Teenageři s duševními obtížemi jsou podle nové studie zranitelnější vůči negativním dopadům sociálních sítí.
Dospívající, u nichž byla diagnostikována duševní porucha, tráví na sociálních sítích v průměru téměř o hodinu denně více než jejich vrstevníci a mají dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se budou negativně srovnávat s ostatními uživateli. Vyplývá to z nové studie zaměřené na britské dospívající.
Výzkum naznačuje znepokojivé vzorce chování u teenagerů s úzkostmi a depresemi, kteří uvádějí, že mají nad používáním sociálních sítí menší kontrolu a že jejich nálada výrazněji kolísá podle toho, jaké komentáře nebo kolik „lajků“ dostanou.
„Naše studie sice neprokazuje příčinnou souvislost, ale ukazuje, že mladí lidé s duševními poruchami používají sociální sítě jinak než jejich zdraví vrstevníci,“ uvedla hlavní autorka studie Luisa Fassiová z Výzkumné jednotky pro kognici a mozkové vědy britské lékařské rady při Univerzitě v Cambridgi.
Rozdíly mezi skupinami podle ní mohou souviset buď s tím, jak samotná porucha ovlivňuje způsob interakce s online prostředím, nebo naopak s tím, že právě užívání sociálních sítí může přispívat ke zhoršení psychického stavu.
„V tuto chvíli nemůžeme říct, co bylo dřív – víme ale, že ty rozdíly tu jsou,“ dodává Fassiová.
Rozdíly podle typu poruchy
Studie, která byla zveřejněna 5. května v časopise Nature Human Behavior, analyzovala údaje z průzkumu z roku 2017 mezi 3 340 britskými dospívajícími ve věku 11 až 19 let. Teenagery zpovídali odborníci a v některých případech také jejich rodiče a učitelé.
Výzkumníci rozlišovali mezi poruchami vnitřního prožívání – jako jsou úzkosti, deprese či posttraumatická stresová porucha – a poruchami chování, například poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), opozičním vzdorovitým chováním (ODD) nebo poruchou chování (CD).
Nejvýraznější rozdíly ve způsobu používání sociálních sítí vykazovali teenageři s úzkostmi a depresí.
Negativní srovnávání se s ostatními – tzv. sociální srovnávání – uvádělo 48 procent dospívajících s úzkostmi a depresí oproti 24 procentům mezi těmi, kteří žádnou poruchu neměli.
Také mnohem častěji zmiňovali, že se jejich nálada mění v reakci na zpětnou vazbu na sociálních sítích – 28 procent oproti 13 procentům – a že mají menší pocit kontroly nad tím, kolik času na těchto platformách tráví.
Tento vzorec se nevyskytoval u dětí s poruchami jako ADHD, ODD nebo porucha chování – výzkumníci u nich zaznamenali jen málo rozdílů v chování na sociálních sítích, s výjimkou delšího času stráveného online.
Ritu Goelová, atestovaná integrativní psychiatrička specializující se na duševní zdraví dětí, dospívajících i dospělých, uvedla pro deník Epoch Times, že tento vzorec dává z klinického hlediska smysl.
„Teenageři s úzkostmi nebo depresí bývají emocionálně citlivější a zranitelnější vůči kritice nebo odmítnutí,“ uvedla.
„Sociální sítě tyto pocity ještě zesilují, protože jsou plné nereálných obrazů štěstí a úspěchu. Mladí lidé si pak mohou připadat osaměle nebo nedostatečně – a to může jejich vnitřní trápení prohlubovat.“
Výzkumníci také zjistili, že dospívající s duševní poruchou tráví na sociálních sítích v průměru o 50 minut více než ti bez diagnózy.
Kromě delší doby online rovněž častěji vyjadřovali nespokojenost s počtem přátel, které na sociálních sítích mají.
„Sociální sítě dávají přátelství konkrétní číselnou hodnotu, což činí srovnávání nápadnějším. U mladých lidí, kteří už se potýkají s duševními problémy, to může umocnit pocit odmítnutí nebo nedostatečnosti,“ upozorňuje Fassiová.
Připomíná, že přátelství hraje v období dospívání zásadní roli při utváření identity.
Proč mohou sociální sítě zhoršovat příznaky
Teenageři s duševními potížemi často používají sociální sítě způsoby, které mohou jejich příznaky posilovat, upozorňuje neuropsycholožka Sanam Hafeezová, ředitelka centra Comprehend the Mind v New Yorku.
Pasivní procházení obsahu vystavuje uživatele idealizovaným obrazům, což vede k negativnímu srovnávání.
„Mnoho lidí se stává posedlých kontrolováním lajků, komentářů nebo zpráv, a pak svou sebehodnotu odvozují od reakcí ostatních,“ poznamenává Hafeezová. „Ti, kdo zveřejňují příspěvky, aby si potvrdili vlastní hodnotu, pak bývají zklamaní, pokud se nedostaví očekávaná pozitivní odezva.“
Stálé vystavení idealizovaným obrazům, konfliktům mezi vrstevníky a nenápadnému vylučování z kolektivu může zvyšovat úzkost a pocit odmítnutí. Noční používání sociálních sítí navíc narušuje spánek, který je klíčový pro duševní rovnováhu.
Všechny tyto faktory pak mohou prohlubovat bludný kruh deprese a úzkosti.
Jak mohou pomoci rodiče a lékaři
Rodiče a odborníci na duševní zdraví by měli podle Goelové spolupracovat na tom, aby dospívajícím pomohli ke zdravějšímu používání sociálních sítí.
„Odborníci mohou mladým lidem pomoci rozvíjet dovednosti kritického myšlení vůči online obsahu a naučit je, jak regulovat své emoce,“ říká.
„Rodiče by měli tyto snahy podpořit aktivním dohledem nad používáním sociálních sítí, stanovením jasných hranic mezi online a offline aktivitami, zajištěním vyváženého denního režimu a podporou otevřené komunikace o tom, co mladí lidé na internetu zažívají.“
Goelová zdůrazňuje, že důležité je také povzbuzovat dospívající k pravidelnému trávení času offline a k rozvoji koníčků – to jim může pomoci budovat odolnost a udržet si emocionální rovnováhu.
Hafeezová doporučuje zavést časové úseky bez technologií a podporovat osobní sociální kontakty. Klíčové podle ní je, aby se dospívající cítili podporováni, nikoli kontrolováni – jen tak si mohou osvojit zdravé digitální návyky, které jim vydrží i do budoucna.
–ete–
