Ministerstvo spravedlnosti dnes na svých stránkách zveřejnilo časovou osu takzvané „bitcoinové kauzy“. Kalendářní soupis jednotlivých události vytvořil útvar interního auditu. Jak již dříve avizovala nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), je časová osa anonymizovaná.
Ministryně informovala, že již během prvního týdne ve funkci zadala zpracování základní časové osy. „Ačkoliv máme díky médiím k dispozici řadu informací z veřejného prostoru, považuji za klíčové, aby dokument vycházel pouze z ověřených a doložitelných zdrojů,“ uvedla ministryně.
Útvar interního auditu podle ministerstva převzal zadání zakázky na vytvoření časové osy 13. června ve večerních hodinách, „včetně souhrnu získaných dokumentů 122 listinných dokumentů obsahujících rozsáhlé přílohy a soudní rozhodnutí (celkem 620 stran), dále datový nosič obsahující 860 souborů s daty a dalších 10 dokumentů v elektronické podobě“.
Výsledkem má být celkový sled událostí, které předcházely a následovaly podpisu darovací smlouvy, na základě které poslal na účet Ministerstva spravedlnosti v několika transakcích 468,468 bitcoinů Tomáš Jiřikovský, a které ministerstvo s odstupem času chtělo prodat za necelou jednu miliardu korun.
Auditoři podle ministerstva pracovali se „stovkami záznamů z pracovní komunikace, oficiálními úředními dokumenty, záznamy z veřejných databází, neveřejnými dokumenty z rozhodovací činnosti soudů“ a jinými materiály.
Zveřejněná časová osa je anonymizovaná, ale plné výstupy zakázky a záznamu z ní podle ministerstva „obsahují osobní údaje a další citlivá data, přičemž by jejich zveřejnění mohlo negativně ovlivnit úkony orgánů činných v trestním řízení a současně by mohlo představovat nepřiměřený zásah do soukromí všech zúčastněných osob“. Proto byly předloženy prozatím pouze vládě na dnešním jednání.
„Tato časová osa shrnuje fakta, události, data. Všechny údaje, které jsou v ní uvedené, jsou ozdrojované, jsou doložitelné a vycházíme z dostupných dat,“ uvedla ministryně spravedlnosti.
„Úkolem ministerstva ani cílem této osy není jakýmkoliv způsobem suplovat vyšetřování orgánů činných v trestním řízení, jediným cílem je doložení dat. Cílem této osy taktéž není hodnotit jednotlivé skutečnosti, události a kroky, které nastaly, toto má být cílem auditu, který bude zadán, nicméně já věřím, že pozornému čtenáři, komukoliv, kdo je schopen a ochoten pracovat s daty, tak ze samotných dat vyplývají mnohé souvislosti,“ dodává Decroix.
Časová osa a Stanjurova účast v kauze
Spolek Šalamoun dnes ráno v souvislosti s bitcoinovou kauzou zveřejnil na sociálních sítích kopii komunikace mezi dnes již bývalým ministrem Pavlem Blažkem (ODS) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) .
Požádali jsme Ministerstvo spravedlnosti o potvrzení pravosti dokumentu (kopie). Do doby vydání článku na žádost o komentář nereagovalo.
Dopis zaslaný Blažkem, který spolek získal, ukazuje, že již 30. ledna dával Stanjurovi na vědomí, že se chce osobně setkat a zasílá ministrovi financí také dva klíčové soudní spisy. Prvním je rozsudek Krajského soudu v Brně ze 3. září 2019 (pdf), kterým byl Tomáš Jiřikovský odsouzen na devět let vězení s ostrahou za výrobu a prodej drog, zpronevěru a nedovolené ozbrojování.
Druhým dokumentem bylo usnesení Krajského soudu v Brně z 8. ledna 2025 (pdf), které rozhodlo o navrácení zabavené výpočetní techniky Jiřikovskému, a kterou pravděpodobně použil k oživení spícího bitcoinového účtu, kde měl uloženy, peníze jejichž původ není znám a existují důvodná podezření vyjádřená soudem, že mohou pocházet z trestné činnosti.
Poté, co ministryně představila vládě sestavenou časovou osu, komentoval premiér Petr Fiala (ODS) také tuto komunikaci mezi oběma ministry.
Dopis na ministerstvo financí podle Fialy přišel na konci ledna, ale Stanjura se k němu podle premiéra dostal až ve chvíli, kdy ministerstvo podepsalo s Jiřikovským darovací smlouvu, tedy až po 7. březnu.
„Co se týká pana ministra Stanjury, i ta časová osa jenom potvrzuje jeho slova, kdyby opakovaně celou tu situaci objasňoval – ano, 30. ledna přišel dopis na ministerstvo financí, ale pan ministr z různých důvodů se dostal k té věci až poté, co už byla smlouva o daru podepsána (7. března), ale to, co je na tom nejpodstatnější: bylo v plně kompetenci ministerstva spravedlnosti o tom daru rozhodnout a ten dar přijmout. K tomu nepotřebovalo souhlas dalšího státního orgánu a nepotřebovalo k tomu souhlas ministerstva financí,“ řekl dnes Fiala na tiskové konferenci po schůzi vlády.
Časová osa je podle premiéra přehledná i beze jmen. „Je z ní docela dobře vidět, co kdo dělal,“ uvedl premiér.
Zmapovat případ, kvůli němuž čelila vláda hlasování o nedůvěře, uložila Ministerstvu spravedlnosti vláda před dvěma týdny.
