V Berlíně se CDU a SPD dohodly na ústavně konformní reformě zákona o neutralitě. Nově budou smět ve školství působit i učitelky, které nosí šátek. Zákon se vztahuje také na učitele a symboly jiných náboženských vyznání. Ne všechny profesní skupiny však z této nové úpravy budou mít prospěch.
Koalice CDU a SPD v Berlíně se shodla na ústavně konformní nové podobě takzvaného zákona o neutralitě. Návrh má být projednán 10. července v berlínském sněmu. Impulzem pro změnu byla rozhodnutí Spolkového ústavního soudu týkající se přístupu k muslimským učitelkám nosícím šátek.
Zdá se, že návrh má jistou většinu, protože CDU a SPD disponují společně většinou hlasů. Zároveň je možné, že se pro návrh vysloví i někteří poslanci Zelených a Levice. Pouze AfD už předem oznámila, že bude hlasovat proti.
Předseda poslaneckého klubu SPD: Berlín jednal protiústavně
Současné znění zákona stanoví, že učitelé a další pedagogičtí pracovníci nesmějí na veřejných školách nosit „žádné viditelné náboženské nebo ideologické symboly“. Klíčové přitom je, zda symbol „pro pozorovatele nebo pozorovatelku demonstruje příslušnost ke konkrétnímu náboženství nebo světonázoru“. Rovněž nesmějí nosit „výrazné oděvy s náboženským nebo ideologickým charakterem“. Výjimku představuje pouze výuka náboženství a světonázorových předmětů.
Předseda poslaneckého klubu SPD Raed Saleh uvedl, že nová právní úprava má za cíl naplnit koaliční smlouvu. V ní se koalice zavázala, že v otázce práva na nošení šátku vezme v potaz judikaturu Spolkového ústavního soudu. Podle Saleha Berlín doposud po řadu let jednal v rozporu s ústavou. Pro deník B.Z. řekl:
Teď budeme upřímní.
Berlínský zákon o neutralitě z roku 2005 měl původně poskytnout právní základ k tomu, aby bylo možné zabránit muslimkám s šátkem ve výkonu učitelské profese. Předtím totiž učitelka Fereshta Ludinová úspěšně napadla své vyloučení ze školské služby v Bádensku-Württembersku. V rozhodnutí z roku 2003 uvedl ústavní soud v Karlsruhe, že takový zásah do náboženské svobody je přípustný pouze tehdy, pokud pro něj existuje zákonný základ.
V letech 2015 a 2020 pak Spolkový ústavní soud označil i plošné zákazy nošení šátku ve školství za protiústavní. Zásah do náboženských práv je podle něj přípustný pouze tehdy, pokud existuje konkrétní ohrožení státní neutrality nebo školního míru.
Novela se nevztahuje na policistky a soudkyně
Od března 2023 platilo v Berlíně na základě výnosu tamního školského úřadu pravidlo, které mělo v praxi zohledňovat judikaturu Spolkového ústavního soudu. Samotný zákon však nadále stanovoval plošný zákaz.
Nově bude i tento zákon upraven v souladu s rozhodnutími soudu v Karlsruhe – ovšem pouze ve vztahu ke školství. Pro policistky a soudkyně zákaz viditelných náboženských oděvních prvků nadále zůstává v platnosti. Poslankyně Zelených Tuba Bozkurtová na tuto skutečnost v dubnu 2025 upozornila s kritikou.
Podle ní jde o zákonnou překážku profesního postupu pro ženy a o „faktický zákaz výkonu povolání“. Takové opatření podle ní neodpovídá současné době a nereaguje ani na nedostatek kvalifikovaných pracovníků a pracovních sil obecně.
Vedle šátku i svoboda pro jarmulku a křížek
Z nové právní úpravy budou mít prospěch i příslušníci jiných náboženství. V roce 2017 bylo jedné křesťanské učitelce na státní škole v Berlíně zakázáno nosit řetízek s křížkem. Opíralo se to rovněž o zákon o neutralitě. Po nové úpravě již takový zákaz nebude bez dalšího možný. Totéž platí pro nošení jarmulky židovskými učiteli nebo turbanu u příslušníků sikhského náboženství.
Podle budoucí právní úpravy nebude samotné nošení nábožensky rozpoznatelného oděvu považováno za ohrožení neutrality. Zákaz nošení takového oděvu by mohl být uplatněn pouze tehdy, pokud by dotyčná osoba svým chováním vzbudila důvodné pochybnosti o své nestrannosti při výkonu funkce.
I přesto zůstávají určité nejistoty, protože zákon připouští výjimku v případě, že by existovalo „nebezpečí pro školní mír“. Takové ohrožení by však muselo být „dostatečně konkrétní“ a opírat se o objektivně prokazatelné skutečnosti.
„Narušení školního míru“ jako prvek zbytkové nejistoty
Formulace zákona nenaznačuje, že by k narušení „školního míru“ muselo dojít výhradně ze strany samotné učitelky. Bez dalšího upřesnění zákonodárcem by tedy bylo možné, aby například negativní reakce kolegů, žáků nebo rodičů na nábožensky rozpoznatelné oděvy narušily školní mír – a tím pádem by mohlo vedení školy přistoupit k omezujícím opatřením vůči dotčené učitelce, například k zákazu nošení náboženských symbolů.
Spolkový ústavní soud však ve své judikatuře jasně uvedl, že požaduje citlivé vyvážení mezi ústavními právy učitelů, právy žáků a rodičů a ústavní povinností státu zachovávat neutralitu. Z toho vyplývá, že tzv. klauzuli školního míru je třeba vykládat restriktivně – tedy ji vztahovat pouze na případy, kdy narušení míru skutečně vychází z jednání daného učitele, nikoli z reakcí okolí.
–etg–
