Německo, evropská průmyslová velmoc, tlačí na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby znovu přehodnotila zelené zákony.
Plán Evropské unie zakázat prodej nových benzinových a naftových aut do roku 2035 čelí rostoucí politické i průmyslové kritice. Významné osobnosti nyní otevřeně zpochybňují a vyjadřují pochybnosti o těchto opatřeních.
Automobilový průmysl je pilířem evropské ekonomiky – zaměstnává více než 13 milionů lidí a podílí se přibližně sedmi procenty na HDP EU. Nyní však čelí silné konkurenci z Číny a plánovanému přechodu na elektrická vozidla (EV).
Unijní legislativa stanovuje, že všechna nová auta musí mít nulové emise CO₂, což fakticky znamená zákaz nových vozidel se spalovacími motory (ICE) poháněných benzinem nebo naftou od roku 2035.
Co dříve platilo jako hrdý symbol evropské zelené politiky, se nyní podle některých zástupců odvětví začíná jevit jako krok, který vzbuzuje lítost kupujícího.
„Němci jsou klíčovým hráčem“
Generální ředitel BMW Oliver Zipse uvedl v rozhovoru pro web Politico, zveřejněném 5. září, že zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je „obrovská chyba“.
„Myslím, že si škodíme tím, že si stanovíme téměř libovolný bod v budoucnosti, ke kterému mají všechna odvětví přizpůsobit své fungování,“ řekl.
V srpnu generální ředitel Mercedes-Benz Ola Kaellenius sdělil německému hospodářskému deníku Handelsblatt: „Potřebujeme test reality. Jinak jedeme plnou rychlostí proti zdi.“
Kaellenius zmínil, že místo stanovení pevného data konce prodeje aut se spalovacím motorem by bylo možné prodej elektromobilů podpořit daňovými úlevami a nižšími cenami elektřiny.
Mezitím generální ředitel Audi Gernot Dollner řekl 15. září pro německý magazín Wirtschaftswoche, že elektrická vozidla představují „lepší technologii“.
Politický analytik Richard Schenk z konzervativního think-tanku MCC Brussels sdělil Epoch Times, že Německo je klíčovým hráčem jakékoliv možné změny a že země vyvíjí tlak na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby jednala.
„Konkrétně Němci jsou klíčovým hráčem, protože pokud změní názor, promění se i hlasovací poměry v EU,“ uvedl Schenk. „Poláci a Italové jsou už na palubě, Francouzi se zatím rozhodují, ale pokud Němci změní postoj, je velmi pravděpodobné, že je ostatní budou následovat.“
Poznamenal, že protože je zákaz zakotven v nařízení EU, musí nejprve jednat Evropská komise.
„Ursula von der Leyenová je zde klíčovou postavou,“ dodal.
Tlak v rámci EU
Podle Schenka čelí von der Leyenová tlaku z vlastní politické frakce v EU – Evropské lidové strany (EPP), která je největším blokem v Evropském parlamentu. Tvrdí, že tato otázka v posledních týdnech dominuje německé politice.
Manfred Weber, člen německé Křesťanskosociální unie (CSU) a předseda EPP, řekl začátkem měsíce deníku The Telegraph, že plán na zákaz spalovacích motorů je ideologický a že tato technologie má stále budoucnost.
„Klimatická změna je problém. Musíme ho řešit, ale toto vnucuje ideologické myšlení,“ poznamenal Weber. „To lidé nepodporují. A já jsem to nikdy nepodporoval.“
V roce 2024 varovala EPP, že pokud zákon nebude revidován, „řízení se pro mnoho Evropanů stane příliš drahým a ztratíme nespočet pracovních míst v automobilovém průmyslu ve prospěch konkurentů, jako je Čína“.
Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) rovněž vyzvalo k přizpůsobení cílů emisí CO₂ realitě a varovalo, že Evropa zůstává závislá na asijských výrobcích baterií a čelí vyšším nákladům na energie než konkurenti.
Tento rozkol se podle Schenka táhne i samotným automobilovým průmyslem.
„Je to občanská válka uvnitř automobilového průmyslu… Pokud nasloucháte přímo generálním ředitelům velkých automobilek, mluví jasně,“ konstatoval. „Představte si, že jde o obrovské korporace, které vybudovaly celé divize pro elektromobily – a tito lidé, inženýři, marketing a další, budou ze všech sil bojovat o svá místa.“
„Obrovské investice“
Laura Bowlerová, manažerka pro udržitelnost ve společnosti Ramboll, která první desetiletí své kariéry strávila ve Fordu, sdělila Epoch Times, že i když by mohlo dojít k posunu termínu roku 2035, úplné zrušení je nepravděpodobné.
„Do elektromobilů už bylo investováno obrovské množství prostředků. Byla bych šokována, kdyby teď řekli: ‚Už to dělat nemusíte,‘“ říká.
„Na druhou stranu, v posledním roce je u všeho, co se týká udržitelnosti, patrný určitý posun a změkčení,“ dodává s tím, že by ji nepřekvapilo, kdyby se termín posunul třeba na rok 2040.
Vyjádřila skepsi ohledně úspěchu přechodu bez „regulační podpory“.
„A regulační podporou nemyslím jen tento odklon od aut produkujících CO₂ do roku 2035, ale skutečné předpisy, které pomáhají evropskému automobilovému průmyslu soutěžit s Čínou,“ podotýká.
Mluvčí Evropské komise komentovala pro Epoch Times e-mailem, že „EU drží kurz“.
„Chceme však být pragmatičtí,“ zmínila s tím, že EU již poskytla flexibilitu při plnění cílů pro rok 2025, které jsou v platnosti.
Upozornila, že 12. září se von der Leyenová setkala s klíčovými představiteli evropského automobilového průmyslu při třetím Strategickém dialogu o budoucnosti evropského automobilového průmyslu.
„Zúčastnění navrhli řadu úprav, například omezenou roli určitých uhlíkově neutrálních paliv nebo pokračující roli některých plug-in hybridních vozidel a prodlužovačů dojezdu,“ oznámila mluvčí Komise.
„Komise pečlivě vyhodnotí všechny přijaté podněty při přípravě dopadové studie pro revizi legislativy týkající se standardů CO₂ pro osobní a dodávková vozidla. Komise je pevně odhodlána k principu technologické neutrality.“
Von der Leyenová uvedla 12. září na síti X: „Spojíme dekarbonizaci a technologickou neutralitu.“
„Varovný signál“
Některé hlasy mimo Brusel tvrdí, že politika má opačný efekt.
Britský automobilový expert Geoff Thompson, který provozuje populární kanál „Geoff Buys Cars“ na YouTube, sdělil Epoch Times, že přechod na elektromobily neprobíhá „tak hladce, jak si výrobci přáli“.
„A teď dávají rychle zpátečku, protože elektromobily se neprodávají tempem, které by potřebovali k udržení ziskovosti,“ řekl Thompson. „Jak mohou dál prosazovat tento směr, když zjevně nedává finanční smysl?“
Skupina Volkswagen v Německu – zahrnující značky Volkswagen, Audi, Škoda, SEAT a Bentley – nese podle něj většinu evropského trhu a nazval ji „hospodářským motorem automobilového průmyslu“.
Konstatoval, že potíže Volkswagenu jsou varovným signálem.
Loni skupina, která je největším průmyslovým zaměstnavatelem v Německu a největší evropskou automobilkou podle tržeb, uvedla, že cílí na úspory ve výši 1 miliard eur.
„To by měl být varovný signál. Elektromobilní projekt nefunguje,“ řekl Thompson.
Spolehlivá ojetá dieselová auta
Dan O’Hare, manažer společnosti Cox Motor Parts, která dodává díly a příslušenství pro značky Honda, SEAT a Volkswagen po celém světě, uvedl e-mailem pro Epoch Times, že současná nejistota vytváří příležitosti pro dodavatele dílů pro spalovací motory.
„Pokud bude zákaz zmírněn nebo zrušen, tradiční díly budou po roce 2035 žádané,“ míní. „Ale i pokud zákaz zůstane, bude poptávka po náhradních dílech pokračovat hluboko do 40. let, protože ojetá auta zákaz neovlivňuje a mohou se dál prodávat. Miliony existujících benzinových a naftových vozů budou potřebovat servis bez ohledu na to, co se stane s prodejem nových vozidel.“
„V tuto chvíli jsou náhradní baterie pro elektromobily starší než deset let velmi drahé. I když se budoucí elektromobily pravděpodobně zlepší a ceny baterií klesnou, nyní čelí majitelé deset let starých vozů účtům za baterie, které převyšují cenu auta. Pro kupující s omezeným rozpočtem tak mohou být spolehlivá ojetá dieselová auta atraktivnější volbou,“ uzavírá.
–ete–
