavír – zazněl poprvé před stovkami zajatců a stráží. Skladba inspirovaná Zjevením sv. Jana vyjadřuje touhu po věčnosti, víru i smíření.
Messiaenova hudba je moderní, ale nikdy bezduchá. Nepřináší klasickou melodii, ale zvukové vize, barevné akordy a nepravidelné rytmy. Jeho rytmika čerpá z antických i indických zdrojů – neřídí se pravidelným taktem, ale pulzuje v asymetrických cyklech, jako by chtěla vyjádřit vnitřní pohyb duše. Zároveň čerpal inspiraci z přírody – byl vášnivým ornitologem a přepisoval zpěv ptáků do svých skladeb. Tento prvek najdeme například v klavírním cyklu Catalogue d’oiseaux, kde každá skladba vypráví o jiném ptačím druhu.
Hudba pro něj byla i zrakovým zážitkem. Trpěl (nebo spíše byl obdařen) synestézií – vnímal zvuky jako barvy. Každý tón či akord měl pro něj svůj odstín, své světlo. Nešlo o kuriozitu, ale o zásadní formující prvek jeho stylu. V jeho dílech jako by zněla duha.
Messiaen byl také oddaný učitel. Desítky let působil na pařížské konzervatoři a ovlivnil celou generaci skladatelů – mezi nimi i Pierra Bouleze, Karlheinze Stockhausena nebo Iannise Xenakise. I ti, kdo se později odklonili od duchovna, o něm mluvili s úctou. Pro mnohé byl Messiaen především mravní autoritou – v umění i v životě.
Působil v kostele La Trinité v Paříži, který pro něj nebyl jen místem zaměstnání. Byl to jeho duchovní domov, hudební laboratoř a chrám, ve kterém desítky let improvizoval na varhany, komponoval a modlil se. Varhany Cavaillé-Coll mu poskytly nástroj, kterým mohl vyjádřit to, co podle něj lidská slova nikdy nedokážou – barevnou slávu Boha.
Jeho osobní život byl poznamenán ztrátou. První manželka Claire Delbosová, houslistka a skladatelka, vážně onemocněla a zůstala upoutaná na lůžko. Messiaen se o ni staral do její smrti. Tato tragédie se hluboce promítla do jeho pozdější tvorby – ale místo hořkosti přinesla ještě hlubší ticho, smíření a duchovní zář.
Mezi jeho vrcholná díla patří kromě Kvartetu i klavírní cyklus Vingt regards sur l’Enfant-Jésus (Dvacet pohledů na Ježíška), který je meditací o Kristu, nebo monumentální oratorium La Transfiguration de Notre Seigneur Jésus-Christ. Jeho nejrozsáhlejší dílo, Turangalîla-symfonie, propojuje mystiku s extází, lásku se smrtí, a nakonec i vzkříšení.
V eseji „Rozchod klasické hudby s Bohem patří k největším selháním naší doby“, publikovaném v deníku Epoch Times, se autor zamýšlí nad tím, jak se moderní hudba často odtrhla od duchovního rozměru a proměnila se v chladnou hru. Messiaen je v tomto textu výslovně jmenován jako výjimka – jako důkaz, že i v moderním jazyce lze uchovat svatost, řád a krásu.
Messiaen nikdy netvořil z chaosu ani pro chaos. Nehledal slávu, ale skrze hudbu chtěl vzdát chválu Stvořiteli. V době, kdy se klasická hudba podle mnohých „rozvedla s Bohem“, on mu zůstal věrný. A právě proto jeho hudba nezestárla.
Tipy na poslech:
- Quatuor pour la fin du temps (Kvartet pro konec času) – duchovní vrchol vytvořený za ostnatým drátem
- Vingt regards sur l’Enfant-Jésus (Dvacet pohledů na Ježíška) – klavírní kontemplace vhodná pro klidný večer
- Catalogue d’oiseaux (Katalog ptáků) – fascinující přepis přírody do not
- Turangalîla-symfonie – opulentní, radostná i tajemná oslava života
