Svoboda slova, cenzura, factchecking a role Evropské unie. Na letošní konferenci Společnosti pro obranu svobody projevu konferenci dorazili i předsedové ANO, SPD, Motoristů sobě i Stačilo!, kteří nastínili své názory a povolební plány.
Vzhledem k blížícím se volbám do Poslanecké sněmovny přišli své postoje ke svobodě projevu prezentovat i představitelé politických stran. Pozvání dostala většina uskupení, přišli však jen zástupci čtyř, a to z hnutí Svoboda a přímá demokracie, Motoristé sobě, ANO a Stačilo!. „Může se zdát, že tady přesvědčujeme přesvědčené, ale není tomu tak. Opravdu byly pozváni i zástupci vládních stran,“ upřesnila moderátorka akce Martina Kociánová. „Ty obrazně prázdné židle mluví možná hlasitěji než cokoliv, co tady dnes zazní,“ dodala.
Postoje politiků ke svobodě slova
„Za pět let vás mohou odsoudit za něco, co dnes není trestné, protože hranice hate speech se posouvají, definice dezinformací se rozšiřují, a co bylo včera diskuzí, je dnes hybridní hrozbou,“ představila diskuzní téma Kociánová.
„Radši svině než ovce,“ podělil se o své motto člen předsednictva ANO Radek Vondráček. Připomněl také, že ho Centrum proti hybridním hrozbám označilo za hybridní hrozbu, když mluvil o společné středoevropské mentalitě. Podle centra to totiž mohlo údajně oslabovat mezinárodní soudržnost v EU. „Já tomu říkám vypínačová kultura: vypnuto, zapnuto. Doktrína jediného správného politického směru. A aby se to nemuselo neustále přepisovat, víme, že se to vždy jmenuje ,správná strana‘,“ uvedl Vondráček.
Poslanec Radek Koten (SPD) zase lehce zabrousil zpátky do 90. let, což podle něj byla doba opravdové svobody slova. „Každý skutečně mohl říkat, co chtěl. Mnohdy to bylo za hranou, ale nikdo za to nebyl stíhán a mohli jsme se opravdu bavit o všem, aniž by někdo z těch lidí musel mít strach, že bude onálepkován nebo dehonestován,“ řekl Koten.
V souvislosti s trestáním za vyjádřený názor připomněl Koten případ učitelky Martiny Bednářové, která podle obžaloby při hodině na základní škole popírala válku na Ukrajině. „Bednářová si dovolila říct to, co jsme na začátku konfliktu všichni věděli,“ uvedl Koten. Podle něj je také údajné „nálepkování“ Maďarska a Slovenska kvůli údajně pošramocené demokracii jen záminkou k jejich vydírání, aby nedostávaly finanční podporu z EU. „Jak tady už řekl můj předřečník, zastavení financování politických neziskovek, rušení paragrafů, to bude jenom začátek,“ sdělil Koten.
„Já se omlouvám za tu banalitu, ale hlavní po volbách bude změnit atmosféru,“ začal svůj proslov předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik. Protože pokud se údajně nezmění atmosféra, všechny zrušené prostředky se později zase vrátí. V Evropě podle něj zavládl názor, že pravda potřebuje obranu. „A to je nesmysl, protože pravda nikdy žádnou obranu nepotřebovala. Na pravdu není zapotřebí vynakládat žádnou propagandu, ani reklamu,“ sdělil Sterzik.
Podle Sterzika vidí vládní představitelé na každém rohu ruského agenta a v každém sklepě trollí farmu. „To je ta ,hybridní válka.‘ Pozná se podle toho, že někdo říká věci, které prý vyhovují Rusku. A i kdyby to byla pravda, tak je do dezinformace,“ dodal Sterzik. Dokud nebude pojem dezinformací a ti, kteří se bojí slyšet něco, co nechtějí slyšet, považováni za směšné, nástroje na potírání svobody projevu se budou vracet, dodal.
Svoboda slova není jen právo, ale základní stavební kámen polistopadového směřování společnosti, uvedl svou řeč předseda Motoristů sobě Petr Macinka. „Je to svoboda, od které se odvíjí všechny ostatní – možnost svobodně volit, svobodně podnikat, svobodně se vzdělávat, přemýšlet a tvořit. Nechá-li se společnost připravit o svobodu slova, nevyhnutelně tím ztratí i všechny svobody ostatní,“ dodal Macinka.
Podle Macinky je svoboda slova v ohrožení státní cenzurou pod záminkou boje s dezinformacemi, tlakem Evropské unie a projekty typu Digital Services Act či Chat Control, rostoucím vlivem korporátní cenzury a také autocenzurou způsobenou kulturou strachu.
Zákaz některých médií na poslaneckých počítačích
Poslanec Jiří Kobza (zvolen za SPD, nyní kandiduje za Stačilo!) se podělil o osobní zkušenost: „Já jsem zjistil, že v mém počítači, který mám zapůjčený ze Sněmovny, je implementován program Symantec, který mně uzavírá určité weby,“ řekl Kobza. Když si podle svých slov například otevře server Protiproud, objeví se oranžový nápis, že jde o škodlivý web a zablokuje se. „Jako poslanec jsem subjektem cenzury, co smím a co nesmím vědět,“ dodal.
Podobnou zkušenost zažil údajně i Vondráček se zpravodajským serverem Echo24, jen místo oranžového nápisu se mu objevil žlutý. Stránky, které sněmovní počítače blokují, je však podle Vondráčka více: „Z hlavy neřeknu, které všechny weby by mi to blokovalo, já mám ten seznam alternativních médií poměrně dlouhý,“ dodal.
Macinka také vyzval poslance Jiřího Kobzu (SPD), aby vysvětlil, proč se v minulosti neozval, když měl problém s blokací serveru Echo24. „A tady je ten problém – buď někdo podléhá vlivu deep state, nebo má odvahu říct: ‚Hele, mně nejde načíst Echo24.‘ A pak na něj budu dvacet minut křičet, dokud to nespraví,“ poznamenal Macinka. Podle svých slov se Kobza nakonec skutečně obrátil na IT oddělení, kde mu ale sdělili, že blokaci ovlivnit nemohou, protože se odehrává mimo jejich kompetence.
Na konferenci zazněly ještě dva panely, kde odborníci diskutovali o pravomocích Evropské komise, regulaci platforem a médií a o společenských dopadech umělé inteligence, včetně jejího vlivu na svobodu projevu a kognitivní schopnosti.
