Při správném provedení prospívá tepelná terapie většině lidí a je také dobrou zprávou pro ty, kteří nemohou, nebo nechtějí pravidelně cvičit.
Tepelná terapie se po staletí využívá k podpoře zdraví – například k zastavení záchvatů už v pátém století, nebo k léčbě psychiatrických poruch v 19. století. Moderní technologie však vědcům umožnily mnohem podrobněji zkoumat konkrétní přínosy této terapie i faktory, které za nimi stojí.
Podle nedávných studií mohou různé formy pasivního zahřívání vyvolávat účinky podobné cvičení. Přestože celkové přínosy pohybu jsou širší než u pasivního tepla, tato terapie může být pro některé lidi vhodným doplňkem k jejich pohybovému režimu. Pasivní teplo dokáže zlepšit celou řadu zdravotních stavů.
Účinky podobné mírnému až středně intenzivnímu cvičení
Klinická studie Oregonské univerzity zveřejněná v časopise American Journal of Physiology zkoumala účinky horkých koupelí a saun. Účastníci byli rozděleni do tří skupin: ponoření do horké vody, tradiční sauna a sauna s infračerveným zářením.
Autoři určili množství potu vyvolaného teplem skrze měření tělesné hmotnosti před a po každé seanci pasivního tepla. Účinky na kardiovaskulární systém a imunitu hodnotili pomocí krevních testů a měřením srdeční frekvence, krevního tlaku a srdečního výdeje.
„Naše a další výzkumy ukazují, že vířivky i sauny, pokud se používají správně a pravidelně, souvisejí se zlepšením zdraví,“ napsal v e-mailu pro Epoch Times hlavní autor studie Christopher Minson z Bowermanova sportovně-vědeckého centra Oregonské univerzity.
„Částečně je to proto, že když je naše tělesná teplota po určitou dobu zvýšená, vyvolává to změny v srdeční frekvenci, pocení a distribuci krve v těle, které jsou podobné účinkům mírného až středně intenzivního cvičení.“
Jak se pasivní teplo podobá cvičení
Podle autorů klinické studie pasivní teplo zvyšuje teplotu pokožky i jádra těla, což vyvolává pocení a rozšíření krevních cév v kůži, aby se tělo ochladilo. Aby srdce vyrovnalo plošné rozšíření cév v kůži, může jeho výdej stoupnout až na dvojnásobek klidové hodnoty. Tyto mechanismy regulace tepla a kardiovaskulární reakce jsou podobné těm, k nimž dochází při středně intenzivním aerobním cvičení.
Pasivní tepelný stres má na imunitní systém účinky podobné cvičení. Každá pohybová aktivita způsobuje dočasné zvýšení zánětu, které spouští protizánětlivou reakci organismu. To snižuje chronický, nízký zánět a prospívá zdraví srdce i metabolismu.
„Vždy říkáme, že cvičení je hlavní nefarmakologickou metodou, kterou by lidé měli využívat k podpoře zdraví, ale někteří nemohou, nebo prostě nechtějí cvičit,“ uvedla hlavní autorka studie Jessica Atencio, doktorandka v laboratoři Christophera Minsona. „Tepelná terapie je dobrým doplňkem.“
Typy pasivního tepla
Možnosti tepelné terapie zahrnují vířivky a různé typy saun.
Přínosy pasivního tepla
Prodlužuje roky dobrého zdraví
Délka zdravého života označuje období, kdy člověk po fyzické i psychické stránce funguje optimálně a má jen minimální omezení, takže si může užívat vysokou kvalitu života bez zátěže chronických nemocí či postižení.
Rozsáhlá přehledová studie zveřejněná v časopise Temperature: Multidisciplinary Biomedical Journal analyzovala dosavadní výzkumy pasivního tepla. Došla k závěru, že suché sauny mohou přinášet mnoho zdravotních benefitů – například snižovat krevní tlak a zmírňovat příznaky chronické obstrukční plicní nemoci, lehké deprese, fibromyalgie a chronické únavy. Hydroterapie, jako jsou parní lázně, může pomoci při zvládání příznaků srdečního selhání, po infarktu, při astmatu, obezitě, artritidě a úzkosti. Finské sauny mohou snižovat riziko kardiovaskulárních onemocnění včetně mrtvice, vysokého krevního tlaku a náhlé srdeční smrti. Anebo i psychotických poruch, plicních nemocí a celkové úmrtnosti.
Podle autorů mohou být přínosy pasivního tepla spojeny s jeho antioxidačními, buněčně ochrannými a protizánětlivými účinky. Roli mohou hrát také synergické účinky na imunitní systém, kardiovaskulární, neuroendokrinní a oběhové funkce.
Pomáhá chránit mozek
Přehledová studie publikovaná ve Frontiers in Physiology naznačuje, že pasivní teplo může být výrazně prospěšné pro lidi s neurodegenerativními onemocněními, která souvisejí s nesprávným skládáním a hromaděním poškozených bílkovin v mozku. Autoři zjistili, že pasivní teplo může zvyšovat tvorbu tzv. heat shock proteinů, látek, které omezují nebo zabraňují toxickým účinkům shlukování bílkovin a zlepšují nervosvalové funkce. Tepelná terapie může rovněž zlepšovat prokrvení mozku, svalovou činnost a ukazatele metabolického zdraví. Tyto účinky by mohly zpomalit postup Alzheimerovy i Parkinsonovy choroby.
Zlepšuje sportovní výkon
Sportovci se před cvičením zahřívají, protože se předpokládá, že zvýšení teploty svalů a jádra těla je důležité pro připravenost k výkonu. Pokud je ale přechod mezi zahříváním a samotným cvičením příliš dlouhý, teplota svalů i jádra těla klesá a výkon se zhoršuje.
Systematický přehled a metaanalýza sedmi klinických studií zkoumala účinky pasivního tepla během této přechodné fáze. Výsledky ukázaly, že použití vyhřívaného oděvu v tomto období výrazně omezilo pokles teploty svalů a zvýšilo maximální výkon při cvičení. Na teplotu jádra mělo vyhřívání mírný, ale statisticky nevýznamný vliv. Autoři dodávají, že je zapotřebí více výzkumu.
Opatření a doporučení
Podle lékařky Elizabeth Ranftové, specialistky na rodinnou medicínu, není pasivní teplo vhodné pro každého, a proto by se lidé měli před jeho vyzkoušením poradit s lékařem. Pokud během procedury pocítí jakýkoli diskomfort, měli by ji přerušit a znovu zkusit až po konzultaci s odborníkem.
Upozorňuje, že pasivní teplo může být nebezpečné pro osoby s těmito stavy:
- nestabilní ischemická choroba srdeční
- nedávno prodělaný infarkt
- nekontrolovaný vysoký krevní tlak
- závažná onemocnění srdečních chlopní
- aktivní infekce, horečka nebo kopřivka
- ortostatická hypotenze (nízký krevní tlak při vstávání)
Během pasivní tepelné terapie je třeba vyhnout se alkoholu, protože jeho kombinace s teplem může snižovat krevní tlak a způsobit srdeční komplikace.
Pro začátek Ranftová doporučuje pobyt ve finské sauně po dobu 10 minut a postupné prodlužování o pět minut až na celkových 20–30 minut. Finské sauny mají obvykle nízkou vlhkost, ale tu lze krátce zvýšit poléváním kamenů vodou. Většina studií doporučuje absolvovat 4–7 seancí týdně.
„Cvičení bude mít vždy lepší přínos než jakákoli forma tepelné terapie,“ dodává Ranftová. „Pro ty, kdo nemohou cvičit nebo chtějí svůj pohybový režim doplnit, je tepelná terapie skvělou volbou s prokázanými zdravotními účinky.“
–ete–
