Spojenci z NATO se podle amerického ministra obrany Petea Hegsetha přiblížili ke konsensu ohledně závazku vynaložit na obranné výdaje pět procent HDP. Hegseth to řekl novinářům během dnešního jednání ministrů v sídle Severoatlantické aliance v Bruselu.
Výše obranných výdajů jednotlivých spojenců z NATO i doba, kdy by mělo být cíle dosaženo, je předmětem diskusí právě na dnešním jednání. Dnes by měly být také oficiálně potvrzeny nové alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. Česko na schůzce zastupuje náměstek ministryně Daniel Blažkovec.
Šéf Pentagonu již ráno při společném prohlášení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem opětovně zdůraznil, že země NATO nemohou být závislé na Spojených státech. „Naše poselství zůstává jasné, jde o odstrašení a mír skrz sílu, ale ne o závislost. Musíme dosáhnout pěti procent obranných výdajů, abychom mohli čelit současným hrozbám,“ podotkl americký ministr.
Švédský ministr návrh podporuje, Estonci jej splní příští rok
Švédsko by chtělo, aby NATO dosáhlo pětiprocentních výdajů na obranu v roce 2030, uvedl dnes v Bruselu švédský ministr obrany Pal Jonson. Podle zdrojů ČTK se zatím mezi spojenci hovořilo o roce 2032, generální tajemník NATO Mark Rutte ale tyto informace oficiálně nepotvrdil.
Estonsko podle jeho ministra obrany Hanno Pevkura dosáhne pětiprocentních výdajů na obranu příští rok. „Není to snadné, musíte změnit spoustu věcí, ale je lepší vydávat na obranu pět procent v mírových časech, než 35 procent během války, což teď vydávají Ukrajinci,“ dodal Pevkur.
Česko cíl dvě procenta HDP splnilo v loňském roce a vydává na obranu 2,08 procenta HDP. Největší výdaje má nyní podle dubnových statistik Polsko (4,07 procenta HDP), Ani Spojené státy zatím pěti procent nedosahují, na obranu vydávají 3,19 procenta HDP.
Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse bude Německo v několika příštích letech potřebovat 50 000 až 60 000 dalších vojáků, aby dosáhlo nových aliančních závazků. „Předpokládáme to, ale jde jen o hrubý odhad,“ řekl Pistorius novinářům při příchodu na dnešní jednání.
Počet vojáků v Bundeswehru v loňském roce mírně klesl, přestože se zvýšil počet rekrutů, a zároveň se zvýšil průměrný věk, napsala agentura DPA. Podle údajů ministerstva obrany bylo na konci roku 2024 v německé armádě přibližně 181 150 vojáků. O rok dříve, k 31. prosinci 2023, bylo v uniformě ještě přibližně 181 500 mužů a žen.
Španělsko se zvýšení vyhýbá
Ačkoli USA i šéf NATO hovoří o navýšení výdajů, španělská ministryně obrany Margarita Roblesová dnes prohlásila, že Španělsko trvá na svém dosavadním cíli pro obranné výdaje, kterým je dosáhnout dvou procent HDP. „Myslíme si, že tato dvě procenta jsou dostatečná k tomu, abychom splnili povinnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ uvedla Roblesová.
Španělsko podle ní neplánuje vetovat rozhodnutí NATO o zvýšení výdajů na obranu na summitu v Haagu. „Důležité je, aby každá země byla schopna splnit cíle, které si stanovila,“ dodala.
Španělský premiér Pedro Sánchez v dubnu oznámil, že země letos zvýší výdaje na armádu o 10,5 miliardy eur, což by znamenalo, že by mohla splnit cíl dvě procenta HDP ještě v letošním roce, nikoli v roce 2029, jak původně předpokládala. Španělsko v roce 2024 vydalo na obranu pouze 1,3 procenta HDP, což je nejméně ze všech členů NATO.
