Řez pomáhá ovocným rostlinám udržet si zdraví, růst a plodnost, ale rozhodující je správný čas. Podívejme se, co stříhat na podzim.
Ovocné stromy, keře a popínavé rostliny je vhodné na podzim prořezat, abyste odstranili všechny odumřelé či nemocné větve (sanitární řez). Nad rámec toho bývá téma řezu mezi zahrádkáři často předmětem vášnivých diskusí. Někteří například nedají dopustit na jarní řez třešní, ale ten s sebou nese riziko, že strom už začal rašit – a je pozdě zasahovat.
Podzimní řez tomuto problému předchází a dává dostatek času na prosvětlení (odstranění křížících se nebo nevhodně rostoucích větví), udržovací řez (zkrácení letošního přírůstku) a výchovný řez (v prvních letech po výsadbě, pro lepší tvar a strukturu).
V pozdějším věku stromů je potřeba provést také zmlazovací řez – odstranění starých, neplodících větví, aby na jaře mohly vyrůst nové.
Pojďme postupně od nejjednoduššího: popínavé rostliny, keře a stromy.
Maliny a ostružiny
Ačkoli se maliny a ostružiny řadí k nejméně náročným ovocným rostlinám a obecně vyžadují jen minimální péči, jejich výhony je nutné rozumně prořezat – hned po sklizni odstranit odplozené dvouleté výhony (florikány). U letních i stáleplodících odrůd k tomu dochází začátkem podzimu.
U podzimních odrůd je lepší počkat do hlubokého klidu, tedy na přelom prosince a ledna. Výrazně se tím sníží riziko, že po řezu znovu obrazí, což by se při teplejším pozdním podzimu mohlo stát, a nové výhony by pak mohl poškodit náhlý mráz.
Slavná réva
Držte se dál od hroznů – ty se řežou až na jaře, v únoru, březnu nebo i začátkem dubna. Tehdy je možné zkrátit až 90 procent loňských výhonů. Mladé rostliny se řežou na výšku asi 75 cm nebo na první drát vedení. Révu starší než rok je třeba zbavit výhonů, které už plodily a znovu neponesou.
Někteří zahrádkáři jdou ještě dál a nechávají jen jeden či dva tažně o tloušťce prstu, každý s 8–10 pupeny. Réva je naštěstí odolná a tolerantní – případné chyby začátečníků je možné napravit v dalším roce.
Marakuja: vášeň pro řez
Marakuja může snadno ovládnout celou zahradu, ale řez ji udrží pod kontrolou a zajistí větší úrodu v příští sezóně. Podzimní řez by se měl omezit na odstranění příliš bujných, odumřelých, nemocných nebo poškozených výhonů. Koncem zimy pak zkraťte výhony, které už plodily, na jeden až dva pupeny, aby rostlina přinesla příští léto bohatou sklizeň.
Keře (a také stromy!)
Jakmile borůvky a brusinky dosáhnou tří až čtyř let (věku plodnosti), je vhodné je každoročně prořezávat, aby se udržela jejich velikost a podpořil růst nových výhonů – nejlépe totiž plodí na mladších větévkách. Po 1. srpnu je už nestříhejte, abyste předešli poškození v zimě. Správný čas je až na konci klidového období, tedy od ledna do začátku března.
Totéž platí pro moruše červené, černé, bílé (nebarvící), stáleplodící a jejich četné poddruhy.
Po sklizni
Meruňky, avokáda, fíky, grapefruity, guavy, kumquaty, citrony, limety, liči i manga přinesou příští rok nejlepší úrodu, když se po sklizni (od pozdního léta do pozdního podzimu) prořežou. I když jde převážně o tropické stromy, meruňky snesou klima oblastí, kde zimní teploty klesají až k −25 °C.
Mimochodem, šlechtitelé dnes vytvářejí zakrslé odrůdy mnoha tropických druhů – zejména citrusů – které překvapivě dobře prospívají i v interiéru. Je snad lepší lék na zimní chmury?
Jádroviny
Jabloně, hrušně, plané jabloně, kdouloně, nashi (japonské hrušky) a další zástupci jádrového ovoce se zpravidla řežou koncem zimy, když už odezní největší mrazy, ale stromy jsou stále v klidu. Cílem je usměrnit tvar a růst stromu, aniž by nové výhony byly ohroženy ledem.
V této době je vhodné zkrátit výšku, aby plody nebyly mimo dosah, a prosvětlit korunu pro lepší proudění vzduchu a menší riziko chorob. Odstraňují se suché, poškozené a nemocné větve, křížící se výhony a přebytečné větvení, aby se podpořila dobrá stavba větví, zvýšila plodnost a posílilo celkové zdraví stromu. Strom tak vloží letošní energii do úrody a podpoří nové výhony, které zaplodí v další sezóně.
Výjimkou jsou granátová jablka. Ta není třeba prořezávat každý rok, i když lehký řez zvýší plodnost. Nejlépe se řežou na podzim po sklizni a před vegetačním klidem.
Domácí „chirurg rostlin“
Nástroje na řez je nutné mezi jednotlivými střihy dezinfikovat isopropylalkoholem, aby se nešířily houbové choroby. Všechny řezy je třeba vést šikmo, aby se na ráně nedržela voda. U velkých řezů je vhodné použít stromový balzám.
Trpělivost se vyplatí
Peckoviny zahrnují některé z nejpopulárnějších druhů ovoce, například broskve, švestky či nektarinky.
Správný čas
Nikdy je neřežte před únorem, vhodné je období až do března či dubna podle pěstitelské oblasti. Řezat je třeba ve vegetačním klidu, ideálně těsně před naléváním pupenů, aby nové výhony nebyly poškozeny mrazem.
První úroda
Začínají plodit dva až pět let po výsadbě. (Pokud jde o jedno- či dvouleté sazenice; stromy vypěstované z pecek potřebují mnohem déle.) Každoročně by se měly prořezávat, aby si vytvořily otevřenou korunu s dobrým prouděním vzduchu.
Když přijde nejhorší
Kvetou brzy, a tak hrozí, že po rozkvětu přijde nečekaný mráz, který květy poškodí. Bohužel v takovém roce neplodí, ale následující rok bývá úroda o to bohatší.
–ete–
