Ursula von der Leyenová ve své řeči k situaci v Unii vytyčila jasné priority v oblasti zahraniční politiky. Navrhuje zbrojení, společné vojenské programy a tvrdší sankce proti Rusku. V rámci konfliktu na Blízkém východě plánuje Brusel vyvíjet větší tlak a pozastavit financování pro Izrael.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pronesla ve středu 10. září ve Štrasburku každoroční projev o stavu Evropské unie. Bylo to její první vystoupení k této tématice od té doby, co byla v červenci 2024 znovu zvolena a její nová komise byla v listopadu 2024 potvrzena Parlamentem.
Hned na začátku zdůraznila: „Evropa bojuje.“ A to konkrétně „za neporušený kontinent v míru, za svobodnou a nezávislou Evropu“. EU je sice v podstatě projektem míru, ale „dnešní svět je bezohledný“.
„Nemůžeme jen čekat, až tato bouře pomine. […] Nyní se vytyčují frontové linie pro nový světový řád založený na moci.“, řekla von der Leyenová. Evropa musí bojovat o své místo ve světě, kde „mnohé důležité mocnosti jsou k Evropě buď rozdělené, nebo otevřeně nepřátelské“.
Ve své řeči von der Leyenová vysvětlila priority, plány a iniciativy Evropské komise na příští rok (včetně videa: v originále). Vyjádřila se pro reformu rozhodovacích procesů EU, aby se předešlo blokádám. V některých oblastech by se EU měla zbavit „okovů jednomyslnosti“ mezi 27 členskými státy, požadovala.
Dále se přimlouvala za zavedení věkové hranice pro sociální média a oznámila nové iniciativy pro cenově dostupná auta a vylepšenou síťovou infrastrukturu. Kromě toho se obsáhle vyjádřila k mezinárodním krizím, jako jsou konflikty kolem Gazy a Ukrajiny.
Ukrajina: Požadovat od Ruska náhradu škod
„Svoboda Ukrajiny je svobodou Evropy,“ řekla von der Leyenová. Na Rusko by měl být vyvíjen větší tlak, včetně přijetí dalších sankcí, aby se Moskva dostala k vyjednávacímu stolu. V současnosti se pracuje na 19. balíčku sankcí. Dosud bylo na vojenskou a finanční pomoc Ukrajině poskytnuto téměř 170 miliard eur.
„Tohle je válka Ruska. A Rusko by za to mělo zaplatit!“ řekla von der Leyenová. Mělo by to být realizováno na základě zmrazených ruských aktiv. Konkrétní plány vypadají takto: na základě likvidních aktiv by Ukrajině mohl být poskytnut úvěr na náhradu škod, přičemž samotná aktiva by zůstala nedotčena. Ukrajina by měla tento úvěr splatit až poté, co Rusko vyplatí reparace.
Nový program Qualitative Military Edge má investovat do ukrajinských ozbrojených sil, přičemž zvláštní důraz bude kladen na drony. Von der Leyenová oznámila, že Evropa s částkou šest miliard eur financuje „dronovou alianci“ s Ukrajinou.
A protože Putinova válečná ekonomika bude pokračovat i po skončení války, měla by být „naše evropská obranná unie“ nadále rozšiřována. S plánem Readiness 2030, který byl zahájen na začátku roku, lze mobilizovat investice do obrany ve výši 800 miliard eur. Součástí tohoto plánu je program SAFE s 150 miliardami eur na „společné nákupy“.
Každý členský stát EU, který podporuje Ukrajinu nebo kupuje ukrajinské vybavení, by měl dostat prémii. Zbrojení by mělo být zvláště podporováno východoevropskými členskými státy, měla by být vytvořena Eastern Flank Watch a postaven „dronový val“.
„To nejsou abstraktní plány. To je základ věrohodné obrany,“ řekla von der Leyenová, protože „Evropa bude bránit každý čtvereční centimetr svého území“.
Krizová situace v Gaze: Kritika politiky Izraele a pozastavení podpory
Poté se von der Leyenová ve své řeči vyjádřila k válce v Gaze. To, co se děje v Gaze, je nepřijatelné. „Systémový posun“, který byl viditelný v uplynulých měsících, podle ní naznačuje jasný pokus podkopat dvoustátní řešení a vizi životaschopného palestinského státu.
Proto by měla být pozastavena bilaterální podpora pro Izrael, včetně financování z výzkumného programu Horizont Evropa. „Zastavíme všechny platby v těchto oblastech – aniž by to mělo dopad na naši spolupráci s izraelskou občanskou společností nebo Yad Vashem,“ uvedla předsedkyně komise.
Dále by měly být navrženy sankce „proti extremistickým ministrům a násilným osadníkům“ a navíc by měla být zahájena částečná suspendace asociační dohody v oblasti obchodu.
„Jsem si vědoma, že bude těžké najít pro to většinu,“ řekla politička CDU. Pro některé státy by tato opatření byla příliš dalekosáhlá, pro jiné by nešla dostatečně daleko.
EU je největším obchodním partnerem Izraele. V roce 2024 členské státy exportovaly do Izraele zboží v hodnotě 26,7 miliardy eur. Izrael v témže období exportoval do EU zboží v hodnotě 15,9 miliardy eur.
Finanční podpora Bruselu pro Izrael je výrazně nižší. Podle údajů EU byly na roky 2025 až 2027 plánovány platby Izraeli ve výši šesti milionů eur ročně v rámci Evropské politiky sousedství. Dále má být nyní zadrženo přibližně 14 milionů eur pro probíhající projekty, jak uvedl mluvčí Evropské komise agentuře AFP.
Vedle silného potlesku se během projevu von der Leyenové objevovaly i kritické výkřiky. Předsedkyně komise čelí ostré kritice mimo jiné kvůli obchodní dohodě s USA. Tuto dohodu hájila ve středu slovy, že poskytuje EU „důležitou stabilitu v našich vztazích s USA“ a zabránila „chaosu“ obchodní války.
–etg–
