Již jen vítr se prohání mezi stěnami, jež zbývají z lokálních lázní, ve kterých se kdysi léčili mnozí klienti. Hledali zde úlevu od bolestí kloubů nebo návrat ke ztracené pohyblivosti, v 18. století si zde vojáci léčili svá zranění.
Podle archivu havlíčkobrodského muzea je založení těchto lázní zahaleno tajemstvím. Podle pověsti kdysi mnich z řádu augustiniánů hledal pramen, jenž by mu ulevil od každodenních bolestí nohou. Podle kusých zpráv měl být pramen situován ve Svatém Kříži, tam ho však nenašel. Po kratším hledání na něj narazil poblíž v malebném lesním údolíčku při vsi Petrkov, jak vyvěrá z bývalé důlní šachty. Po několik dní vodu pil a koupal se v prameni, až shledal, že pramen je vskutku účinný.
Na místě byly roku 1729 vystavěny první lázeňské budovy v empírovém slohu a jezdívali se tam léčit vojáci a generálové. Nesly název „Lázně svatého Jana Křtitele v Petrkově“.
Roku 1747 podrobil zdejší vodu rozboru krajský fyzik a medik z Čáslavi a shledal, že pramen obsahuje síran sodnatý a vápenatý, uhličitan sodnatý, vápenatý a železnatý a kyselinu křemičitou. V roce 1775 jihlavský fyzik, šlechtic ze Sagarů, podal další výsledek rozboru a doporučil vodu na léčbu nemocí kožních, špatně zacelené rány, nemoci ledvin, tuberkulózu a další choroby. V té době byly lázně již zmodernizované zásluhou chirurga Kašpara Hülmantela.
Původní budova roku 1890 podlehla požáru a poté byla přestavěna. Po změnách různých majitelů vlastnil lázně od r. 1931 humpolecký lékař MUDr. Karel Výborný. V lázních fungovalo 10 kabin s vanou napájených ohřátou vodu z pramene, s parní lázní, a stejný byl počet pokojů pro lázeňské hosty. V té době byly lázně elektrifikovány a byl do nich zaveden telefon. Pokoje vybavené nejmodernějším nábytkem i léčba lákaly mnohé návštěvníky z republiky. Lázeňská sezóna probíhala pouze v letních měsících.
Každou neděli sloužily tyto malé lázně pro společenskou událost: výletníci a měšťané tam chodívali na procházky, posezení pod slunečníkem a výletní kratochvíli.
V sezóně se do lázní sjížděli kromě lázeňských hostů také obyvatelé Německého Brodu, kteří sem lokálkou přijížděli za pramenitou vodou, odpočinkem a čerstvým vzduchem. Lázeňská restaurace poskytovala dobré jídlo z domácí kuchyně. Hosté mohli hrát kuželky nebo posedět u kávy. Nezřídka sem dojížděla z Kolína i Kmochova dechová kapela. Konaly se koncerty klasické nebo zábavní hudby.
Někdy se na lázeňské promenádě objevila také básnířka Suzanne Rénaud se slunečníkem. Sestoupila z blízkého zámečku a volila návštěvu toho místa, aby na chvíli pobyla mezi městskou společností. Její manžel, básník a grafik Bohuslav Reynek, tam nechodíval. Podle jeho mínění byla lázeňská promenáda konvenční záležitostí. Avšak pro jeho ženu to bylo poněkud nouzové řešení, jak se ze samoty na zámečku dostat do společnosti. Suzanne Rénaud k lázním v Petrkově přistupovala s respektem a pokorou, přičemž se snažila najít smysl a krásu v každodenním životě na venkově.
Časy byly složité. V roce 1939 zde pobyli důstojníci německé okupační armády, po válce lázně sloužily pro ubytování sovětským vojákům.
Jakmile se chod lázní po válce podařilo obnovit, přišel poslední úder: znárodnění v roce 1948. Po znárodnění začaly budovy chátrat a ani restituce situaci nezlepšily. Provoz lázní se již nikdy nepodařilo obnovit.
Když byly lázně v restituci vráceny původním majitelům, stala se jejich majitelkou Marie Zgarbová, vnučka lékaře Karla Výborného, který byl správcem lázní počátkem 20. století, a manželka někdejšího ministra zemědělství Petra Zgarby. Podle článku v iDNES.cz z roku 2016 současná majitelka nemá zájem stav budov řešit.
Starosta obce Lípa, pod kterou náleží Petrkov, ing. Jiří Kunc, sdělil pro Epoch Times, že budovy lázní jsou v soukromém držení. Majitelé si poblíž postavili dva rodinné domy a z pramene čerpají vodu do studní. Zbytek pramene volně odtéká do potoka. Budovy se v současnosti nacházejí v havarijním stavu, kdy není bezpečno do nich vstoupit.
„Empírový lázeňský areál je unikátní stavbou svého druhu v celém regionu,“ uvádí památkový katalog s tím, že budova však není kulturní památkou. Areálem lázní dnes prochází naučná stezka Bohuslava Reynka.
Když si z bezpečné vzdálenosti prohlédnete objekt bývalých lázní, poté můžete navštívit zachovalejší prostor zámečku Reynkových. Ten je v péči Památníku národního písemnictví a tam můžete vstoupit. Cesta do Petrkova za výlet stojí, ať už pěšky, na kole nebo humpoleckou lokálkou.
