54 nevládních organizací napříč Evropskou unií adresovalo včera dopis zástupcům Evropské komise (EK), v němž vyjadřují obavy z dopadu Nařízení o digitálních službách (DSA) na svobodu slova a dožadují se odpovědí.
Mezi desítkami organizacemi, které jsou pod dopisem podepsané, je i pět českých, z nichž jako první o iniciativě informovala Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP). Dalšími jsou pak Institut H21, Institut práva a občanských svobod (Pro Libertate), Aliance pro rodinu a Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS).
SOSP označuje nařízení jako cenzurní a na jeho úskalí upozorňuje již několik let. Letos v červnu vyzvala poslance, aby nepodpořili projednávání návrhu zákona o digitální ekonomice, který DSA do českého právního řádu implementuje. Návrh stále čeká na 3. čtení v Poslanecké sněmovně. S tím je spojena i květnová žaloba komise – kromě ČR i na další čtyři státy, za nedostatečné provádění DSA – protože je potřeba zákonem „ošetřit“ tzv. národního koordinátora.
V článku, který SOSP spolu s dopisem s datem 17. 9. 2025 zveřejnila, organizace píše, že „podepsala tento dopis na protest proti ohrožení základních svobod a vyzvala Komisi, aby garantovala ochranu svobody projevu“.
V samotném dopise adresovaném prezidentce EK Ursule von der Leyenové, místopředsedkyni Henně Virkkunenové a komisaři Michaelu McGrathovi pak signatáři upozorňují na obavy ze tří oblastí DSA.
„Pojmy ‚nezákonný obsah‘, ‚systémové riziko‘ a ‚dezinformace‘ jsou formulovány vágně a umožňují různý výklad. Bez přesných definic a řádného, přezkoumatelného vymáhání pravidel hrozí, že bude nepřiměřeně omezován legitimní projev,“ píší organizace v dopisu a upozorňují, že „DSA tak může kolidovat s článkem 11 Listiny základních práv EU, který zaručuje svobodu mít a zastávat názory a právo svobodně vyhledávat, přijímat a šířit informace a myšlenky bez zásahů veřejné moci“.
Další výtku směřují k nově zaváděnému institutu tzv. důvěryhodných oznamovatelů, jejichž oznámeními, jako například podezření na lživý obsah, se budou muset online platformy zabývat prioritně.
„Role ‚důvěryhodných oznamovatelů,‘ často velkých organizací, které mohou být zaujaté a mít vlastní agendu, může vést k uplatňování DSA diskriminačním způsobem, tedy k nepřiměřenému dopadu na názory, jež se odchylují od převládajícího politického či společenského konsensu,“ varují signatáři dopisu.
Třetí problémovou oblast pak vidí v „omezené možnosti soudního dohledu nad moderací obsahu“, které dle nich mohou ohrozit svobodu projevu či omezit její domáhání se.
Zároveň se organizace domáhají odpovědí na tři otázky před komisí „plánovaným listopadovým přezkumem DSA“. Jednou z otázek je, zda „může podle ustanovení DSA o ‚zemi určení‘ platit, že příkaz k odstranění či znepřístupnění obsahu vydaný v jednom členském státě zaváže platformy k uplatnění téhož opatření i v ostatních členských státech“. Další se pak týká záruk pro to, „aby nebyly odstraňovány či potlačovány věcně správné, avšak menšinově zastávané názory, jak se to dělo během pandemie v rámci opatření zaměřených na boj proti tzv. dezinformacím“.
Deník Epoch Times kontaktoval mluvčího Evropské komise v ČR s žádostí o komentář komise.
Jedním z deklarovaných cílů DSA je „zabývat se nelegálním obsahem a produkty, nenávistnými projevy a dezinformacemi“. Evropská komise na webových stránkách určených pro DSA uvádí řadu přínosů nařízení pro občany, poskytovatele digitálních služeb, firmy i společnost.
Nařízení vstoupilo v platnost letos 1. července. Nevoli vůči němu vyjádřil i Washington, resp. druhá Trumpova administrativa. Současný přístup Evropy, včetně Británie, ke svobodě projevu kritizoval i J. D. Vance na květnové bezpečnostní konferenci v Mnichově.
