V ČR bylo loni k pokusům použito 185 327 zvířat, o pětinu méně než v roce 2023 a nejméně od roku 1994. Vyplývá to ze statistik ministerstva zemědělství (MZe). Meziroční snížení úřad vysvětluje nalezením alternativních metod u zkoušek toxicity odpadů, které nahradily pokusy na rybách. Zvířata již byla nahrazena alternativami také při testování podráždění kůže, žíravosti kůže či kožní reakce na sluneční záření, mnoho pokusů na zvířatech ale alternativu ještě nemá. Podle resortu širšímu využití brání jejich nedostatečná univerzálnost. Obránci zvířat tvrdí, že problém je v celém systému, který upřednostňuje tradiční využívání zvířat před moderními metodami a nedostatečně podporuje vývoj a zavádění nových metod. Vyplývá to z vyjádření MZe a spolku Svoboda zvířat na dotaz ČTK.
Mezi nejvyužívanější pokusná zvířata patří v ČR hlodavci, myší laboratorních bylo na pokusy loni využito 70 799, meziročně zhruba o 1300 méně. Ve výzkumech se často využívají také ryby, loni šlo o 57 571 ryb, tedy o 41.000 méně oproti roku 2023. Pokles nastal také u lososovitých a živorodkovitých druhů. Meziroční nárůst je naopak patrný u ptáků, kterých bylo loni použito meziročně o 3727 víc, a o 50 na 1394 stoupl také počet použitých prasat.
Při pokusech bylo loni dále použito 178 křečků zlatých, 86 pískomilů mongolských, 249 psů, 315 koček, 95 koňů či oslů, 1017 králíků a 231 plazů. Od roku 2021 nebyl v ČR při pokusech použitý žádný primát. Zvířata použitá v pokusech většinou pochází ze schváleného chovatelského zařízení, v ČR jich je nyní 28.
Alternativní metody
Ministerstvo považuje tlak na postupné snižování pokusných zvířat za důležitý, v současnosti ale podle něj neexistuje dostatek alternativních metod, které by plnohodnotně nahradily všechny pokusy na zvířatech. „Živý organismus je stále natolik unikátní a složitý systém, že ho ani dnešní pokročilá věda není schopna v mnoha oblastech zcela nahradit,“ uvedl mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.
Předsedkyně spolku Svoboda zvířat Barbora Bartušková Večlová namítá, že metod bez zvířat je mnoho, často jsou přesnější a etičtější než tradiční přístupy. „Ať už jde o počítačové modely a umělou inteligenci, které umí simulovat lidské tělo a účinky chemikálií na něj, nebo například miniaturní modely lidských orgánů či organoidy, což jsou mini verze lidských orgánů vytvořené z kmenových buněk,“ uvedla Večlová. Věda ale přesto podle ní stále využívá zvířata i tam, kde už mnoho let existují jiné metody.
Za hlavní bariéry rozšíření alternativních metod považuje Večlová pomalé schvalovací procesy, nedostatečné financování vývoje alternativ a setrvačnost vědecké komunity, která často preferuje zavedené metody.
Podle Státní veterinární správy je použití a zacházení se zvířaty pro pokusné účely upraveno příslušnou legislativou. Žádosti o schválení pokusů posuzuje resortní komise příslušného ministerstva, případně Akademie věd ČR. Veterináři loni provedli 39 kontrol zaměřených na dodržování podmínek chovu a využití laboratorních zvířat a shodně kontrol realizovaných projektů pokusu. Při kontrolách správa nezjistila žádné závady, uvedla na dotaz ČTK.
V ČR bylo celkem od roku 1994 k pokusům využito přes 7,27 milionu zvířat. Počty dlouhodobě klesají, podle Večlové se změny dějí příliš pomalu. Jako příklad uvedla ukončení testu pyrogenity na králících, při kterých se testují složky vyvolávající horečku v těle pacienta. Z Evropského lékopisu bude jako standardní metoda odstraněn letos v červenci, přestože alternativní metodu věda zná a úřady ji schválili před 20 lety. „Současnou legislativu v ČR i EU považujeme za nedostatečnou. I když pokusy na zvířatech podléhají regulaci, stále umožňují zbytečné utrpení milionům zvířat,“ uzavřela Večlová.
