Vláda včera schválila plán na exhumaci tří osob, které leží v masových hrobech Ďáblického hřbitova. Budou pak moci být důstojně pohřbené. Jde o oběti, které v roce 1949 popravili komunisté. Projekt je směřován na podzimní období, potvrdit ho ale nejdříve musí hlavní město Praha, které je vlastníkem prostoru, a které by se k věci podle Jany Kotalíkové, vedoucí Úřadu vlády, mohlo vyjádřit v srpnu. Rozpočet je stanovený na zhruba milion korun.
Konkrétně jde o tři důstojníky armády a odbojáře skupiny Praha-Žatec, které za trestné činy velezrady a vyzvědačství popravili komunisté. „Jedná se o Karla Sabelu, Miloslava Jebavého a Viléma Soka a my jsme i v kontaktu s jejich blízkými. U Karla Sabely jsme dokonce v kontaktu s jeho synem, který byl velmi malinký, když mu komunisté popravili tátu,” upřesnila ve středu Kotalíková.
Komunikace s pozůstalými je důležitá i pro identifikaci osob, protože poskytnou vzorky DNA. Proces extrakce ostatků ulehčí lékařské záznamy. „Máme pitevní protokoly, což pomáhá zejména, když vyzdvihujete kosterní ostatky, a můžete na základě znalostí způsobu úmrtí v podstatně hned na Ďáblickém hřbitově říct, jestli se jedná o ostatky osoby, kterou hledáte,” vysvětlila Kotalíková. Vedle DNA mají k dispozici i osobní předměty a fotografie.
Dle Komise pro otázky masových hrobů je téměř na 100 % jisté, že oběti leží v šachtě číslo 14. „Víme, jak jsou ty ostatky uloženy a na co můžeme narazit,” přiblížila Kotalíková. Díky tomu existuje vysoká pravděpodobnost, že se těla podaří identifikovat a vrátit rodinám k důstojnému pohřbení.
Nejde o první případ. Už dříve byly vyzvednuty ostatky faráře Josefa Toufara, kterého umučil komunistický režim. Letošní výzkum sahá do ještě starší historie. „Je to poprvé, co stát bude exhumovat těla obětí z dvou totalitních režimů, jak nacistického, tak komunistického,” dodala Kotalíková k zesnulým důstojníkům, kteří bojovali proti oběma formám zla.
Akce by mohla být zahájením rozsáhlejšího projektu, protože skupina odborníků vytipovala jména i dalších lidí. „Komisi se povedlo identifikovat tři politické vězně z období nacistické okupace, jednoho vězně z Malé pevnosti Terezín, jednoho příslušníka americké armády a 113 politických vězňů komunistického režimu,” sdělil na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS).
Dodal, že to nebyl jednoduchý úkol, protože „si oba režimy daly práci s tím, aby jakékoliv stopy vedoucí k případné identifikaci hrdinů, kteří tam leží trvale, odstranili”.
Komisi pro otázky masových hrobů, složené z odborníků, historiků, zástupců ministerstev a dalších institucí, založil právě Fiala na základě diskuse se zástupci Ligy Libe Pavlem Černým, Ondřejem Vetchým a Jaroslavem Čvančarou, kteří dlouhodobě na problém Ďáblického hřbitova upozorňují. Úkolem komise bylo shrnout dosavadní informace, zmapovat terén a navrhnout kompletní projekt postupu při exhumaci. „Po 35 letech od Sametové revoluce děláme první krok k napravení historické křivdy,” vysvětlil předseda vlády důležitost projektu.
