Z pohledu předních evropských politiků Viktor Orbán brzdí spolupráci v rámci EU. Maďarský premiér naopak tvrdí, že pouze hájí národní zájmy Maďarska proti rostoucí centralizaci v EU. Jeho odpor vůči přijetí Ukrajiny do Evropské unie je podle něj rovněž součástí širší strategie.
Maďarský premiér Viktor Orbán odmítá urychlené přijetí Ukrajiny do Evropské unie a opakovaně pohrozil, že Maďarsko s tímto krokem nebude souhlasit. Aby posílil svou pozici, nechává v současnosti v zemi probíhat veřejné konzultace. Otázka je citlivá, protože ke vstupu válkou sužované Ukrajiny je zapotřebí jednomyslný souhlas všech 27 členských států.
Irský premiér Micheál Martin nedávno vyzval, aby Evropská unie proti Maďarsku využila takzvanou „jadernou možnost“ – postup podle článku 7, který slouží k ochraně základních hodnot EU. V rozhovoru pro Euronews Martin navrhl, aby bylo Maďarsku odebráno hlasovací právo v Evropské radě.
Podle jeho vyjádření maďarská vláda opakovaně zneužívá rozhodovací mechanismy EU a nyní „pobuřujícím“ způsobem blokuje i přijetí Ukrajiny.
„Princip jednomyslnosti jsme do určité míry akceptovali. Ale dochází k jeho zneužívání. A pokud to bude pokračovat, Evropská unie přestane být funkční,“ uvedl Martin.
Jablko sváru: Princip jednomyslnosti
Evropský parlament zahájil vůči Maďarsku už v roce 2018 takzvané řízení o dodržování zásad právního státu podle článku 7. V jeho rámci byly zemi pozastaveny prostředky v hodnotě několika miliard eur, protože EU má obavy z porušování demokratických principů. Kritika se zaměřuje především na omezování svobody médií a oslabování nezávislosti soudnictví. Dále zaznívají výtky týkající se korupce a nedostatku transparentnosti ve vládě.
Toto řízení však dosud nedospělo do rozhodující druhé fáze, v níž by Rada mohla členské zemi odebrat některá členská práva včetně hlasovacích práv.
Orbán opakovaně hrozí možným vetem v Evropské radě – například v otázkách společného zadlužení na podporu Ukrajiny nebo v souvislosti s ekonomickými sankcemi vůči Rusku či Číně.
V posledních měsících se opakovaně diskutovalo o opatřeních, jako je odebrání hlasovacího práva Maďarsku, nebo dokonce o reformě systému hlasování v EU, aby se snížil počet rozhodnutí, která vyžadují jednomyslnost.
Stále hlubší propast mezi Maďarskem, evropskými institucemi a ostatními členskými státy se v uplynulých dnech zřetelně projevila během konference předsedů parlamentů členských států EU, která se konala v budapešťském parlamentu.
Orbán: Ochrana národní suverenity
Orbán při svých výhrůžkách vetem odkazuje na zájmy maďarského lidu, které je podle něj třeba chránit. Podobně reagoval i na kritiku ze strany irského premiéra.
„Pro nás je Irsko symbolem svobody a suverenity. Proto je vždy šokující vidět, když se irský vlastenec postaví na stranu impéria, místo aby hájil národní suverenitu,“ uvedl Orbán na síti X.
Martin své výhrady pronesl právě v době, kdy v maďarské metropoli probíhalo oficiální zasedání EU.
Ve dnech 11. a 12. května se v Budapešti sešli předsedové parlamentů zemí EU. Každoroční setkání slouží ke sdílení zkušeností a navázalo na loňské maďarské předsednictví v Radě EU. Pozvání přijali také předsedové parlamentů Ukrajiny, Moldavska a Gruzie.
EU: Prohlubování evropské spolupráce
Na programu konference bylo prohlubování evropské spolupráce. Ve svém projevu k předsedům parlamentů Orbán zdůraznil ochranu národní suverenity.
Obvinil EU, že na krize, jako jsou válka, migrace a energetické problémy, reaguje vždy dalším posilováním centralizace moci – přičemž utlačuje národní státy. Ty jsou podle něj základem skutečných „společných evropských hodnot“.
„Kdo nezpívá s ostatními sborově, kdo brání struktury národních států, tomu Brusel hrozí odebráním evropských fondů,“ prohlásil Orbán.
Západní sankce prosazované Bruselem a Zelená dohoda podle Orbána ničí evropskou ekonomiku. Pokračování války podle něj vede do slepé uličky. Přijetí Ukrajiny do EU považuje za nebezpečné a ekonomicky škodlivé.
Jako řešení předložil návrh, který maďarský parlament předložil EU již v roce 2022. Navrhuje vyloučit z evropských smluv princip „stále užší unie“. Místo toho by měly být smluvně zakotveny křesťanské kořeny Evropy a její kulturní identita. Dále požaduje zakotvení politické a ideologické neutrality Evropské komise a posílení principu subsidiarity.
Ostrá kritika Orbána
Během konference předsedů parlamentů zazněla z úst několika řečníků ostrá kritika na adresu Viktora Orbána, zejména v souvislosti s členstvím Ukrajiny v EU. Předsedkyně Kyperské sněmovny reprezentantů Annita Demetriou přímo reagovala na Orbánova slova a poznamenala, že „nikdo nemůže zpívat v chóru jiným hlasem, protože nakonec žádný sbor nezůstane“.
Místopředsedkyně litevského parlamentu Rasa Budbergytė vyzvala Maďarsko, aby se v otázce Ukrajiny připojilo k ostatním členským státům EU. Agnieszka Pomaska, předsedkyně výboru pro evropské záležitosti polského Sejmu, uvedla, že silnou EU nelze vybudovat s těmi, kdo zevnitř podrývají její jednotu.
Předseda finského parlamentu Jussi Halla-aho uvedl, že má pochopení pro Orbánovu kritiku EU, ale s jeho „defétistickými“ závěry nesouhlasí. Dodal také, že podřízení se „autoritářským impériím“ není evropským vlasteneckým řešením – jasná narážka na Orbánovu vstřícnou politiku vůči Rusku a Číně.
V EU se podobná kritika často ozývá v souvislosti s Orbánovými vety. Jeho odpůrci tvrdí, že se pod rouškou národních zájmů ve skutečnosti zasazuje o zájmy Pekingu nebo Moskvy. Za ekonomické výhody prý fakticky slouží jako jejich trojský kůň uvnitř EU.
Do debaty v maďarském parlamentu se zapojil i předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefancuk. Ten vyzval k větší podpoře a apeloval na Evropu, aby zůstala věrná svým základním hodnotám a nespoléhala se na levnou ruskou energii.
Metsola o evropské identitě
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola přednesla v budapešťském parlamentu zásadní projev, ve kterém – na rozdíl od Viktora Orbána – nezdůrazňovala národní, ale evropskou identitu. Hovořila o „společné demokracii“ a o evropských občanech, kteří „nejsou odděleni neviditelnými a zbytečnými bariérami“.
Metsola také uvedla, že „Budapešť je stejně součástí Evropy jako Brusel či Štrasburk, Riga nebo Dublin“.
Roberta Metsola se ve svém projevu přímo nevyjádřila k výrokům Viktora Orbána. Uvedla však: „Jsou tací, kteří tento přístup odmítají, kteří chtějí zvrátit dosažený pokrok, kteří nás tlačí k tomu, abychom se uzavřeli, zavřeli své dveře a obrátili se zády k Evropě a všemu, co nám může nabídnout.“
Připustila, že „evropský projekt není dokonalý“. Podle ní to však není důvod ke stažení se, ale naopak ještě větší důvod prohlubovat spolupráci v rámci EU.
Metsola také nedávno na tiskové konferenci poznamenala, že i v případech, kdy je zapotřebí souhlas všech 27 členských států, ale jeden z nich spolupráci odmítá, existují řešení. Naznačila tím, že i 26 států může vydat společné prohlášení.
Varování před „diktaturou malé skupiny“
Předseda maďarského parlamentu László Kövér ve svém vystoupení varoval před podle něj nebezpečnými tendencemi. Podle něj je „politická elita EU“ ochotna „zahodit pravidla vnitřní demokracie uvnitř EU“ a také princip jednomyslnosti členských států.
Podle Kövéra v sobě tento vývoj skrývá riziko, že otevře cestu k „diktatuře malé skupiny“ v Bruselu. To by podle něj nakonec vedlo až k úplnému „zrušení národní suverenity“.
László Kövér ve svém projevu dále varoval, že ve všech evropských zemích probíhá „vědomý a systematický duchovní, duševní a politický boj proti tradiční rodině, křesťanským církvím a národní identitě“. Tento útok podle něj již překročil práh „identitárního teroru“.
Německo jako odstrašující příklad
Jako příklad uvedl Německo. Uvedl, že „zpravodajská služba nejlidnatějšího členského státu Evropské unie“ v těchto dnech ve svém dokumentu prohlásila, že etnické pojetí národa je neslučitelné s demokracií.
Tím Kövér nepochybně narážel na vyjádření německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), kterým úřad odůvodnil zařazení strany AfD mezi „prokázané krajně pravicové snahy“. BfV v dokumentu uvedl, že „v této straně převládající pojetí národa na základě etnického původu […] není slučitelné s liberálně-demokratickým základním řádem“.
„Neřekli, že vyloučení z národa na základě etnických důvodů porušuje principy demokracie – řekli, že samotný pojem národa, zakořeněný v etnické identitě, je pro demokracii nebezpečný,“ prohlásil Kövér.
Podle něj spočívá „jádro problému“ v tom, že „bez etnických prvků neexistuje žádný národ“. Evropské národy jsou totiž podle Kövéra produktem etnických společenství, která se definují společným jazykem, historií a kulturou.
Národní identita by podle něj neměla být oproštěna od etnických prvků. Maďarsko proto navrhuje, aby bylo právo na národní identitu společně chráněno na evropské úrovni. Toto právo by se mělo stát součástí nové generace evropských a celosvětových lidských práv. Nezahrnovalo by však jen tradiční menšiny, které tvoří přibližně 10 % obyvatelstva EU, ale mělo by přinést výhody i většinové populaci.
–etg–
