Evropská komise představila 12. července návrh budoucího rozpočtu na období let 2028 až 2034. Podle předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové by měly být prioritou bezpečnost a konkurenceschopnost.
Dne 12. července představila Evropská komise svůj návrh na příští víceletý finanční rámec (MFR) pro období 2028 až 2034. Očekává se, že dokument bude obsahovat řadu sporných bodů. Předpokládá se navýšení výdajů na obranu a bezpečnost, zatímco u dvou dosud největších položek – zemědělské politiky a politiky soudržnosti – by naopak mohlo dojít ke škrtům.
Od roku 2028 začne splácení covidových úvěrů
Současný rozpočet EU na období 2021 až 2027 činí přibližně 1,2 bilionu eur. K němu bylo přidáno dočasné stimulační opatření ve výši až 800 miliard eur, financované z dluhu, jako reakce na hospodářské dopady pandemie covidu-19. Od roku 2028 se má přistoupit ke splácení těchto úvěrů, což by mohlo nový rozpočet zatížit částkou až 30 miliard eur ročně.
Evropská komise nastínila své priority pro „reformovaný a navýšený“ rozpočet už v prvním pozičním dokumentu z letošního února. S ohledem na blížící se splácení společně přijatých dluhů během pandemie covidu-19 a napjaté rozpočty členských států „je třeba učinit rozhodnutí“, uvádí se v dokumentu.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové by měly mít přednost bezpečnost a konkurenceschopnost. Přestože smlouvy EU neumožňují přímé investice do obrany, lze finanční prostředky směřovat do vybavení dvojího užití a infrastruktury.
Finanční prostředky více provázat s realizací národních reforem
Komise prosazuje zjednodušený rozpočet a plánuje vytvoření fondu pro konkurenceschopnost, do kterého by mohly být začleněny jiné dosavadní finanční nástroje.
Předseda skupiny SPD v Evropském parlamentu René Repasi však tento týden uvedl, že sociální demokraté si u Ursuly von der Leyenové již vymohli závazek, že například sociální fond zůstane i v příštím rozpočtu samostatnou položkou.
Komise navíc zvažuje, že by do budoucna podmínila čerpání finančních prostředků členskými státy výrazněji realizací národních reforem – mimo jiné i s ohledem na dodržování zásad právního státu.
Zaměřit společnou zemědělskou politiku na Ukrajinu?
Tento záměr by mohl v členských státech EU narazit na odpor, stejně jako případné škrty nebo dokonce sloučení společné zemědělské politiky (SZP) a politiky soudržnosti. SZP je dosud největší jednotlivou položkou rozpočtu; každoročně z ní proudí přibližně 55 miliard eur ve formě subvencí do zemědělství. Německo z toho v aktuálním finančním rámci získává každoročně více než šest miliard eur. Německý svaz zemědělců (DBV) požaduje, aby byl tento rozpočet „výrazně navýšen“.
Zástupci zemědělců a ministři zemědělství většiny členských států se zasazují o zachování SZP v její dosavadní podobě. Přibližně tři čtvrtiny prostředků putují jako přímé platby zemědělským podnikům, zbytek je určen na podporu venkova. Výše přímých plateb závisí převážně na obhospodařované ploše – čím větší podnik, tím vyšší podpora.
Evropská komise chce příští týden navrhnout nová kritéria pro podniky, které budou chtít od roku 2028 čerpat prostředky. Pod tlakem zemědělského sektoru již Brusel v posledních měsících zmírnil ekologické požadavky kladené na zemědělce. Není zatím jasné, zda EU svůj systém již připravuje na možný vstup Ukrajiny – ta má rozsáhlé zemědělské plochy, a rozdělování prostředků by tak muselo být upraveno.
Druhý největší výdajový blok: Fond soudržnosti
To platí i pro Fond soudržnosti, určený na regionální rozvoj, který je druhou největší jednotlivou položkou rozpočtu. Jeho cílem je podpora hospodářsky slabších regionů v EU a zajištění sociální soudržnosti v rámci Unie. V současném rozpočtu je na tento účel každoročně vyčleněno 42,5 miliardy eur.
Komise podle vlastních slov usiluje o „efektivnější a na výkonnost zaměřené“ regionální financování. V některých zemích i v Evropském parlamentu však panují obavy, že Komise by mohla zpochybnit základní princip spolupráce s regiony.
To by mohlo rozhořčit především čisté příjemce, jako je Polsko, které z Fondu soudržnosti získává více, než do rozpočtu odvádí. Avšak i Německo, největší čistý plátce, podporuje zachování samostatné struktury fondů, zároveň však požaduje „odpovídající národní spolufinancování“.
Německo a Nizozemsko odmítají nové společné dluhy
Zda bude „zjednodušení“ a odbourání byrokracie v rozpočtu stačit k tomu, aby bylo možné zachovat zemědělské a regionální dotace v dosavadní podobě a zároveň financovat zvýšené výdaje na bezpečnost, zůstává otázkou.
Jednou z možností, o níž uvažují země jako Francie a Itálie, je opětovné společné zadlužení. Země jako Německo a Nizozemsko však již daly jasně najevo, že se na nových společných dluzích podílet nebudou.
Rozpočet musí jednomyslně schválit všech 27 členských států poté, co jej schválí Evropský parlament. Poslanci již dali najevo, že od příštího finančního rámce očekávají více prostředků. V příštích dvou letech se tak očekávají intenzivní jednání.
(S přispěním afp)
–etg–
