Česko nepodpoří žádný další cíl, který by ohrozil konkurenceschopnost a dostupné a spolehlivé dodávky energií, řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS) k odkladu schvalování unijního klimatického cíle pro rok 2040. Dánské předsednictví Rady EU plánovalo o plánu hlasovat při jednání ministrů životního prostředí tento čtvrtek. Česko záměr spolu s Německem, Francií či Itálií zablokovalo, uvedl Fiala po dnešním jednání vlády.
O návrhu Evropské komise (EK) na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 proti roku 1990 budou kvůli nedostatečné podpoře muset jednat v říjnu na Evropské radě premiéři a prezidenti jednotlivých členských zemí. „Od počátku jsme se k návrhu stavěli kriticky, jeho přijetí by vedlo ke snížení konkurenceschopnosti,“ řekl Fiala. Plán podle něj není realistický a Česko získalo spojence, se kterými má dost síly ho zablokovat.
Česko není připravené podpořit žádný další cíl, který by ohrožoval konkurenceschopnost průmyslu či dostupné a spolehlivé dodávky energií pro občany, dodal. „Jsme připraveni jednat o realistických a férových opatřeních, která přinesou snížení emisí a současně budou chránit občany a ekonomiku,“ uvedl Fiala. Kabinet se podle něj snaží napravit chyby vlády Andreje Babiše (ANO). „Systematicky pracujeme na takových opatřeních, která posilují ekonomiku, pomáhají občanům a firmám,“ uvedl.
Návrh EK podporují podle diplomatů citovaných agenturou Reuters Dánsko, Španělsko nebo Nizozemsko. Naopak Polsko, Maďarsko, Slovensko nebo Česko se k návrhu kvůli ochraně průmyslu dlouhodobě vyjadřují odmítavě. Pokud se státy EU nedohodnou do poloviny září, zmeškají lhůtu stanovenou OSN, podle které mají všechny země představit své nové cíle před klimatickou konferencí COP30, která se bude v listopadu konat v Brazílii. Podle AFP tak v OSN panují obavy, že unie ztratí svou pozici vůdce v oblasti boje proti klimatickým změnám.
Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července, chce jím doplnit právní rámec EU, podle kterého má být unie takzvaně klimaticky neutrální do roku 2050. Zástupci EK uvedli, že přijetím cíle poskytne unie jistotu investorům, inovacím, posílí průmysl a zvýší energetickou bezpečnost Evropy.
