Technologický vývoj společnosti jde rychle dopředu, avšak ne každý se chce digitalizaci podvolit či je schopný s ní držet krok. V případě technických problémů či výpadku elektrického proudu pak může mít závislost na online prostředí své důsledky. Právě tato úskalí má řešit senátní návrh úpravy ústavního zákona, který „vytvořil“ v horní komoře parlamentu dva tábory.
„Právo být offline“ je vžitý název návrhu z pera nezávislé senátorky Jitky Chalánkové z minulého volebního období, kterým se má měnit jak Listina základních práv a svobod, tak i Ústava. Spolu s ní jej předložilo v horní komoře dalších 17 senátorů.
Jde o „právo nebýt zákonem nucen používat různé elektronické sítě a úložiště (internet, mobil, platební kartu) obecně“, stojí v předloze, ve které je spolu s ním i související právo platit hotovostí a povýšení ochrany spotřebitelů do ústavy.
Balíček má poměrně dlouhou historii. Předcházel mu návrh z roku 2022 na zakotvení práva placení v hotovosti do ústavního zákona, který ale neuspěl. Následně přišli senátoři s oním komplexnějším balíčkem v listopadu 2023.
O měsíc později, hned při prvním projednávání na plénu, se pokusil senátor Václav Láska (SEN 21) o jeho zamítnutí, avšak neuspěl. Poté absolvoval několik kol na výborech, konal se k němu kulatý stůl, až jej nakonec letos doporučil plénu přijmout ústavně-právní výbor. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice k němu stanovisko letos nepřijal a Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury konstatovala, že jde o otázku velmi komplexní a komplikovanou.
Jádrem rozdílných názorů toho zda návrh podpořit, či nikoliv, během diskuzí na výborech i na plénu byla otázka, zda jsou tyto oblasti „hodny“ zařazení do nejvyšší úrovně legislativy, když je dle některých lze „ošetřit“ běžnými zákony.
Návrh neprošel
„Působí prostě, ale míří k samotnému jádru svobody,“ otevřel dnes návrh na plénu jeden z jeho spolupředkladatelů Zdeněk Hraba (nezávislý, klub ODS + TOP 09) namísto Jitky Chalánkové, které skončil senátorský mandát loni. Hraba stručně shrnul důvody, kvůli kterým návrh vznikl – kromě svobody a možnosti individuální volby má jít také například o to, že ne každý má přístup k internetu, či internetovou gramotnost či dokonce garanci bezpečnosti. Zmínil i nedávné zakotvení práva platit hotovostí do švýcarské ústavy, které mělo vzejít z požadavku 95 % Švýcarů.
Kritici návrhu na plénu zmínili kromě kontroverznosti zařazení do ústavního zákonu také otázku toho, zda stát může přimět všechny podnikatele, aby garantovali příjem plateb v hotovosti, protože u některých to může být problematické a zřejmě by se museli specifikovat výjimky. S tím však ale návrh počítá.
Proponentka návrhu, nezávislá senátorka Daniela Kovářová, upozornila na statistiky, které dle ní říkají, že i mezi mladými současnosti je 20 % těch, kteří jsou proti digitalizaci.
Z 81 členného Senátu se zaregistrovalo k hlasování pouze 48 senátorů. Pro zvedlo ruku jen 21 z nich a návrh tedy schválen nebyl. Poté se hlasovalo dokonce i o zamítnutí návrhu, pro které bylo také 21 senátorů a tedy bylo neúspěšné zrovna tak.
Jitka Chalánková, která byla přítomná hlasování na plénu sdělila pro deník Epoch Times: „Děkuji všem svým kolegům spolupředkladatelům a podporovatelům za týmovou práci. Dnes sice náš návrh na plénu Senátu nebyl schválen, ale neprošlo ani zamítnutí. Považuji za důležité, že téma je na stole a věřím, že diskuse poběží dál. A doufám i v podporu veřejnosti tak, jako se to podařilo například ve Švýcarsku. Právo na platby v hotovosti a právo na život off-line (bez bezúčelné digitalizace) si podle mne zaslouží pozornost zejména proto, že míří na samou podstatu svobody a bezpečnosti.“
Znovunastolení problematiky avizovali na sociálních sítích po hlasování i senátoři Kovářová a Hraba.
